Zpravodaje ČSVV

Zpravodaj 2 zahrada


Zpravodaj č. 2 - Zahrada ČSVV aneb sadba a sklizeň

OKÉNKO ČSVV:

ČSVV JEDNALA S MINISTERSTVEM ZEMĚDĚLSTVÍ

Podle nařízení vlády ČR č. 384 ze dne 27. dubna 1999 vypracovalo Ministerstvo zemědělství svou "Koncepci resortní politiky Ministerstva zemědělství na období před vstupem do Evropské Unie", která byla zveřejněna v květnovém čísle Agrospoje. Zemědělská produkce se v ní plánuje podle tzv. "Predikce spotřeby potravin", s níž jsme nebyli spokojeni.

Zvláště zajímavé jsou údaje o celkové spotřebě masa (všech druhů), která podle Statistické ročenky v roce 1987 dosahovala 89 kg na osobu a rok, pak mírně (a to jak z důvodů liberalizace trhu tak i vzhledem ke zvýšenému uvědomování obyvatel) poklesla do roku 1997 na 81,5 kg na osobu a rok a predikce pro další období je 92,5 kg masa na osobu a rok.

Podle "Koncepce MZe…." by tedy mohlo být pravděpodobně vhodné vrátit se ke způsobu hodnocení životní úrovně podle spotřeby masa neboť predikovaná spotřeba vepřového masa je v ní uvedena hodnotou 50 kg na osobu a rok, což pro dospělého nevegetariána znamená kolem 75 kg vepřového a kolem 130 kg masa všech druhů na osobu a rok.

Podle příslušných zákonů byla tato "Koncepce…" posouzena Ministerstvem životního prostředí s hlediska dopadu na životní prostředí, chybělo v ní však vládním nařízením jmenovitě vyžádané posouzení jejího dopadu na zdraví lidí (podle našeho názoru samozřejmě negativní), které mělo býti vypracováno Státním zdravotním ústavem a je pro nás pochopitelně velmi důležité.

Posouzení Koncepce…." bylo veřejně projednáváno dne 4. listopadu 1999, kde jsem oficiálně, jako mluvčí Společnosti, ústně namítl, že toto projednání je ze zákona nemožné, neboť "Posouzení… " je neúplné a šedesátidenní lhůta pro vyjádření veřejnosti (do 15. prosince) je tudíž nezákonná. Naši námitku jsme jako Společnost vyjádřili i písemně se žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření na zákonných šedesát dnů po dodání chybějící části "Posouzení…."

Je pochopitelné, že toto prodloužení lhůty by přesáhlo do roku 2000, kdežto splnění usnesení vlády bylo terminováno do konce roku 1999, takže by toto usnesení splněno nebylo. To je ovšem pro všechny odpovědné a spolupracující ministry osobně velmi nepříjemné a hrozí to i poslaneckou interpelací. Ústně mně bylo slíbeno, že chybějící část "Posouzení Koncepce….", tj. posudek zdravotnický, dostaneme do 1. prosince, takže bychom byli zajisté schopni se do 15. prosince vyjádřit, aniž bychom museli vyžadovat šedesátidenní lhůtu a dělat zbytečné nepříjemnosti pánům ministrům.

Samozřejmě jsme nedostali nic, a proto jsme připravili stížnost přímo panu předsedovi vlády pro nesplnění vládního usnesení č. 384, která měla býti odeslána v poslední den příslušného termínu, tj. 15. prosince. Tentýž den odpoledne jsme však z webové stránky Ministerstva zemědělství dostali potřebnou studii Státního zdravotního ústavu, kterou jsme byli mimořádně kladně překvapeni. Sice nikoli tak kategoricky jako my, ale přece jenom tato studie nesouhlasí se spotřebou masa predikovanou MZe a navrhuje dlouhodobý vývoj až k hodnotě 58 kg na osobu a rok všech zdrojů bílkovin, které jsou definovány jako červené maso, drůbeží a rybí maso, vejce, luštěniny a ořechy (z čehož je masa cca 42 kg na osobu a rok), což znamená výhledové snížení jeho spotřeby o více než 50 %.

Tento vývoj byl Ministerstvem zemědělství akceptován, což bude v dlouhodobém důsledku znamenat podstatné snížení stavů mučených zvířat. Z hlediska vegetariánů bychom zajisté chtěli snížení spotřeby o 100 %, leč Z hlediska zdravé výživy národa je to veliký úspěch! Významný je i návrh SZÚ na snížení spotřeby přidaných cukrů z 80 kg na osobu a rok, navržené MZe na polovinu a výhledově dokonce až na 20 kg na osobu a rok.

Vzhledem k tomu jsme již připravenou stížnost panu ministerskému předsedovi neodeslali.

Ačkoli jsme Společností velmi mladou, je náš názor již považován za důležitý, neboť - k našemu radostnému překvapení - jsme byli osobně požádáni autory "Posouzení Koncepce….", abychom se k ní přece jenom vyjádřili v prodlouženém termínu do 18. prosince. Místo předpokládaných šedesáti dnů jsme tedy měli k odbornému vyjádření sice jenom několik hodin, v rámci dobré vůle a díky diskusi vedené elektronickou poštou jsme však vše zvládli za sobotní odpůldne.

Výsledkem našeho posouzení je následující text:

" Z hlediska věcného vznášíme připomínku k predikované spotřebě "zdrojů bílkovin", s níž zhruba souhlasíme, žádáme však, aby do výčtu těchto zdrojů (prozatím červené maso, drůbež, ryby, vejce, luštěniny a ořechy) byly započteny i bílkovinové koncentráty (z luštěnin - např. sojové, z obilovin - např. lepek či gluten, z plodnic vyšších hub, z kvasnic apod.), které do této skupiny jednoznačně a nezadatelně patří. Dále pak žádáme, aby v této skupině byly pro potřeby predikce zemědělské produkce jednotlivě uvedené zdroje bílkovin kvantifikovány, a to buď v údaji relativním (procentem z celkových zdrojů bílkovin), nebo v hodnotách absolutních, tj. ve hmotnostních či jiných relevantních jednotkách spotřeby těchto jednotlivých zdrojů bílkovin na osobu a rok. Stejnou žádost a ze stejných důvodů vznášíme na dopracování kvantifikovaného rozpisu jednotlivých druhů (resp. forem) cukrů a to i přidaných."

Veřejné uznání existence, práce a názorů naší Společnosti považujeme za značný úspěch a první významný krok v plnění cílů ČSVV.

Ing. Richard J. Barták, CSc., mluvčí ČSVV


 
Následující článek byl vypracován Ing. R. Bartákem pro relaci "Hlasy a ohlasy" (red. Ivan Binar) vysílanou rádiem Svobodná Evropa dne 13. a 14. 1. 2000. Po odvysílání byl text uvolněn k otištění v našem Zpravodaji.
 
Genové manipulace z hlediska ekologického zemědělství.
Zásadní problém přijetí či odmítnutí genových manipulací je obecně mimořádně složitý, neboť odpovědi na základní otázky "ANO či NE" jsou naprosto dvojznačné - je dostatek argumentů pro využití genových manipulací i proti němu. Tyto odpovědi jsou velmi často silně ovlivněny filosofickým, environmentálním, náboženským, etickým a v neposlední řadě tržním, finančním, ziskovým a osobně, či společensky altruistickým nebo egoistickým názorem jejich autora. Konečně, proč by měly býti názory na tento velmi principiální problém formovány jinými ukazateli, než jsou principy formování ostatních základních názorů lidské společnosti, hlavně ovšem její části pro nás významné, tj. naší - euro-americko-judaisticko-křesťanské kultury?
Speciálně v ekologickém zemědělství jsou však jakékoli genové manipulace naprosto a zásadně odmítány a veškeré snahy o jejich využití - byť i velmi okrajové - přísně kontrolovány a zamezeny. Pro nutné pojmové vymezení je však třeba jednoznačně určit, co je považováno za genové manipulace. Proto uvedu jejich definici dle "Základních standardů ekologického zemědělství" IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements - Mezinárodní federace hnutí za ekologické zemědělství).
Genetické inženýrství je soubor technik od molekulární biologie (jako jsou např. rekombinace DNK - deoxyribonukleové kyseliny), při nichž může být genetický materiál buněk rostlin, zvířat, mikroorganismů či jiných biologických jednotek změněn způsoby, nebo s výsledky, které nemohou být získány metodami přírodní reprodukce či přírodní rekombinace."
Při tomto naprostém odmítnutí se vychází jednak z hlediska filosofického, podle něhož genové manipulace (a to hlavně v oboru transgeneze, tj. přenosu genetických informací, obzvláště mezidruhových) jsou tak hlubokým zásahem do nitra hmoty, že jsou člověku zakázány. Patří jednoznačně do rukou Božích, obdobně jako využití atomové energie. Obou totiž může být nejenom využito ku prospěchu lidstva, ale i zneužito ať úmyslně či neúmyslně, a to na úrovni nepředstavitelně vyšší, nežli je úroveň možného zneužití jakýchkoli jiných (klasických) technologií. Této zcela demagogické argumentace "možnosti zneužití jakýchkoli technologií" je totiž běžně zneužíváno pro obhajobu genových manipulací.
Dalším argumentem proti nim je pak obava ze spontánních následků plošného využití transgenních, tedy genově mutovaných organismů, následků, dnes ani teoreticky nepředpokladatelných, k nimž může patřit vyvolání nových, neznámých chorob, alergií, či resistencí k léčivům a to nejenom lidí, ale obecně všech živých organismů. Některé poslední vědecké výzkumy na laboratorních zvířatech pak pravděpodobně ukazují i na možnost poškození některých orgánů pouhým požíváním krmiva (potravy) z transgenních, tj. genově změněných rostlin, které jsou podle všech zatím známých vědeckých a kontrolních zjištění zdravotně naprosto nezávadné.
Argumentace nutností využití genových manipulací pro odstranění hrozby hladu na naší planetě je mimořádně a vzorově falešná. Hlad na této zemi není totiž problémem úrody či neúrody, vyšších či nižších výnosů plodin, ale jednoznačně problémem sociologickým, tj. zcela nespravedlivého rozdělováním či přerozdělování produktů, jejich bezúčelným plýtváním na straně jedné a jejich nedostatkem na straně druhé. Plýtváním například pro krmení monogastrických zvířat rostlinnými produkty bezproblémově využitelnými přímo lidmi - nejlepším příkladem je krmení sojových bobů či odtučněného sojového šrotu prasatům s nejméně šedesátiprocentní ztrátou nutričních látek. Je dávno známo, že tato planeta je schopna uživit padesát miliard vegetariánů - není-li tedy schopna uživit bez problémů dnešních šest miliard lidí, není nutno pro řešení problému využívat genových manipulací. Jednodušší je totiž bojovat proti lidské nevzdělanosti, egoismu a nesprávné míře hodnot.
V zemědělství jsou technologie genových manipulací dosud prakticky využívány jen při produkci rostlinné, kdy jsou do rostlin vnášeny geny, které nejsou příslušnému organismu vlastní, a to z virů, mikroorganismů, jiných rostlinných druhů, ba i ze živočichů. Tak se zvyšují výnosy, zvyšuje se odolnost rostlin nejenom proti chorobám a škůdcům, ale i proti chemickým látkám (biocidům). Zvláště poslední zmíněné vlastnosti mohou být mimořádně nebezpečné pro životní prostředí, neboť umožňují zneužití biocidních látek v kvantech, která mohou způsobit mimořádné znečištění životního prostředí s negativními následky nejenom na přírodu, ale i na člověka jako její neoddělitelnou součást.
Obhájci genových manipulací uvádějí, že tyto jsou zjevem nejenom přírodním (spontánní, či přirozené, zcela běžnými druhy všudypřítomného záření vyvolané mutace), ale i běžně již mnoho desítek let používanou technologií (např. naše nejvýnosnější, již několik desetiletí pěstovaná odrůda ječmene "Diamant" je umělým radiomutantem odrůdy ječmene "Valtický"). Velkoryse se však opomíjí, že jak přirozené mutace, tak i mutace cílené (tj. chemo- či radiomutanti) se týkají vždy původního genomu, tedy původní genetické soupravy jednoho druhu, v níž se jenom pozměňují jednotlivé, původní geny. V tomto případě tedy nejde o transgenesi, tj. zásahy mezidruhové s přenosem zcela cizích genů, které příjemci dodávají nové, jiné, nepůvodní a zcela nepřirozené vlastnosti.
Stejně velkoryse zůstávají opomenuty i možné, zcela neznámé, až naprosto nepředstavitelné důsledky spontánního křížení v rámci genově zmanipulovaných čeledí rostlin, ba i mimo ně, které je u některých z nich zcela běžné, přirozené (např. v čeledích růžovitých a brukvovitých). Nové, avšak cizí a nepřirozené vlastnosti rostlin či zvířat takto přenesené do volné přírody mohou mít nedozírné negativní následky nejenom na celou přírodu obecně, ale i na člověka a jeho zdraví zvláště. Jako varování přírody proti lidské troufalosti je možno uvésti více příkladů, zvláště z poslední doby. Velmi markantním příkladem (i když to není příklad genové manipulace) je "nemoc šílených krav", vznikající krmením skotu živočišnými bílkovinami ze sušených kadaverů - tj. těl uhynulých zvířat (krmná masokostní moučka), takže jde jednoznačně o speciální formu kanibalismu.
Z hlediska vědeckých poznatků o zdravotní nezávadnosti produktů těchto technologií naprosto nebylo a není proti těmto krmivům námitek, stejně jako je tomu třeba u genově manipulovaných sojových bobů. Tyto námitky existují hlavně a pouze z pohledů a názorů estetických, etických a filosofických. Ovšem tento nevědecký estetický názor má však - kupodivu - konkrétní a téměř katastrofální důsledky (ovšemže po dlouhé době
A zcela obdobně tomu bude i u genových manipulací, zvláště pak v oboru transgenese - mezidruhového přenosu genů.
Nemoc šílených krav, kontaminace lidské potravy rakovinotvornými dioxiny z krmných směsí omaštěných upotřebenými autooleji, obsah růstových hormonů či antibiotik v mase jatečných zvířat a zcela opodstatněné obavy z neznámého negativního působení transgenních organismů na přírodu či na negativní vliv potravin z nich vyrobených na lidské zdraví - nic z toho se netýká ekologického zemědělství, neboť se v něm prostě nemůže vyskytovat. Ekologičtí zemědělci tato risika vědomě a plánovitě odmítají a nepodstupují, protože jim nejsou vůbec potřebná. Tím zaručují vyšší kvalitu a čistotu nejenom své produkce, ale i jimi kladně ovlivněného životního prostředí a jako konečného důsledku i lidského zdraví, svěžesti všeho druhu, dlouhověkosti a spokojenosti.
Ing. Richard J. Barták, CSc.


Copyright © by Ceska spolecnost pro výživu a vegetariánství All Right Reserved.

TOPlist

NAVRCHOLU.cz