Pořad RTVS – Dámský klub odvysílaný 20. 6. 2014. Záznam najdete zde.

Pořad vyzněl významně proti vegetariánsky. Pojďme se proto podívat na argumentaci dětské lékařky.

Na úvod pro ty, co neradi čtou dlouhé rozbory, uvedu několik faktů o vegetariánství a veganství.

Předně, jakákoliv obhajoba vegetariánství jako bezpečné stravy je zcela bezpředmět­ná. Ve vědeckém světě nikdy nevznikla práce, která by vegetariánství nepovažo­vala za bezpečnou stravu. Např. Světová zdravotnická organizace se nikdy k vegeta­riánství nevyjádřila v nějaké ucelené práci (tzv. Raportu). Bylo by to jako dokazovat, že každý den vychází slunce. Tuto skuteč­nost je nutné vysvětlit pouze nevidomým.

Většina populace na naší Zemi se ještě před cca 100 roky stravovala bez masa nebo jedla jen takové jeho množství, které je nutričně bezvýznamné. V té době znali naše civilizační choroby jen někteří „boha­tí“. Dnes v hospodářsky vyspělých zemích předčasně umírá 50 % populace na srdeč­ně cévní choroby a 30 % na rakovinu s tím, že současná masitá strava k tomuto stavu významně přispívá.

Je však něco zcela jiného zabývat se otázkou, zda vyspělá západní kultura, která již zapomněla na svoji původní tra­dici, používá mnoho nových znehodno­cených a kontaminovaných potravin, je zachvácena civilizačními chorobami, tak zda je možné v této kultuře být vegeta­riánem a pokud ano, za jakých podmí­nek. Tuto otázku řeší Americká dietetická asociace ve svých stanoviscích k vege­tariánství. Jedná se o největší vědeckou práci o vegetariánství na světě, která své tvrzení dokládá cca 200 citacemi. Každé cca tři roky má tato vědecká práce nové doplněné vydání (první vydání je z roku 1985, poslední 2009). Závěrem Stanovis­ka je, že „Správně rozvržená vegetarián­ská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Je vhodná pro všechna věková období, ženy v těhotenství, v době laktace a pro sportovce.  V některých přípa­dech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živi­ny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. Vegetariánská i veganská strava mohou splnit současná doporučení pro příjem všech potřebných živin“. Obdobně se k vegetariánství v roce 2004 vyjádřila i Česká pediatrická společnost a Společ­nost pro výživu.

Podmínka správného sestavení stravy ovšem platí i pro konvenční stravu s tím, že pokud se v ní množství živočišných potravin nesníží cca na desetinu jejich současné spotřeby, tak ani nijak nelze z takovéto konvenční stravy sestavit zdravou výživu. Bude vždy nedostatko­vá na ochranné látky a tím bude přispí­vat ke vzniku tzv. civilizačních chorob. Ochranné látky (vláknina, vitamín C, vět­šina dalších antioxidantů, izoflavonoidy, a další) se nacházejí výhradně jen v po­travinách rostlinného původu.

Těmi „některými případy“, kdy je do­poručená fortifikace živinami, je myšlena dnes dosud ne zcela vyjasněná proble­matika vit. B12 u veganů nebo pokud vegetariáni či vegani nemají k dispozici pekařské výrobky s kváskem nebo nemo­hou obiloviny a luštěniny namáčet před vařením, apod., tak pak jsou jim doporu­čovány fortifikované potraviny nebo výži­vové doplňky, které jim dodají minerální látky (zinek, hořčík, vápník, apod.), které pro nevhodnou přípravu potravin ne­mohli vstřebat. Nutno však velmi zdůraz­nit, že toto platí stejně i pro nevegetariány, tzn., s vlastní podstatou vegetariánství to nesouvisí.

Jednostrannost jídelníčku je rovněž závada, která nijak nesouvisí s vegetari­ánstvím jako takovým. Tuto chybu dělají vegetariáni i nevegetariáni. Obvyklé je, že pokud se někdo zajímá o jiný typ stravy než je konvenční, tak takováto skupina má vždy v průměru hlubší a rozsáhlejší znalosti o výživě než skupina konvenčně se stravujících. Pokud jsem se ve své praxi setkal s nedostatky ve skladbě jídel vegetariánů, tak to byla nejčastěji tzv. roh­líko-sýrová dieta. Pokud bychom jí chtěli doplnit výživovými doplňky, tak budeme asi stejně neúspěšní, jako jsou ti, co tak­to doplňují masovou dietu. Pokud chce mít začínající vegetarián jistotu, tak do­poručuji vhodnou literaturu a ještě lépe návštěvu kurzu nebo aspoň přednášky o vegetariánství, kterou vedou zkušení a zdravotně prosperující vegetariáni.

Druhou příčinou neprospívání vege­tariánů, která opět s vegetariánstvím jako takovým nijak nesouvisí je duševní nerov­nováha. Vydělení se ze stáda sebou čas­to nese zvýšené stresové zatížení, které lze výživovými doplňky řešit jen do jisté míry. Proto velmi doporučuji začínajícím vegetariánům spojit změnu stravovacích návyků i nějakým kurzem duševní rovno­váhy, např. jóga, Tai Chi a pod.   

Z důvodu zmatení pojmů v televizním pořadu uvádím správný význam základních pojmů z oblasti alternativní výživy, které se týkají vegetariánství či veganství.

Co je vegetariánství?

Vegetariáni vylučují maso a produkty ze zabitých zvířat z výživy dospělých i dětí především z etických, filosofických eko­logických i jiných důvodů. Vegetarián se stravuje tak, aby kvůli jeho nasycení ne­museli být týráni a zabíjeni živí tvorové a aby nemuseli ostatní lidé trpět hladem a dále tak aby svým způsobem stravování co nejméně zatěžoval a hlavně nepoško­zoval životní prostředí.

Jak se dělí vegetariáni

1. Laktoovovegetariány – nejedí maso, konzumují však mléko a vejce,

2. Laktovegetariány – nejedí maso, ryby ani vejce. Konzumují potravi­ny rostlinného původu plus mléko a mléčné výrobky.

3. Vegany – důslednější forma vegetarián­ství, kdy dochází k odmítání všech živo­čišných produktů, protože při jejich získá­vání dochází k zneužívání a týrání zvířat.

Jaký je rozdíl mezi vegetariánstvím a veganstvím

Zjednodušeně lze tento rozdíl vyjádřit tak, že vegan je důslednější vegetarián. Uvě­domuje si např., že sice není nutné zabít krávu pro získání jejího mléka, ale vidí, že je pro zvýšení dojivosti kráva otelena a te­látko je odpadní produkt určený pro jatka. Pokud budeme chtít vegana přesvědčit o tom, že s krávou budeme dobře zachá­zet, tak přesto mléko odmítne z environ­mentálních důvodů. Chov dobytka se po­dílí na vzniku skleníkového efektu větším procentem než doprava a průmyslová výroba dohromady. Vegan si zpravidla uvědomuje i sociální dopad nadprodukce živočišných potravin. Je jisté, že narůstající světovou populaci nemůže současné ze­mědělství uživit. Většina rostlinné produk­ce (70%) je však použita jako krmivo pro zvířata. Pokud by se tato rostlinná produk­ce použila přímo pro lidskou výživu, tak by jí stačilo pouze 10%. Pro lidskou populaci by to pak znamenalo, že Země uživí cca 10 miliard lidí. Podpora veganství je pro­to velmi levnou a přitom velmi efektivní cestou řešení současné environmentální, potravinové, sociální i mravní krize.

Výživové směry, které jsou svoji filosofií odlišné od vegetariánství:

Vitariáni se domnívají, že tepelně upra­vená strava je pro člověka nepřirozená. Někteří vitariáni však mohou jíst i syro­vé živočišné produkty, například syrové maso, nemusí se tak vždy jednat o vege­tariány v pravém smyslu.

Frutariáni jedí pouze plody – ovoce, plodovou zeleninu, ořechy a obilí. Zá­kladní myšlenkou frutariánství je uznání rostlin jako plnohodnotných živých or­ganismů, nikoli pouhých „polověcí“, jak jsou, oproti živočichům, vnímány znač­nou částí lidí, a to jen na základě větší subjektivně vnímané odlišnosti tělesné struktury (Wikipedie). Frutariánství je často označováno jako striktní forma veganství. Je tu však určitý rozdíl. Pro vegana jsou zpravidla dominantní envi­ronmentální vlivy výživy, frutariáni jsou se svojí filosofií blíže k breathariánství než ke konvenční stravě.

Omyly a nesmysly v rozlišování vegetariánství

Bulimičky a Anorektičky – Jedná se o mylné zařazení duševně nemocných dívek mezi filosoficky a eticky zaměřenou část populace.

Semivegetariání nebo polovegetariá­ni – jedná se významově o nesmysl. Nelze říci semi-vegetrián, ale pouze semi-karni­vor. Semi-karnivoři nemají s vegetarián­stvím nic společného. Úplné vyloučení masa je věcí přesvědčení. Tak jako žena nemůže být v jiné stavu jen napůl, tak stej­ně nelze být napůl přesvědčený o etických a environmentálních příčinách odmítání zabíjení. Napůl lze být pouze masojedem.

Hodnocení pořadu

Na záznamu v 11:50 (11 minutě a 50 sekundě) uvádí MUDr. Antošová hlavní důvod, proč nedoporučuje vegetariánství malým dětem:

„Nedoporučuje čistě vegetariánskou stravu do dvou až tří roků, protože se v tomto věku častěji projevují negativa vegetariánské stravy“.

Mohli bychom se domnívat, že slovy „čistě vegetariánskou“ myslí veganskou stravu, avšak v 13 minutě pořadu (13:00) upřesňuje MUDr. Antošová, že do třech roků věku dítěte je maso, přesněji živočišnou bílkovinu nezbytné podávat. Tzn. Do třech roků a na jiném místě (13:22) do pěti roků nedoporučuje dětem vegetariánskou stravu.

Jediný odborný doklad uvedený v pořadu

Jako jediný odborný doklad v celém svém vystoupení uvádí MUDr. Antošová (11:50) stanovisko Evropské gastroenterologické společnosti a Evropské komise pro výživu.

EVROPSKÉ KOMISE PRO VÝŽIVU

Pokud pozorně prostudujeme přehled orgánů a institucí EU pro oblast zdraví, výživy a potravin, tak zjistíme, že žádná Evropská komise pro výživu neexistuje.

Obdobný výrok o vegetariánství v dětském věku jsem našel pouze v jednom dokumentu „Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu“ (ESPGHAN). Jedná se o dokument:

ESPGHAN Committee on Nutrition: Carlo Agostoni, Christian Braegger, Tamas Decsi, Sanja Kolacek, Berthold Koletzko, Walter Mihatsch, Luis A. Moreno, John Puntis, Raanan Shamir, Hania Szajewska, Dominique Turck, and Johannes van Goudoever. Role of Dietary Factors and Food Habits in the Development of Childhood Obesity: A Commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. JPGN 2011;52: 662–669. June 2011

V tomto dokumentu se píše o vegetariánství a veganství na několika místech. Vždy v souladu se Stanoviskem Americké dietetické asociace k vegetariánství (ADA). O tomto stanovisku podrobně viz výše. V poslední větě tohoto dokumentu je však bez jakéhokoliv odůvodnění uvedeno, že kojenci a malé děti by neměli dostávat veganskou stravu (Infants and young children should not receive a vegan diet). Sami autoři tohoto dokumentu si tedy protiřečí. Několikrát v různých souvislostech uvedou rizika veganské stravy, avšak také uvedou v souladu se Stanoviskem ADA k vegetariánství, že správně vedená vegetariánská i veganská strava tato rizika eliminuje. Námitka je vznesena pouze k veganství, nikoliv k vegetariánství, jak uvádí Dr. Antošová.

EVROPSKÁ GASTROENTEROLOGICKÁ SPOLEČNOSTI

uvádí cca 450 dokumentů, v nichž se hovoří o veganství nebo vegetariánství. Prostudoval jsem prvních 100 nejnovějších dokumentů a ve všech jsem našel stanoviska k veganství a vegetariánství, která jsou v souladu se Stanoviskem ADA k vegetariánství.

Nutno tedy úvodem zdůraznit, že tvrzení MUDr. Antošové vycházejí z jejího osobního cítění a nijak nesouvisí s poznatky vědy o výživě.

Podrobně k jednotlivým argumentům

Dr. Antošová: Děti mají nedostatečný přívod bílkovin. Jejich žaludek není tak velký, aby dokázal zpracovat to velké množství luštěnin, které by zabezpečilo dodávku bílkovin (12:20).

Luštěniny obsahují 20 – 30 g bílkovin v jejich 100 g. Vepřové maso v průměru 15 g a hovězí v průměru 20 g. Hlavní důvod, který vede k úvaze o nutnosti nějaké náhrady mléka a vajec je především snaha zajistit dostatek plnohodnotných bílkovin a vápníku a to hlavně v dětské výživě.

Představa o plnohodnotnosti živočišných a neplnohodnotnosti rostlinných bílkovin je však dědictvím naší socialistické minulosti, kdy dostatek jídla, především masa a mléka byl uváděn jako hlavní ukazatel vysoké životní úrovně. Ve vědeckém světě však nikdy nevznikla pochybnost o dostatečnosti vegetariánské i veganské stravy pro dospělé. Pouze jako problematické se do roku 1996 jevilo veganské stravování dětí cca do 6 roků z důvodu nízké vstřebatelnosti luštěnin (jen 68%), což by mělo za následek nedostatečný příjem lysinu (jedna z esenciálních aminokyselin, které je pro tento věk nedostatek v obilovinách). Nové metody monitorování vstřebatelnosti však ukázaly, že tento závěr byl mylný. Nově dle Světové zdravotnické organizace je vstřebatelnost luštěnin i obilovin stejná jako vstřebatelnost masa, mléka a vajec. Proto z důvodu plnohodnotnosti bílkovin není třeba tyto potraviny nijak nahrazovat. Mléčná strava je veganům doporučena pouze v době kojení mateřským mlékem. Není třeba řešit ani množství bílkovin. Jejich současný příjem (cca 100 g na den) je o 100% vyšší, než je jejich doporučená denní dávka. Děti v mateřských školách mají dnes dokonce o více než 300% vyšší příjem bílkovin, než je pro jejich věk doporučeno. Proto pokud vynecháme všechny potraviny živočišného původu, tak se příjem bílkovin upraví na tato doporučená množství.

Protein and amino acid requirements in human nutrition : report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation. (WHO technical report series ; no. 935)

Dr. Antošová: Mají nedostatek železa, protože se vykytuje např. v pažitce nebo v máku, ale kolik té pažitky může malé dítě sníst? Tím pádem ta dodávka železa není dostatečná (12:25).

V praxi se setkáváme s onemocněním jak z nedostatku, tak z nadbytku železa. Nedostatek železa může vést k sideropenické anémii, nadbytek železa v organismu je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí.

Potraviny rostlinného i živočišného původů obsahují železa více než je naše potřeba. Onemocněním z nadbytku železa jsou ohroženi nevegetariáni, protože lidský organizmus neumí regulovat vstřebávání tzv. hemového železa (železa z krve). Lidé konzumující maso mají proto obvykle větší zásoby železa než vegetariáni a to může přispívat k riziku kardiovaskulárních nemocí. Při správně sestavené vegetariánské stravě jsou zásoby železa v organismu nižší, avšak dostatečné. Nedostatek železa však může nastat při nesprávně sestavené a nesprávně připravované stravě. Např. nedostatek ovoce a vyloučení brambor znamená snížení příjmu vitamínu C, který zvyšuje vstřebatelnost železa. Zvýšený příjem celozrnných potravin bez jejich namáčení před vařením nebo zvýšená konzumace celozrnného chleba bez kvásku způsobí zvýšený příjem kyseliny fytové, která vstřebatelnost železa snižuje. Problematika vstřebávání železa a jeho hospodaření v organizmu je však ještě mnohem složitější. Nicméně realita je taková, že vegetariáni de facto netrpí na srdečně cévní choroby, na které dnes předčasně umírá více jak 50% populace. Na anemii se neumírá a v průměru jí trpí stejné procento (cca 10% západní populace) vegetariánů i nevegetariánů.

Dr. Antošová: Vitamín D, který je vázaný na živočišné tuky (12:44)

Ano, vitamín D je pouze v potravinách živočišného původu. Nicméně hlavním jeho zdrojem (80%) je naše kůže, v které se tvoří působením slunečního záření z provitamínu. Pokud konvenčně stravované dítě nebude pravidelně vystavené slunečnímu světlu, tak bude mít nedostatek vitamínu D. Naopak, pokud vegansky stravované dítě bude s maminkou pravidelně na vycházce, bude mít vitamínu D dostatek.

Dr. Antošová: zinek, selen, kalcium, je mnoho látek, které dlouhodobě takovým to dětem chybí (12:48)

Představa o spojitosti mléka a silných kostí mohla být uváděna do roku 2002. V tomto roce Světová zdravotnická organizace konstatovala již déle známý fakt z populačních studií, nazvaný vápníkový paradox. To znamená, že čím více mléka se v dané zemi konzumuje, tím vyšší je výskyt osteoporózy. Pravou příčinou však není samotná konzumace mléka a mléčných výrobků, ale celkový vysoký příjem potravin živočišného původu! Tyto poznatky vedly Světovou zdravotnickou organizaci ke snížení doporučené dávky vápníku pro lidi s nízkým příjmem bílkovin živočišného původu o 250–500 mg na den. Vegani pak mohou mít ještě o 150 mg na den vápníku méně (tedy 650 mg). Rostlinná část běžné konvenční stravy obsahuje 400–500 mg vápníku. Pokud tedy vegan konzumuje místo masa luštěniny a olejnatá semena, ještě tím příjem vápníku do organismu navýší, má ho dostatek. Dospívajícím veganům je doporučeno denně navíc 200 mg vápníku (proto musí věnovat skladbě své stravy zvýšenou pozornost). Oproti veganům mají konvenčně se stravující vápníku nedostatek i při jeho obvyklém příjmu 1000 mg na den z důvodu vysokého příjmu soli a potravin živočišného původu.

DIET, NUTRITION AND THE PREVENTION OF CHRONIC DISEASES. Report of a Joint WHO/FAO Expert Consultation (WHO Technical Report Series 916).

Vitamin and mineral requirements in human nutrition. Report of the Joint FAO/WHO Expert Consultation. Geneva, World Health Organization.

Selén ani zinek není v odborné literatuře diskutován jako nedostatkový specificky pro vegany či vegetariány. Případný nedostatek těchto minerálu bude způsoben především jejich špatným vstřebáváním, méně často nevhodnou skladbou stravy. Tento problém však nesouvisí výhradně s veganstvím, ale týká se jak vegetariánů, tak konvenčně se stravujících.

Dr. Antošová: Dívky vegetariánky, co chodí k paní doktorce, mají sníženou imunitu, chybí jim bílkoviny. Tyto děti jsou v 99% anemické, protože mají nedostatek železa, vitamínu D, mají nedostatek tuků. Chybí jim kalcium, karnitin, vitamín B12 dostaneme výlučně, výlučně jen ze živočišné potraviny (14:50).

V prvé řadě by bylo třeba vyloučit, že se v případě dívek deklarovaných jako vegetariánky nejedná o anorektičky či bulimičky. Tato onemocnění se dnes vyskytují skutečně velmi často. Jedná se však o mylné zařazení duševně nemocných dívek mezi filosoficky a eticky zaměřenou část populace.

V případě zaujatosti také zpravidla dochází k tzv. statistickému omylu, kdy se Lékař mylně domnívá, že jeho vegetariánsky se stravující pacienti jsou všichni vegetariáni, žijící v jeho obvodě. V praxi je však obvyklá skutečnost, že vegetariáni svého obvodního lékaře neznají, nebo jej navštěvují pouze za účelem získání ze zákona povinných lékařských potvrzení.

Vitamín B12: Lékařka opakovaně mylně zdůrazňuje, že vitamín B12 je obsažen pouze v živočišných potravinách. Rostlinné potraviny jej obsahují dostatek, ale dle současných vědeckých poznatků neumí naše tělo ve většině případů tuto formu využít. Jedná se tedy o problém vstřebávání a ne obsahu v potravinách. Lze předpokládat, že až se objasní proč někdo z veganů vitamín B12 z rostlinných zdrojů vstřebává a proč jiný ne, pak dostanou vegani doporučení, které tento problém odstraní.  Dnes však na všech veganských webech je fortifikace vitamínu B12 doporučována, zvláště pak ženám v těhotenství a období laktace.

Praktické údaje o karnitinu ve vztahu k vegetariánství a veganství

Ve stravě běžného člověka není karnitin nezbytný. Průměrný denní příjem omnivorů se pohybuje kolem 20 - 200 mg, vegani konzumují méně než 1 mg denně. Kojenecká výživa, která neobsahuje mléko, by měla být suplementována karnitinem do obsahu, který se nachází v mateřském mléce, tj. 11.3 mg/l (70 mmol/l).

Pokud je tedy dítě kojeno nebo dostává nějakou mléčnou výživu, tak ani pro dítě ani pro matku není potřeba karnitin doplňovat. Karnitin je látka tělu vlastní, organismus si ho sám syntetizuje z aminokyselin lysinu a argininu. K normální tvorbě karnitinu jsou kromě lysinu a methioninu nutné vitamíny niacin, pyridoxin, kyselina askorbová a železo. Příjem karnitinu potravou tudíž není nutný. Projevy nedostatku karnitinu se neprojevují ani u veganů, kteří mají potravní příjem karnitinu minimální. Deficit karnitinu v organismu nevzniká jeho nedostatečným přívodem, ale porušenou syntézou při chorobných stavech (hemodialýza při renální insuficienci, šokový stav, těžké infekce, diabetická ketoacidoza). Hlavní funkcí karnitinu je přenášení vyšších mastných kyselin do mitochondrií, kde probíhá jejich oxidace. Testovalo se intravenozní podávání karnitinu pacientům v těžkých pooperačních stavech, ale tato praxe nevedla ke zlepšení stavu pacientů a toto dále nebylo doporučeno. Dobré zkušenosti s  karnitinem mají sportovci, kteří jej používají jako potravinový doplněk. Vegetariáni mají nižší hladinu karnitinu v séru. To ovšem neznamená, že by jejich organizmus syntetizoval málo karnitinu. V laktovegetariánské a ještě výrazněji ve veganské stravě je nižší obsah tuků a tudíž organismus pro jejich zpracování syntetizuje jen menší množství karnitinu, než potřebují lidé, konzumující konvenční stravu.

Dr. Antošová:  Důležitý je přívod cholesterolu. Je důležitý na tvorbu pro správný vývoj mozku. Děti, které se rodí s malým množstvím cholesterolu, jsou mentálně retardované (17:24).

Zde se jedná asi o nejzávažnější omyl Dr. Antošové. Smithův-Lemliho-Opitzův syndrom (synonymnědeficit 7-dehydrocholesterol reduktázy, anglicky Smith-Lemli-Opitz syndrome, SLOS) je vrozené metabolické a vývojové autosomálně recesivní onemocnění, které způsobuje nemožnost syntézy cholesterolu organismem, v důsledku nízké hladiny 7-DHC reduktázy, což je enzym zapojený do syntézy cholesterolu. Důvodem onemocnění tedy je vrozená vada jeho vstřebávání a ne jeho nízký příjem. Tzn., tato choroba nijak nesouvisí s vegetariánstvím či veganstvím.

Dr. Antošová odpovídá na otázku: Mohou být sportovci na vegetariánské stravě? Mohou, ale nepodají dobré výkony, protože vegetariánská strava není dostatečná, aby sportovci mohli podat dobré výkony. Pro sportovce a těžce pracující lidi se vegetariánská strava nedoporučuje.

Je doloženo, že gladiátoři ve Starém Římě měli výhradně vegetariánskou stravu z důvodu dosažení velké výkonnosti. Po velkých výkonech toužící mládeži doporučuji navštívit web sportovců veganů: http://www.vegan-fighter.com/. Mnozí z nich patří ve svém sportovním odvětví k nejlepším na světě. Jako důvod svých sportovních úspěchů uvádí právě veganství.

Závěrem

Doporučuji prostudovat pro vegetariány a vegany významná stanoviska předních odborníku na výživu ve světě a výživová doporučení pro vegany a vegetariány v kulturně vyspělých zemích:

http://www.csvv.cz/index.php/stanoviska-a-doporuceni 

Stanovisko k televiznímu pořadu připravil: