Příjem vápníku má zásadní význam pro metabolismus kosti, vznik osteoporózy a následných fraktur. Problematika osteoporózy a zlomenin patří mezi dnes v medicíně diskutovaná a stále ne zcela vyjasněná témata. Podle incidence onemocnění osteoporózou a výsledků epidemiologických studií současná doporučovaná množství vápníku spíše přispívají k nárůstu výskytu zlomenin než k jejich snižování.
Příjem vápníku je v různých zemích světa velmi rozdílný a stoupá úměrně se spotřebou mléka, které je jeho nejvydatnějším zdrojem. Nejvyšší spotřeba mléka je ve Finsku 370 kg na osobu a rok (údaj z roku 1998). Nejnižší spotřeba je v Kongu 0.6 kg na osobu a rok (údaj z roku 1998). To znamená, že rozdíly ve spotřebě mléka jsou více jak stonásobné. Dle výsledků populačních studií je přímá závislost mezi příjmem vápníku, výskytem zlomenin a kostní denzitou.
Vysoký výskyt zlomenin je v zemích, které mají vysoký příjem vápníku. Obyvatelé v těchto zemích mají i vysokou kostní denzitu. Většinou se jedná o země evropské nebo severoamerické (1 – 9)
Nízký výskyt zlomenin je v zemích, které mají nízký příjem vápníku. Obyvatelé těchto zemí mají v průměru i nízkou kostní denzitu. Většinou se jedná o země africké nebo asijské (10 - 12).
V těch afrických nebo asijských zemích, kde občané přijali euroamerický způsob výživy a spotřeba mléka dosahuje výše srovnatelné se spotřebou v evropských či amerických státech je kostní denzita obdobná jako v těchto státech a obdobně vysoký je i výskyt zlomenin (13 - 20).
Výsledky studií ukazují, že zvýšený příjem vápníku a tím zvýšená kostní denzita zhoršuje kvalitu kostní mikroarchitektury a tím činí kost křehčí, zranitelnější, náchylnější k fraktuře (21 - 29).
Zdravotní problém s osteoporózou obvykle nastává až ve vyšším věku (zpravidla ženám v menopauze), kdy se objevují častější fraktury. Osteoporóza je charakterizována snížením kostní hmoty a změnou její mikroarchitektury. Měření mikroarchitektury zatím není běžně dostupné a tak se při diagnostice osteoporózy používá zjednodušené kriterium WHO, podle kterého je osteoporóza definovaná jako úbytek kostní hmoty, zjištěný denzitometricky (30).
Toto zjednodušené kriterium WHO je příčinou mylného diagnostikování osteoporózy i v případě dobré kostní mikroarchitektury, která je zárukou nízkého rizika fraktur, protože při naměření nízké denzity je vždy v podstatě předpokládaná i patologická změněna kostní mikroarchitektury. Pro nedokonalost denzitometrického měření nelze tyto dva kvalitativně protichůdné stavy kosti odlišit. K nepochopení těchto dvou protichůdných kvalit nízké kostní denzity přispívá i mylný předpoklad, že dosažení vysoké kostní denzity v dospělosti je prevencí proti vzniku osteoporózy v pozdějším věku (31).
Zemím s vysokým výskytem zlomenin brání v přijetí nízkých doporučených dávek vápníku výsledky pozorování, které dokazují, že pří snížení vysokého příjmu vápníku dochází k jeho negativní bilanci v organizmu vlivem hyperkalciurie.
Vlivů, které jí zapříčiňují je více. Jeví se, že její v praxi nejvýznamnější příčinou je vysoký příjem bílkovin živočišného původu (32 - 39) a soli (40).
Proto v případě, že občané České republiky budou nadále konzumovat velký podíl potravin živočišného původu (a tím i živočišných bílkovin) bude zřejmě pro ně i nezbytné doporučování vysokého příjmu vápníku. To znamená, že lidé, jejichž významnou část jídelníčku tvoří maso, potřebují vysoký příjem vápníku a tím i dostatečnou konzumaci mléčných výrobků.
Avšak pro občany ČR, kteří se stravují převážně rostlinnou stravou je naopak vysoký příjem vápníku jednoznačně vysokým rizikovým faktorem zlomenin.
V zemích s nízkým výskytem zlomenin kostí je obvyklé složení stravy, které odpovídá výše uvedeným zásadám pro ochrannou stravu (41 - 49).
Proto je obvyklý příjem vápníku v těchto zemích i doporučením pro Výživu podporující zdraví, tj.: denně 400 - 600 mg vápníku pro dospělého člověka. Lidé, kteří se stravují podle zásad Výzivy podporující zdraví mají potřebu vápníku nižší a jeho vyšší příjem je pro ně nevhodný.
V prevenci zlomenin se uplatňují i jiné faktory než stravovací zvyklosti: fyzická zátěž kostí, expozice slunečnímu záření, genetické vlivy, kouření. Jejich vliv je však nižší než vliv výživy (50 - 60). Z dalších nutričních faktorů ovlivňuje negativně hospodaření s vápníkem zvýšený přívod tuků, který zhoršuje jeho vstřebatelnost.
Použitá literatura
1. Mazess RB, et al, Bone density of the spine and femur in adult white females. Calcif Tissue Int 1999 Aug;65(2):91-9.
2. Kroger H, et al, Dual-energy X-ray absorptiometry in normal women: a cross-sectional study of 717 Finnish volunteers.
3. Sheth RD, et al, Bone mineral density in geographically diverse adolescent populations. Pediatrics 1996 Nov; 98(5):948-51. Osteoporos Int 1992 May;2(3):135-40.
4. Laitinen K, et al, Bone mineral density measured by dual-energy X-ray absorptiometry in healthy Finnish women. Calcif Tissue Int 1991 Apr;48(4):224-31.
5. Pocock NA, et al, Bone mineral density in Australia compared with the United States. J Bone Miner Res 1988 Dec;3 (6) :601-4.
6. Guglielmi G, et al, Age-related changes assessed by peripheral QCT in healthy Italian women. Eur Radiol 2000;10(4):609-14.
7. del Puente A, et al, Epidemiology of osteoporosis in women in southern Italy. Aging (Milano) 1998 Feb; 10 (1) :53-8.
8. Lau, E.M. et al, Admission rates for hip fracture in Australia in the last decade. The New South Wales scene in a world perspective. Med.J.Aust. 1993 / 158 (9) / 604-606.
9. Fujita, T. and M. Fukase, Comparison of osteoporosis and calcium intake between Japan and the United States. Proc.Soc.Exp.Biol.Med. 1992 / 200 (2) / 149-152.
10. Ling X, et al, Vertebral fractures in Beijing, China: the Beijing Osteoporosis Project. J Bone Miner Res 2000 Oct;15 (10): 2019-25.
11. Xu SZ, et al, The new model of age-dependent changes in bone mineral density. Growth Dev Aging 1997 Spring;61(1):19-26.
12. Kao CH, et al, Normal data for lumbar spine bone mineral content in healthy elderly Chinese: influences of sex, age, obesity and ethnicity. Nucl Med Commun 1994 Nov;15 (11): 916-20.
13. Dennison, E. et al, Bone loss in Great Brittain and Japan : a comparative longitudinal study. Bone 1998 / 23 (4) / 379-382. , Hagiwara S, et al, Quantification of bone mineral content using dual-photon absorptiometry in a normal Japanese population. J Bone Miner Res 1989 Apr;4 (2) :217-22.
14. Kin K, et al, Bone density and body composition on the Pacific rim: a comparison between Japan-born and U.S.-born Japanese-American women. J Bone Miner Res 1993 Jul;8 (7) :861-9.
15. Kessenich CR, Osteoporosis and african-american women. Womens Health Issues 2000 / 10 (6) / 300-304. , Cauley JA, et al, Calcaneal ultrasound attenuation in older African-American and Caucasian-American women. Osteoporos Int 1997; 7 (2) : 100-4.
16. Dibba B, et al, Effect of calcium supplementation on bone mineral accretion in gambian children accustomed to a low-calcium diet. Am J Clin Nutr 2000 / 71 (2) / 544-9.
17. Aspray TJ, et al, Low bone mineral content is common but osteoporotic fractures are rare in elderly rural Gambian women. J Bone Miner Res 1996 / 11(7) / 1019-25.
18. Dibba B, et al, An investigation of ethnic differences in bone mineral, hip axis length, calcium metabolism and bone turnover between West African and Caucasian adults living in the United Kingdom. Ann Hum Biol 1999 May-Jun; 26 (3): 229-42.
19. Dougherty, G. et al, Bone density measured by dual-energy x-ray absorptiometryin healthy kuwaiti women. Calcif. Tissue Int. 2001 / 68 (4) / 225 - 229.
20. Memon, A. et al, Incidence of hip fracture in Kuwait. Int.J.Epidemiol.1998 / 5 / 860-865.
21. Peterson CA, et al, Alterations in calcium intake on peak bone mass in the female rat. J. Bone Miner. Res. 1995 / 10 (1) / 81-95.
22. Jilka RL, et al, Osteoblast programmed cell death (apoptosis): modulation by growth factors and cytokines. J. Bone Miner. Res. 1998 / 13 (5) / 793-802.
23. Davis JW, et al, Ethnic, anthropometric, and lifestyle associations with regional variations in peak bone mass. Calcif Tissue Int 1999 Aug;65(2):100-5.
24. Kung AW, Age-related osteoporosis in Chinese: an evaluation of the response of intestinal calcium absorption and calcitropic hormones to dietary calcium deprivation. Am. J. Clin. Nutr. 1998 / 68 (6) / 1291-1297.
25. Wang MC, et al, Associations of vitamin C, calcium and protein with bone mass in postmenopausal Mexican American women. Osteoporos Int 1997 / 7(6) / 533-8.
26. Byers RJ, et al, Differential patterns of osteoblast dysfunction in trabecular bone in patients with established osteoporosis. J. Clin. Pathol. 1997 / 50 (9) / 760-764.
27. Mullender MG, et al, Osteocyte density changes in aging and osteoporosis. Bone1996 / 18 (2) / 109-113.
28. Ikeda T, et al, Age-related reduction in bone matrix protein mRNA expression in rat bone tissues: application of histomorphometry to in situ hybridization. Bone1995 / 16 (1) / 17-23.
29. Hills E, et al, Bone histology in young adult osteoporosis. J. Clin. Pathol. 1989 / 42 (4) / 391-397.
30. Nývltrová O., Sekundární osteoporoza, Causa subita, ročník 5, číslo 5, květen 2002, str.201-205
31. Kocián J. Osteoporóza a osteomalacie. Nakladatelství Triton 1997, 2. vydání str. 195.
32. Biolo G, et al, An abundant supply of amino acids enhances the metabolic effect of exercise on muscle protein. Am. J. Physiol. 1997 / 273 (1 Pt 1) / E122-129.
33. Schurch MA, et al, Protein supplements increase serum insulin-like growth factor-I levels and attenuate proximal femur bone loss in patients with recent hip fracture. A randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Ann Intern Med1998 / 128 (10) / 801-809.
34. Frassetto LA, et al, Worldwide incidence of hip fracture in elderly women: relation to consumption of animal and vegetable foods. J. Gerontol. A. Biol. Sci. Med. Sci. 2000 / 55 (10) / M585-592.
35. Munger RG, et al, Prospective study of dietary protein intake and risk of hip fracture in postmenopausal women. Am J Clin Nutr 1999 / 69 (1) / 147-152.
36. Buclin T, et al, Diet acids and alkalis influence calcium retention in bone.
Osteoporos Int. 2001 / 12 (6) / 493-949.
37. Nordin BE, et al, Nutrition, osteoporosis, and aging. Ann N Y Acad Sci 1998 Nov 20;854:336-51.
38. Maggiolini M, et al, The effect of dietary calcium intake on bone mineral density in healthy adolescent girls and young women in southern Italy. Int J Epidemiol 1999 Jun;28 (3): 479-84.
39. Paspati, I. et al, Hip fracture epidemiology in Greece during 1977-1992. Calcif. Tissue Int. 1998 / 62 (6) / 542-547.
40. Creedon A, et al, The effect of high salt and high protein intake on calcium metabolism, bone composition and bone resorption in the rat. Br. J. Nutr. 2000 / 84 (1) / 49-56.
41. Xu. L. et al, Very low rates of hip fracture in Beijing, People's Republic of China ; The Beijing Osteoprosis Project. Am.J.Epedemiol. 1996 / 144 (9) / 901-907.
42. Lau, E.M. & C. Cooper, Epidemiology and prevention of osteoporosis in urbanized Asian populations. Osteoporosis 1993 / 3 / suppl. 1 : 23-26.
43. Ho SC, et al, The prevalence of osteoporosis in the Hong Kong Chinese female population. Maturitas 1999 Aug 16;32(3):171-8.
44. Bauer RL, Ethnic differences in hip fracture: a reduced incidence in Mexican Americans. Am J Epidemiol 1988 Jan;127(1):145-9.
45. Kessenich CR, Osteoporosis and african-american women. Womens Health Issues 2000 / 10 (6) / 300-304.
46. Schwartz, A.V. et al, International variation in the incidence of hip fractures : cross-national project on osteoporosis for the World Health Organization Program for Research on Ageing. Osteoporosis Int. 1999 / 9 (3) / 242-253.Rowe, S.M. et al, An epidemiological study of hip fracture in Honan, Korea. Int. Orthop. 1993 / 17 (3) / 139-143.
47. Barss, P., Fractured hips in rural Melanesians : a nonepidemic. Trop. Geogr. 1985 / 37 (2) / 156-159.
48. Memon, A. et al, Incidence of hip fracture in Kuwait. Int.J.Epidemiol.1998 / 5 / 860-865.
49. Smith, R., Epidemiologic Studies of Osteoporosis in Women of Puerto Rico and South-eastern Michigan ... Clin. Ortho. 1966 / 45 /32.
50. Nordstrom P, et al, Type of physical activity, muscle strength, and pubertal stage as determinants of bone mineral density and bone area in adolescent boys. J Bone Miner Res 1998 Jul;13 (7): 1141-8.
51. Tsuzuku S, et al, Effects of high-intensity resistance training on bone mineral density in young male powerlifters. Calcif Tissue Int 1998 Oct;63 (4): 283-6.
52. Bonofiglio D, et al, Critical years and stages of puberty for radial bone mass apposition during adolescence. Horm Metab Res 1999 Aug ;31 (8) : 478-82.
53. Maggiolini M, et al, The effect of dietary calcium intake on bone mineral density in healthy adolescent girls and young women in southern Italy. Int J Epidemiol 1999 Jun;28 (3): 479-84.
54. van Mechelen W, et al, Longitudinal relationships between lifestyle and cardiovascular and bone health status indicators in males and females between 13 and 27 years of age; a review of findings from the Amsterdam Growth and Health Longitudinal Study. Public Health Nutr 1999 Sep;2 (3A) :419-27.
55. Kardinaal AF, et al, Dietary calcium and bone density in adolescent girls and young women in Europe. J Bone Miner Res 1999 Apr ;14(4) :583-92.
56. Cheng JC, et al, Determinants of axial and peripheral bone mass in Chinese adolescents. Arch Dis Child 1998 Jun;78 (6) :524-30.
57. Brahm H, et al, Relationships between bone mass measurements and lifetime physical activity in a Swedish population. Calcif Tissue Int 1998 May; 62 (5) :400-12.
58. Ho SC, et al, Determinants of peak bone mass in Chinese women aged 21-40 years. III. Physical activity and bone mineral density. J Bone Miner Res 1997 Aug;12 (8) :1262-71.
59. Shaw CK, An epidemiologic study of osteoporosis in Taiwan. Ann Epidemiol 1993 May ;3 (3) :264-71.
60. Kroger H, et al, Development of bone mass and bone density of the spine and femoral neck--a prospective study of 65 children and adolescents. Bone Miner 1993 Dec;23 (3) :171-82.
15. 06. 2002
2003 SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE (WHO) PODPORUJE ZÁVĚRY OSpN ČSVV O VÁPNÍKU
