Postoj České pediatrické společnosti k alternativní výživě
Projednaný a schválený výborem Společnosti dne 15. 4. 2004
MUDr.Pavel Frühauf,CSc.
primář Kliniky dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN Praha,
člen výboru Pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii a výživu ČPS JEP
Doporučení WHO z r.2000 pro evropský region (2) pro výživu kojenců a batolat konstatuje malé, ale signifikantní riziko nutričních deficiencí týkajících se železa, zinku, kalcia a vitamínů: riboflavinu, B12, D a neadekvátního objemu energie.
Problémy mohou nastat, když komplementární výživa (nemléčné příkrmy) neobsahují živočišné produkty. Sojová bílkovina – hodnocená jako bílkovina nejlépe nahrazující živočišné bílkoviny – pokud není připravována vhodným způsobem, může být zdrojem fytoestrogenů, přinášet antinutriční efekt plynoucí z přítomnosti fytátů a může být příčinou alergických reakcí. I ve věku 6 – 24 měsíců by dodávka bílkovin z rostlinných zdrojů měla být směsí alespoň dvou druhů rostlinných bílkovin v jedné porci jídla. Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) nelze podle materiálu WHO doporučit v období do konce 2.roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. Ve stanovisku Americké pediatrické akademie (AAP) z r.2000 (1) se říká, že vegetariánství je v současné době akceptováno stále větším množstvím dětí ve školním věku. Důvodem je vědomí, že zvířata musí být zabíjena jako zdroj masa. Děti mohou být v dobrém nutričním stavu při všech typech vegetariánských diet (lakto-ovo-vegetariánství, lakto-vegetariánství i veganství).
Obtíže však mohou nastat při eliminaci mléka i vajec, protože je možné, že významně poklesne přísun kalcia a D vitaminu. Při nedostatku masných produktů může být rovněž nedostatečný přívod železa, vitamínu B12, zinku a dalších minerálů. Je-li extrémně nízký kalorický příjem, může docházet k úbytku na váze a růstové retardaci. Adekvátní příjem bílkovin a aminokyselin je možno zajistit z nemasových zdrojů. Obecně lze doporučit kombinaci cereálií (pšenice, rýže) s luštěninami (fazole, sója, hrách), protože kombinace rostlinných aminokyselin vede k vyšší kvalitě aminokyselinové směsi. K zajištění dostatečného množství vitaminu B12 je doporučováno konzumovat potraviny fortifikované tímto vitaminem. Zdrojem kalcia z nemléčné stravy je brokolice a špenát, ale děti, které nekonzumují mléko a mléčné výrobky by měly dostávat suplementaci kalcia a/nebo vitamínu D.
Makrobiotická dieta je příliš restriktivní a není doporučována pro děti, protože může vést k nutriční insuficienci s postižením růstu.
AAP doporučuje rodičům vegetariánských dětí konzultovat jejich pediatra z hlediska nutriční dostatečnosti. Postoje odrážející stanovisko tuzemské pediatrické obce byly publikovány v recentní publikaci (3) a neliší se od výše uvedených doporučení AAP a WHO. Pokud je dieta správně vedena a vypracována, nemůže se proti ní zásadně mnoho namítat.
Literatura:
1.www.medem.com
2.Michaelsen KF, Weaver L, Branca F, Robertson A. Feeding and nutrition of infants and young children. Guidelines for the WHO European Region, WHO 2000, Kodaň.
3.Frühauf P.Alternativní výživa v dětském věku. In.: Nevoral J. ed. Výživa v dětském věku. H&H 2003, Praha.
Copyright © by Ceska spolecnost pro výživu a vegetariánství All Right Reserved.