DOPORUČENÁ DÁVKA – Výchova k závislosti a nesamostatnosti
Jednostranné řízení školního stravování systém doporučených dávek živin
Od roku 1993 (Vyhláška o školním stravování 48/1993 Sb.) je základem pro řízení školního stravování tzv. Konvenční spotřební koš, což je systém, který řídí skladbu stravy. Jeho cílem je zajistit všechny potřebné živiny. Jde pouze o doporučenou dávku s filosofií sociální podpory – levně a dobře děti nakrmit. Jistě se jedná se o významné pozitivum, které si zaslouží ocenění, má však i své významné nedostatky. Systém sociální podpory nutričně hodnocenou dávkou jídla byl velkým krokem kupředu v padesátých letech, tzn. v době nedostatku. Dnes řešíme opačný problém – nadbytku, kdy již dominantním hlediskem ve stravování dětí není překonání hladu, ale uspokojení z jídla. Tzn., dominantní se stává psychologická potřeba. Současný způsob řízení školního stravování však téměř výhradně sleduje pouze splnění doporučené dávky živin. Psychologie výživy není nijak zahrnuta ve vyhlášce o školním stravování a ani není součásti výuky na našich vysokých a středních školách zaměřených na problematiku výživy. Tato skutečnost pak významně přispívá k plýtvání, některé děti vyhazují maso a jiné zase naopak zeleninu.
Diskriminace jednostranným řízením doporučenou dávkou
Nevýhodou sebelépe stanovené doporučené dávky je neúplné pokrytí rozdílných požadavků na způsob stravování, které lze v současné populaci monitorovat. Minimálně 20% populace (viz výzkum a.s. Stemmark a výsledky projektu Přejděte na zelenou v a.s. Slovnaft) je tímto systémem omezováno a cca 10% populace je tímto systém diskriminováno (vegetariáni, vegani, speciální zdravotní diety). Diskriminace spočívá v nedostupnosti sociálních výhod (dotace školního stravování) pro tuto skupinu, ač jsou určeny pro celou populaci. Tuto skutečnost potvrdil i nejvyšší soud ČR. Jedná se tedy nejen o potlačování práv občanů na sebeurčení, ale především o výchovu k závislosti a nesamostatnosti. (Viz příloha Stemmakr.pdf a Slovnaft.pdf). Naopak, individualizace stravy koreluje s lepším zdravotním stavem.
Nevhodnost jednostranného řízené doporučenou dávkou pro vzdělávací a výchovný charakter školního stravování
Také bychom od školství očekávali vzdělávací a dokonce i výchovný charakter školního stravování. Za vzdělávání nelze považovat to, že někoho přesvědčím, že mnou zvolená doporučená dávka je ta správná a pak jako výchovu označím to, že bude dotyčný tuto doporučenou dávku dodržovat. V takovém případě se nejedná o vzdělání a výchovu, ale o omezování osobní svobody nebo také o výchovu k nesamostatnosti a neschopnosti tvořit.
Systém výhradního řízení doporučenou dávkou proto není schopen naplnit požadavky na výchovu k vědomému a zdraví prospěšnému nutričnímu chování. Přitom požadavky doporučenou dávkou diskriminované skupiny jsou prokazatelně zdravotně prospěšné a v jiných zemích jsou přirozenou součástí státem vydaného výživového doporučení (viz australská verze doporučení pro vegany a vegetariány).
UČÍME SE JÍST – Vzdělávací způsob řešení a výchova k odpovědnosti za své zdraví
Prvním a hlavním klíčem k otevření prostoru pro vzdělávací a výchovný charakter školního stravování je výběr jídel z více deklarovaných stravovacích úrovní. Prakticky lze stravovací úrovně vytvořit řízením výběru kvality surovin a řízením skladby jídel. Pokud analyzujeme současné způsoby stravování v ČR, tak je lze zařadit do čtyř kategorií – stravovacích úrovní, dle jejich vlivu na zdraví. Navrhovaným klíčovým řešením tedy je, nabízet současně nejméně dvě stravovací úrovně. Dvě stravovací úrovně lze nabízet i v případě, kdy jídelna je schopna vydávat pouze jedno jídlo. Podmínkou je, aby všechny nabízené stravovací úrovně měli oporu v dnes státem uznaných doporučených dávkách živin. Druhým klíčem je doplnění zdravotní výchovy o informace z psychologie výživy a psychologie zdraví. Třetí klíč pak vidíme v komunitním charakteru implementace i řízení nového pojetí školního stravování.
Nediskriminující systémem
Semafor kvality stravování umožňuje uspokojit požadavky více skupin a všem tímto způsobem nabídnou možnost individualizace jejich stravy ve školní jídelně. Úspěšnost řešení bude limitována stupněm komunitního přístupu, tzn.: jednak domluvou zúčastněných stran (pedagogové, personál kuchyně, strávníci, rodiče) a jednak možností stravovacího provozu, které lze postupně rozšiřovat. Diskriminace tedy nebude vždy hned a zcela odstraněna. Reálnost tohoto systému byla ověřena v a.s. Slovnaft. Současný konvenční spotřební koš po úpravě z roku 2011 umožňuje realizovat červenou a žlutou stravovací úroveň. Pokud se upraví lakto-ovo-vegetariánský spotřební koš, tak splní požadavky na řízení zelené stravovací úrovně. V současné době je tento spotřební koš nepoužitelný, nicméně je nutno ocenit vstřícný přístup MŠMT ČR a MZe ČR vůči alternativnímu způsobu stravování. (Viz příloha Nový lakto-ovo-vegetariánský spotřební koš).
Vzdělávací systém
Dnes mnoho školních jídelen sice nabízí výběr z více jídel, avšak jejich kvalita je stejná nebo přinejmenším je nerozlišená. Semafor kvality stravování umožňuje vědomou volbu kvality jídla a tím i výchovu k odpovědnosti za své zdraví. Pak lze i monitorovat vliv této volby na zdraví a podávat tím strávníkovi zpětnou vazbu a tím zvyšovat úroveň vědomého nutričního chování. Velké možnosti rozšíření individualizace stravování nabízí i změna řízení způsobu výdeje a konzumace stravy.
UČÍME SE SPOLU ŽÍT – Komunitní způsob řešení a výchova ke společenské odpovědnosti
Komunitní způsob řešení školního stravování
Dnes obvyklé způsoby nastavení změny školního stravování přináší mnoho nedorozumění a útrap. Nejčastěji se pokusí o změnu vedoucí jídelny, avšak vždy se najdou nespokojenci, kteří svými projevy ochladí nadšení pracovníků kuchyně, a pak není divu, že při jejich nízkých platech je přejde chuť do dalších pokusů. Nátlak rodičů na změnu stravování vyvolává ve škole konspirační atmosféru. Změna z vůle vedení školy se rovněž nemusí setkat s pochopením.
Jako ideální řešení se jeví řešení formou projektového řízení, jehož základem je setkání zástupců všech zúčastněných stran, na kterém se vytvoří prostor pro vzájemné pochopení zastánců rozdílných způsobů stravování. Předloží se podklady pro správné rozhodnutí a dosáhne se sjednotit se na řešení způsobu Inovace školního stravování (viz příloha: PROGRAM - Setkani a Skoleni pro MŠ).
Školní stravování jako výchova ke zdraví – příklady táhnou
Vegetariáni a vegani mohou pro změnu školního stravování sloužit jako pozitivní příklad, protože již prošlapali cestu, kterou dnes odborníci na výživu doporučují celé populaci v hospodářsky vyspělých zemích:
a) snížit konzumaci potravin živočišného původu
b) zvýšit procento obilovin převážně s využitím všech složek zrna, na úkor výrobků z bílé mouky
c) zvýšit konzumaci luštěnin, zeleniny, ovoce a olejnatých semen
Vegetariáni tak mohou nabídnout svým spolužákům pozitivní praktické zkušenosti vegetariánů s těmito moderními trendy ve výživě a svými zkušenostmi je inspirovat. (Viz projekt Kvalitní strava jako cesta ke zdraví, viz příloha: BÝT či NEBÝT VEGETARIÁNEM.pdf)
Školní stravování jako podpora prevence drogové závislosti, agresivity ve škole
Vegetariánství a veganství ve své filosofii přináší nenásilí. Tento trend může podpořit řešení nebo prevenci proti nárůstu násilí ve školách. Současnou inklinaci k používání drog lze chápat jako hledání naplnění přirozené potřeby spirituálních zážitků. Vegetariánství bývá přirozenou součástí systémů usilujících o duchovní rozvoj člověka, který mimo jiné přináší i tyto spirituální prožitky. Proto může podpora vegetariánství být přirozenou prevencí proti používání drog a alkoholu na školách.
V dubnu 2014 se konalo v Senátu ČR slyšení na téma: "Zdravější školní stravování".
Odkaz na prezentaci k tomuto vystoupení je ke stažení ze stránek Senátu ČR zde.
Zpracoval dne 12. 12. 2014 Jaroslav Škvařil, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.svv.cz