V současné konvenční (obvyklé) stravě patří k rizikovým složkám
V první řadě vysoká konzumace potravin živočišného původu,
- která je příčinou nadměrného příjmu energie, bílkovin, tuků s nevhodnou skladbou mastných kyselin a obsahem cholesterolu.
- Na druhé straně pak je příčinou nedostatku vlákniny, komplexních polysacharidů, vitamínu C a dalších ochranných látek, zejména antioxidantů, protože potraviny živočišného původu je neobsahují.
- Rizikovým faktorem je i zvýšený příjem hemového železa obsaženého v mase.
- Nadspotřeba mléka a mléčných výrobků v naprosté většině států a populací je doprovázena vysokým výskytem zlomenin a "podspotřeba" je doprovázena nízkým výskytem zlomenin. Rozdíl v četnosti zlomenin je přitom neuvěřitelně vysoký.
Současná úroveň příjmu potravin živočišného původu jednoznačně souvisí s nárůstem degenerativních chorob: obezita, srdečně-cévní choroby, rakovina, cukrovka, osteoporóza, ledvinové choroby, atd. Proto za prvořadou zásadu stravy podporující zdraví považujeme snížení jejich spotřeby na bezpečnou míru. Za bezpečnou míru lze považovat desetinu jejich současné spotřeby.
V druhé řadě patří k rizikovým vlivům ve stravě vysoký příjem sodíku,
který přispívá k vysokému krevnímu tlaku (následně k srdečně cévním onemocněním) a ke vzniku osteoporózy. Zdrojem sodíku jsou především potraviny s vyšším obsahem soli, tzv. skrytá sůl. Negativní vliv sodíku zesiluje jeho nevhodný poměr s draslíkem.
Nízký příjem draslíku zapříčiňuje především nadměrná konzumace potravin živočišného původu, které jej oproti potravinám rostlinného původu obsahují malé množství.
Třetím rizikovým vlivem ve stravě je nedostatek ochranných látek,
který by měl být řešen zvýšenou konzumací zeleniny, ovoce, obilovin s využitím všech složek zrna, luštěnin a olejnatých semen. To však je možné pouze na úkor živočišných potravin, protože v současné době je přijímaný objem stravy spíše vyšší než přiměřený a proto jej již nelze dále zvyšovat.
Environmentální rizika stravy
Názorové postoje odborných institucí k environmentálním rizikům stravy
- “Aby se pouze předešlo dalšímu zhoršování současné situace životního prostředí na planetě, výroba masa se musí snížit na polovinu”. (WHO FAO, 2006)
- Vegetariánství se jeví jako nejvýznamnější cesta k dosažení udržitelného rozvoje lidstva. UNESCO (2004), WHO FAO (2006)
Současná produkce masa zabraňuje uspokojování základních životních potřeb lidí
-
Současnou potřebu stravy již dnes nelze plně zajistit pro celou populaci. Do roku 2050 je očekáván její nárůst na 9,5 miliardy.
-
Na světě je 852 mil. lidí podvyživených či hladovějících, 35 zemí mělo v roce 2003 krizi z nedostatku jídla.
-
Přesto 61 % světové produkce obilovin slouží jako krmivo pro dobytek (WHO FAO, 2006). Tento objem obilovin může nasytit cca 3 miliardy lidí.
-
Současnou potřebu pitné vody již dnes nelze plně zajistit pro celou populaci, dostatečný přístup k pitné vodě dnes nemá 40 % lidí na planetě
-
50 % pitné vody je znečištěno procesem produkce masa.
-
Produkce masa pak představuje plýtvání vodou. Potřeba vody na vyprodukování 1 kg: brambor 16 l, hovězího masa 16 000 l).
-
Současná produkce masa významně přispívá k negativním klimatickým změnám
-
70 % Amazonského pralesa již bylo zničeno především pro zajištění produkce masa
-
51 % z celkové produkce plynů, způsobujících skleníkový efekt, pochází z chovu dobytka. Chov dobytka produkuje zhruba stejné množství plynu, jaké je celosvětově vypuštěno díky automobilovému provozu.
Postoj ČSVV k environmentálním rizikům stravy
Na základě hodnocení výsledků hlubší analýzy environmentálních a sociálních vlivů výživy na zdraví se ČSVV přiklání k názoru, že bezmasá varianta ochranné stravy nejlépe podporuje zdraví v plném rozsahu tak, jak je definuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Úplné vyloučení živočišných potravin je možné za podmínek uvedených v dokumentu: Stanovisko Americké dietetické asociace a kanadských dietologů k vegetariánství(v českém jazyce vydala ČSVV 2004).