Výroční zprávy ČSVV

Výroční zpráva ČSVV 2004

Výroční zpráva ČSVV 2004

Úvod
Vážení členové ČSVV, příznivci vegetariánství.
Úvodem bychom se velmi rádi ohlédli za uplynulým rokem. V roce 2004 vidíme zejména tři světlé body. Tím prvním je vydání českého překladu Stanoviska Americké dietetické asociace: Vegetariánská strava. Každý má nyní možnost seznámit se současnými vědeckými názory, které jsou často velmi odlišné od názorů některých pseudoodborníků. Stanovisko je možno objednat a nechat si je zaslat poštou.
      Druhým významným počinem bylo uspořádání Vegetariánského dne. Mnozí z Vás jste se zúčastnili nebo jste četli reportáž na webu. Věřím, že se Vám program vegetariánského dne líbil a že tato akce byla zahájením krásné vegetariánské tradice – společné oslavy mezinárodního dne vegetariánů.
      Třetím velmi významným počinem byla billboardová kampaň, kterou uspořádala organizace Zvíře v tísni. Během této kampaně bylo po celé republice vylepeno množství velkých poutačů s textem „Prosíme, nedělejte si ze svého žaludku hřbitov“. Akce měla pozitivní ohlas v novinách i v dalších médiích. Při zahájení kampaně se konala tisková konference, na níž byli novináři informování o smyslu kampaně a o principech vegetariánství. I na této tiskovce jsme měli zastoupení a informovali jsme novináře o vydání Stanoviska Americké dietetické asociace.
      V Praze byla letos otevřena nová vegetariánská školka.
      I sportovci – vegetariáni byli velmi úspěšní. Vegetarián Jan Müller se stal mistrem světa v thajském boxu a byl jedním z hostů Vegetariánského dne. Profesionální cyklista Jan Kunta se stal armádním mistrem světa v silniční cyklistice.

Přehled činnosti ČSVV v roce 2004
V lednu vyšel ve zpravodaji International Vegetarian Union článek Jana Šťastného o slavném českém sportovci – vegetariánovi Emerichu Rathovi (1883-1962). Článek v angličtině naleznete na:
http://www.ivu.org/history/europe20a/rath.html . Zároveň jej spolu s ČSVV navrhl na cenu Fair Play Českého olympijského výboru. Pokračuje ve spolupráci s Mezinárodní vegetariánskou unií na jejím historickém výzkumu vegetariánství.

10. února se konala veřejná přednáška MUDr. Zbyňka Luňáčka ve Frýdku-Místku na téma Vegetariánská strava a nové Stanovisko Americké dietetické asociace. Zúčastnilo se jí asi 40 posluchačů.

3. března jsme připravili prezentační seminář s tiskovou konferencí a vegetariánskou ochutnávkou na potravinářském veletrhu Salima 2004. Za ČSVV promluvili Ing. Richard Barták, CSc. a MUDr. Zbyněk Luňáček. Jako reakce na tiskovou konferenci vyšlo v tisku několik pěkných článků. Poděkování patří Liboru Vašíkovi za zorganizování tohoto semináře.

15. března vyšel v časopise Nový prostor článek Jana Šťastného o vegetariánském sportovci Emerichu Rathovi (1883-1962). Jan Šťastný také spolupracoval na vydání článku o Emerichu Rathovi v Časopise Reflex (11. 3. 2004). Vždy byla zmíněna Rathova propagace vegetariánství.

16. března dostal Emerich Rath cenu Fair Play in memoriam. O Emerichu Rathovi jste si mohli podrobně přečíst v loňské výroční zprávě. Za ČSVV se předávání ceny zúčastnil Jan Šťastný.

Byly spuštěny nové webové stránky ČSVV www.csvv.cz, které vytvořil Josef Machytka. Stránky jsou pravidelně aktualizovány, objevují se v nich informace o naší činnosti, je tam nabídka vegetariánských materiálů, překladů odborných textů, videoklipů atd.

V květnu byl vydán překlad stanoviska Americké dietetické asociace – Vegetariánská strava.

14. května se MUDr. Zbyněk Luňáček zúčastnil odborné konference na téma diabetická výživa a potraviny pro diabetiky. Na konferenci přednesl přenášku na téma Diabetes mellitus a vegetariánství. Prezentaci přednášky můžete shlédnout na www.csvv.cz.

6. června se konala valná hromada ČSVV. Zápis z valné hromady naleznete na www.csvv.cz.

V červnovém vydání Broumovského zpravodaje (6/2004, s.9) vyšel další článek Jana Šťastného o vegetariánském sportovci Emerichu Rathovi, který v Broumově prožil své dětství. Broumov se snaží Emericha Ratha propagovat a informuje i o jeho vegetariánství.

26. a 27. června se konala valná hromada ohz - Ochránců hospodářských zvířat, které se jako delegát ČSVV zúčastnil Ing. Richard J. Barták, CSc. Přednesl oficiální pozdrav ČSVV, ve snaze posílit spolupráci obou našich organizací.

" Ve Zpravodaji OHZ v dubnu letošního roku bylo uvedeno, že OHZ vyškrtla propagaci vegetariánství ze své činnosti a nadále se chce v souvislosti s ochranou hospodářských zvířat zaměřovat na propagaci veganství. Velmi rád bych se v této souvislosti vyjádřil, že Česká společnost pro výživu a vegetariánství považuje veganství za nejdůslednější formu vegetariánství. Při veganském způsobu života se nejvíce projeví kladné vlivy na člověka, přírodu i ochranu zvířat. Proto veganství podporujeme. Zároveň si ale vážíme všech vegetariánů, bez ohledu na to zda jsou lakto-ovo-vegetariáni, lakto-vegetariáni nebo vegani za to, že se rozhodli stravovat se bez masa a snažíme se jim poskytovat informace a podporu, ať už přímo či nepřímo.
   Činnost OHZ sledujeme a vážíme si jí a podle našeho názoru je velmi důležitá. Budu velmi rád, když se nám do budoucna podaří spolupracovat intenzivněji než jen zasláním pozdravného dopisu na valnou hromadu."

15. září přednášel Jan Šťastný na odborné konferenci Výživa a zdraví v Teplicích. Téma jeho přednášky bylo „Čeští lékaři pro a proti vegetariánství 1850-1950“ a představil v ní mnoho významných českých lékařů 19. a 20. století, kteří nejen že nezavrhovali vegetariánství, ale často ho propagovali a využívali v léčbě. Přednáška sklidila značný pozitivní ohlas. Zároveň zde byla představena Česká společnost pro výživu a vegetariánství.
Přípěvek byl otištěn ve Sborníku z konference Výživa a zdraví 2004.

V září vyšel Sborník Nadace Přemysla Pittera a Olgy Fierzové (za rok 2003) a v něm obsáhlý článek Jana Šťastného o Přemyslu Pitterovi (1895-1976), významném českém humanistovi, který byl zároveň velkým propagátorem vegetariánství a ochrany zvířat. Přemysl Pitter patřil k zakladatelům Československého vegetářského klubu v roce 1929.

26. září pořádala Společnost Country life Biodožínky na ekofarmě v Nenačovicích. ČSVV se zúčastnila svým stánkem a rozdávala pozvánky na Vegetariánský den.

2. října proběhl 1. ročník Vegetariánského dne. Podrobnou zprávu naleznete na dále v textu.

V říjnu vyšel v magazínu Ekotipy Pro-Bio Ligy článek Jana Šťastného Vegetariánství a biopotraviny (Ekotipy 4/2004, s.6-7)
Jan Šťastný připravil v říjnu překlad letáku Why Vegan – Proč být veganem – britské Vegan Society, která jej bude šířit na mezinárodních akcích. Zaslali jsme též gratulace k 60. výročí založení Vegan Society.

7. října měl MUDr. Zbyněk Luňáček již tradiční přednášku o vegetariánské stravě v rámci Dnů zdraví ve Zlíně. O svých zkušenostech tam pohovořil také sportovec a dlouholetý vegetarián Jan Kunta, mistr světa v cyklistice.

13. října jsme připravili infostánek na Mírovém summitu Jógy v denním životě v Brně. Na Summitu bylo kolem dvou tisíc lidí, většina z nich byli vegetariáni a o náš stánek byl velký zájem. Fotografie z akce jsou na www.csvv.cz.

18. listopadu vyšel v časopise Křižovatky zdraví článek „Staneme se národem vegetariánů?“ , na kterém spolupracoval Jan Šťastný.(č.5/2004). Článek také představuje Českou společnost pro výživu a vegetariánství.

20. listopadu se ČSVV účastnila infostánkem na festivalu Greenpeace Music for Aliens. Zároveň zde byly představeny české verze filmů „Důvody proč být vegetariánem“ a „Meet your Meat – Pravda o mase“. Filmy přeložila, otitulkovala a práva k šíření zajistila ČSVV.

24. listopadu se konala přednáška pro veřejnost na téma Vegetariánství ano v Olomouci. MUDr. Zbyněk Luňáček hovořil o základních principech vegetariánství, stanovisku Americké dietetické asociace a odpověděl na řadu zajímavých dotazů.

10. prosince na Vánoční besídce Dětí země, konané v Praze přednesl Ing. Richard J. Barták, CSc. stručné sdělení na téma "Vegetariánství jako jedna z možností ochrany přírody a řešení ekologických a environmentálních problémů působených hlavně zneužíváním intenzivního zemědělství."

V novinách a časopisech se objevilo několik pěkných článků. Například Pojídání masa je jen historická úchylka v MF Dnes (29.11.2004), rozhovor s MUDr. Zbyňkem Luňáčkem v Regeně č. 12 Tyto články si může přečíst také na www.csvv.cz.

 Vegetariánský den
2. října proběhl 1. ročník Vegetariánského dne.

Česká společnost pro výživu a vegetariánství připravila v sobotu 2. října zatím největší veřejnou akci na podporu vegetariánství. Ve Slezské ulici na pražských Vinohradech se ve velkém sále Ústavu zemědělských a potravinářských informací konal Český vegetariánský den.

Překvapením pro všechny byla velmi vysoká účast, akci navštívilo přes 250 návštěvníků úplně všech věkových kategorií.

Česká společnost pro výživu a vegetariánství má za sebou úspěšnou pětiletou činnost, v sobotu tedy představila i výsledky své činnosti a také plánované projekty. Pro každodenní propagaci byla připravena nová trička ČSVV, odznaky a brožury, velký zájem byl též o samolepky.

V předsálí byly umístěny stánky organizací Svoboda zvířat, Ochránci hospodářských zvířat, Společnost pro zvířata, a výrobců vegetariánských potravin, například se zajímavou novinkou, velmi chutnou čistě rostlinnou uzeninou Salve Natura, byl zde zasilatelský vegetariánský obchod www.dobrykramek.cz a občerstvení restaurace Govinda a další. Pro osvěžení návštěvníků jsme zdarma přichystali 50 kilogramů výborných jablek z jihočeských Chelčic.

Program
Program byl velmi pestrý a rozdělený do několika bloků. V úvodu byla připomenuta slavná, ale pozapomenutá historie českého vegetariánství posledních 150 let (stručné verze přednášek jsou na našem webu), návštěvníci se například dozvěděli o slavných vegetariánech jako byli Přemysl Pitter, Franz Kafka, Dr. Ctibor Bezděk, sportovec Emerich Rath (článek o něm je ve výroční zprávě ČSVV za rok 2003), ale i o tom, že vegetariánem byl určitou dobu i prezident Masaryk. Věděli jste například, že vegetariánské restaurace u nás byly již v 19. století a že již v té době byla nabídka vegetariánských obchodů podobná té dnešní? Včetně vegetariánských salámů, instantního rostlinného masa a rostlinných mlék? To vše vypátral Jan Šťastný a ukázal i některé unikátní dobové fotografie a překvapivé lahůdky z dějin.
Pak byl Josefem Machytkou prezentován životní styl propagovaný za první republiky zvaný eubiotika. O všechny tři historické přednášky byl velký zájem. Na závěr tohoto bloku byl promítnut velice pěkný dokument režiséra Viliama Poltikoviče „Jak se žije vegetariánům“ z roku 1999.

Během přestávek bylo vždy zcela zaplněno předsálí, kde probíhaly nejen vynikající ochutnávky, ale i prodej vegetariánských jídel, prezentace výrobců i restaurací a kde také ochranářské organizace promítaly své filmové dokumenty a distribuovaly knihy a časopisy.

Po přestávce následoval blok Vegetariánství a zdraví, v úvodu byl představen vegetarián a současný mistr světa v thajském boxu, dvoumetrový obr Jan Müller. Tento brněnský sportovec nejprve šokoval velkou část přítomných v sále sestřihem a videoklipem ze svých vítězných zápasů v tomto velice tvrdém sportu, vzápětí se ale ukázal jako vtipný a inteligentní mladý muž. Zejména diskuse s ním dokázala pobavit celý sál, když například vyprávěl, že nejdříve hrával závodně basketbal (je trojnásobný mistr republiky), ale byl při něm často zraněn a proto se dal na thajský box. Nebo když popisoval reakce jiných zápasníků po zjištění, že on nejí maso již od svých 14 let. Prý jej také vždy velice pobaví, když mu někdo začne tvrdit, že vegetariáni jsou vyzáblí a slabí.
      Pan Ing. Richard Barták CSc., čestný člen výboru České společnosti pro výživu a vegetariánství měl přednášku o racionálním vegetariánství. Jednu z jeho přednášek na toto téma najdete na webu ČSVV.
      Jaroslav Škvařil z ČSVV promluvil o problematice doporučených denních dávek a představil české vydání Stanoviska Americké dietetické asociace k vegetariánské stravě, knihu zajímavou nejen pro vegetariány, ale i odborníky na výživu.

Kniha roku
Byly také představeny všechny knihy týkající se vegetariánství vydané v posledním roce(a v roce 2004 jich nebylo málo)  a Vegetariánskou knihou roku byla pak vyhlášena kniha Vegetariánství a děti amerických autorek Yntemové a Beardové z nakladatelství Mercurius. Ocenění a právo používat toto označení převzala paní Zelinková z tohoto brněnského nakladatelství. Vysvětlila, že k vydání knihy je motivovalo narození vlastních dětí a chybějící informace k vegetariánství u dětí. Recenze této knihy je na webu ČSVV. Za všechny vegetariánské rodiny za tento vydavatelský počin děkujeme. O knihu byl značný zájem i v předsálí, kde se prodávala.
      
Vegetarián roku

Vegetariánem roku byl zvolen režisér a producent Petr Vachler, převzal toto prestižní ocenění – skleněné jablko, symbol ČSVV podle návrhu naší členky Jitky Skočkové - a poděkoval všem vegetariánům a lidem, kteří usilují o zlepšení podmínek zvířat i světa. Málokdo pochyboval o tom, kdo toto prestižní ocenění získá. Letošní kampaň režiséra a producenta Petra Vachlera totiž nešlo přehlédnout, stovky billboardů opět zaplavily republiku a každý tak mohl přemýšlet, zda si opravdu chce dělat ze žaludku hřbitov. Petr Vachler měl hezkou děkovací řeč, ve které zmínil, že je zde jistě mnoho jiných lidí, kteří si ocenění zaslouží. To je bezpochyby pravda, proto proto je chceme oceňovat i v následujících letech. Vegetarián roku, stejně jako Knihu roku a Výrobek roku se budou udělovat každoročně, pokud budou ovšem vhodní kandidáti. Cenou pro Vegetariána roku je krásné skleněné jablko - Symbol ČSVV, zpracované podle návrhu MgA. Jitky Skočkové.

ČSVV připravila překlad nového filmu
Promítnuta byla česká verze zajímavého amerického reklamního spotu organizace PETA na propagaci vegetariánství „Důvody proč být vegetariánem“. Překlad a titulky zajistila ČSVV. Tato reklama do médií velice důrazným a jasným způsobem vysvětluje, proč je dobré přestat jíst maso. O kopie dokumentu byl značný zájem, takže upozorňujeme, že videoklip je zdarma ke stažení na našem webu
www.csvv.cz a lze jej objednat na CD i DVD.

Dokumenty OHZ
V následujícím bloku byly promítnuty nové filmy organizace Ochránci hospodářských zvířat o podmínkách zvířat v českých chovech. Nebylo to rozhodně nic optimistického, naopak, ale právě proto je třeba na tyto problémy upozorňovat. Šokující byl například dokument o hrůzných podmínkách jedné ekofarmy, kde zcela selhaly české orgány kontrolující organizace.

Koncert Jana Buriana
Závěr dne zakončil písničkář (a vegetarián, jako všichni účinkující) Jan Burian se svým vystoupením plným humoru a dobré nálady.

Akce Vegetariánský den se podle našeho názoru velice vydařila – a zatím došlé ohlasy to potvrzují - a na příští rok je již připravován nový program, tentokrát ale asi budeme potřebovat ještě větší sál. Návštěvníci odcházeli spokojeni, získali nové informace, nakoupili vegetariánské potraviny, knihy a dostali mnoho letáků a pozvánek . Značný zájem byl i ze strany médií, dávali jsme rozhovory do několika rádií a novin, rozeslali jsme též tiskové zprávy po skončení Vegetariánského dne.
A jak se líbil vegetariánský den Vám? Napište nám své zážitky, pochvaly i kritiky na adresu
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nebo na poštovní adresu ČSVV. Co se Vám na dni líbilo nejvíce a co naopak nejméně?
     
Ohlasy na Vegetariánský den
Vegetariánský den měl velice pozitivní ohlas mezi návštěvníky a dokonce i v médiích. Vybíráme z některých z nich:

Ochránci hospodářských zvířat www.ohz.cz
... Akci navštívilo více jak 250 lidí různého věku, což považujeme za velký úspěch a těší nás, že jsme měli možnost se této akce zúčastnit. Závěrem bychom rádi poděkovali aktivistům a aktivistkám za pomoc u stánku a ČSVV za dobrou organizaci celé akce.
Celý článek na:
www.ohz.cz/Aktivity/vegetariansky%20den1.htm


Svoboda zvířat www.svobodazvirat.cz
... Návštěvností jsme byli příjemně překvapeni jak my, tak i pořadatelé.
Celý článek na:
www.svobodazvirat.cz/images/webalba/ceskydenveg-praha2004/index.html

www.vegetarian.cz  také web vegetarián.cz, v minulosti vniklý jako projekt ČSVV, významně přispěl k propagaci Vegetariánského dne

Český vegetariánský den 2004 se konal ve velkém sále Ústavu zemědělských a potravinářských informací, ve Slezské ulici na Praze 2, v místě, kde se konaly většiny předcházejících valných hromad. Na rozdíl o VH, které nejsou tak lákavé programem a očekává se aktivní zapojení účastníků, byl ČVD mohonásobně bohatší na zájem účastníků odhad okolo 250 (včetně vystavovatelů) .
ČVD by tak možná mohl být do budoucna největším setkáním českých vegetariánů a zájemců o bezmasou stravu a současně místem setkání českých neziskových organizací propagujících vegetariánství. Prostor by zde měli nalézt i české firmy vyrábějící a prodávající vegetariánské a veganské výrobky. Den byl současně naplánován jako oslava Světového dne vegetariánství a pozitivní propagace vegetariánství před veřejností. ...
Celý článek na:
www.vegetarian.cz/akce/cvd%20praha04.html
 
ČTK:
PRAHA 5. října (ČTK) - Obyvatelé a návštěvníci Prahy dnes mohli na Vinohradech ochutnat bezmasé speciality, poslechnout si přednášky o historii vegetariánství nebo zdravotních aspektech života bez masa a zhlédnout filmy o ochraně zvířat. Přišly maminky s dětmi, mladí vegetariánů a dnešního Mezinárodního dne hospodářských zvířat. Účast na něm označili sami organizátoři s trochou nadsázky za "masovou". Hned u vstupu lákaly návštěvníky různé pochoutky, ať už známé produkty připravované členy společnosti Hare Kršna či různé rostlinné náhražky párků, salámů a karbanátků. Ještě před začátkem programu v sále si tak mnozí pochutnávali na slaných či sladkých pokrmech. Pak se již na první z dnešních přednášek dozvěděli, že vegetariánství není výstřelek poslední doby, ale má i v českých zemích dlouhou tradici.
 "Diskuse o vegetariánství se tady vedly od roku 1850," řekl Jan Šťastný z České společnosti pro výživu a vegetariánství. Již koncem 19. století byly v Praze vegetariánské restaurace a obchody. "Měly sortiment, jaký známe i dnes – vegetariánské uzeniny, instantní maso či rostlinná mléka," vypočítal. Vegetariánské podniky ale nebyly výsadou Prahy, známá a oblíbená byla například i restaurace ve Varnsdorfu, kterou navštěvoval i Franz Kafka. Jeho oblibu návštěv takových podniků dokládají pohlednice, jako ta z Liberce, na níž slavný spisovatel popsal i svůj oběd: dal si plněnou kapustu a ovocnou polévku. Do první světové války v Praze vzniklo devět vegetariánských restaurací, což je podle Šťastného více, než je jich nyní. V roce 1929 se v Kamenickém Šenově konal světový vegetariánský kongres, vegetariánské hnutí se ale svobodně šířilo jen do roku 1939. Po druhé světové válce se ještě čeští vegetariáni v roce 1947 zúčastnili světového kongresu, s rokem 1948 ale přišel zákaz zakládat vegetariánské spolky, stejně jako mnohá další svobodomyslná hnutí.
Pořadatelé na dnešní vegetariánský den pozvali mistra světa v thajském boxu Jana Müllera, který vyvrací domněnku, že vegetariáni jsou slabí a hubení, bojovníka za práva zvířat Petra Vachlera, režiséra Viliama Poltikoviče a písničkáře Jana Buriana.


Z historie českého vegetariánství

Jan Šťastný
Následující úryvek je ukázkou z knihy O vegetarismu, vydané v Praze v roce 1884, kterou ČSVV připravila k novému vydání v letošním roce. Autorem této brožury o vegetariánství je Emanuel svobodný pán Salomon z Friedbergu – Mírohorský (1829 – 1908).
Salomon z Friedbergu byl jedním z prvních propagátorů vegetariánství (již od roku 1860!) a bojovník proti vivisekci. Česká společnost pro výživu a vegetariánství je ráda, že může přinést tento zajímavý dokument současnému čtenáři. Který tak může vidět, že vegetariánství není nějakým výstřelkem posledních let, ale že zde má dlouhou tradici, na kterou můžeme navazovat. Z Friedbergovy knihy je také zřejmé, že vegetariáni jsou ve svých názorech stále konzistentní a že jejich argumenty neztratily ani po tolika letech na aktuálnosti. Budeme se snažit knihu vydat v co nejbližší době.

Salomon z Friedbergu – Mírohorský
O Vegetarismu
1884

Časem nebude již člověka, který by dosti byl krvelačným a bezcitným, aby usmrtil ubohé zvíře, neškodné, nevinné, pracovné, důvěrné, nuže a pak přestane masožroutství samo sebou. A oné krásné době, třebas ještě daleké, onomu věku skutečně zlatému, onomu vrcholu vzdělanosti a mravnosti lidské, kdy s vražděním zvěře nevinné zmizí i vraždění lidí, volám nadšeně: Na zdar!!
Námitky proti vegetarismu činěné bývají následovné:

- Maso jídali a jedí všickni lidé, jest to tudíž zvyk ode pradávna posvěcený, uzákoněný.
Tu protidůkaz velmi snadný. Prvně maso všickni lidé nejedí, naopak jen menšina lidstva, jak výše bylo líčeno; druze dávnověkosť zvyku ukazuje více než na dobrotu na jakýsi tradicionální šlendrián, jejž přijímá každé pokolení od předešlého, ve valné většině ani nepřemýšlejíc, je-li co prospěšné aneb škodné; třetě nejšlechetnější, nejvznešenější myšlénky nacházívají dlouhý, mnohdy několik staletí trvající odpor, až skvěle zvítězí vznešenost' neb do očí bijící praktičnost. Geniální desetinné dělení měr a vah na př. potřebovalo z Paříže do Vídně přes 80 let, ale konečně přec neodolali ani nejzarytější konservativci.

- Maso tvoří zase maso, a tudíž jedině dává sílu.
Tu si páni masojedi nutně odpírají, neb kdyby to bylo pravdou, musilo by býti pro posilnění maso zvířat dravých mnohem lepší, hodnější než maso býložravců, a tudíž by člověk důsledně měl jísti s oblibou větší maso dravců než jiné, čehož ale nikterak nečiní, nýbrž dává přednost masu z trávy utvořenému, ba jí je takřka výhradně, neb všežrouti, prase a kachna nebývají pokrmem denním. Nejzuřivější masojed připustí, že maso dravců je ošklivé, odporné, mnohem rychleji hnije a ohromně hůře zapáchá než maso travožravců.
Maso tudíž prý by dávalo sílu, rostliny ne! Což pak mají snad málo síly býložravci, hovězí dobytek, kůň, lesní zvěř vysoká, nosorožec, hroch, slon? Naopak mají síly ohromné, a co nejvíce váží v životě všedním, praktickém, síly stálé, vytrvalé, blahodatné mnohem více než dravci, kteří ovšem se vzpruží na jednotlivé skoky úžasně dlouhé, jimiž uchvátí ubohé zvíře za potravu jim sloužící, silou drápů a zubů je skolí a rozsápají, pak ale dny i týdny leží beze hnutí a spí, až opět hlad a krvežíznivosť je pudí za oběťmi novými.
Což kůň nenese celý den těžkého ozbrojence, netáhne hřmotná děla přes hrudnaté, hrbolaté nivy, přes strouhy a úvozy při stravě často obmezené, u Jihoslovanů a Rumunů jen v pouhé pastvě záležející - a to někdy v bitvě i v trysku nejprudším? Nevlekou voli celý den pluh neb objemné vozy se hnojem, senem, úrodou, kamením a pod.? Neběží velbloud celé týdny bezedným pískem pod vedrem žhoucím slunečním s ohromným nákladem tovarů na zádech téměř beze žrádla a bez pití? O užitečnosti slonů k různým pracím vyžadujícím síly nadobyčejné a přemáhaným slonem hravě vědí v Indii dosti se navypravovati. Takých věcí žádný masožravý dravec nedokáže. Každému povědomo, že myslivci, chtějí-li, aby psi - přec od přírody masožrouti - hodně se tužili, mnoho vydrželi, celé dni za zvěří slídili neb běhali, nekrmí je takměř ani masem, než pouhým chlebem, pomejemi, v nichž částky odvaru masitého až mizí, neb psi masem krmení bývají lenivi, těžkopádni, slovem k lovu a honbě málo schopnými……

- Že strava rostlinná tupí rozum člověka, že jí jeho duch slábne, ba i blbne. Každému známo, že i mezi zvířaty jsou býložravci mnohem chápavější, čipernější, jak snadno všemu se učí kůň a slon a jak trudno dravec! Pes též jen proto tak učenliv, že u člověka přivyknul stravě smíšené, ba převážně rostlinné, kterou dávají psům všickni kdož očekávají od nich učení a výkony užitečné.
Neučí-li se opové, člověku v každém ohledu nejbližší živočichové, mnohdy tak snadno a rychle, jak by se dalo mysliti, tož spatřme příčinu toho v tvrdohlavosti, umíněnosti, ba domýšlivosti, že snad jim od člověka ničemu naučiti se nelze. A přec i opice dokazují vnímavosť a učenlivosť nemalou ve všech opičích komediích.1

- Zvířata námi nepobíjená a nesnědená tak by se rozmnožila, že by na konec se potýkala s námi o výživu, ba že by i sežrala nás. Hleďme! koní přec takřka ani nezabíjíme a nejíme (těch několik ve velikých městech vysekaných ani nestojí za řeč proti ohromným stádům volů, telat, ovcí atd., jež lidé snědí) a přec se nerozmnožují - ač člověk pečlivě dohlíží na chov a plemenění - ani tak dostatečně, aby sobě nenaříkala všecka jezdectva, dělostřelectva a vozatajstva celého vzdělaného světa na citelnou o koně nouzi, a aby koně nebyli, čím dál pořáde dražší! A kdyby člověk, vegetariánem se stavší, přenechal plemenění hovězího, ovčího atd. dobytka úplně přírodě, mnoho by přišlo plodných sil na zmar, samci, potýkajíce se o samice, by se hubili navzájem, - a kdyby přece se rozmnožili býložravci přes příliš, přec by - opatřeni neomylným a nezvratným instinktem proti masu, jež ani sežvýkati by nedovedli, a jsouce tudíž vegetariány rozhodnými - člověka se ani nedotkli, neřku aby ho chtěli sežrati.

- Že prý to dobrodiním pro zvíře, zbavíme-li je soucitně trýznění prací a stárnutí zabitím. O té nežné útlocité péče! Celá léta, ba desítiletí moříme zvířata prací a bitím, a pak chceme rázem býti tak dobrotivými a milosrdnými, ale obyčejně až když nám dost nepracují, určiti je k vysvobození ode jha našeho. Než je ale ubíjíme, ještě, jak již výše podotknuto, je trýzníváme, a to snad bolestněji než prací a bitím, totiž krmením přetížujíce jim žaludek a nedopřávajíce jim čerstvého vzduchu a volného pohybu, a to k vůli čertově kopytu, labužnictví, mlsnosti krvelačné. Pěkné to milosrdenství!
A je-li to vůbec dobrodiním, ušetřiti tvoru stárnoucímu další klopocení slzavým tímto údolím, což musíme zvíře i po kanibalsku snísti, slavíce při tom hurónské a botokudské2 orgie? Není zvíře již zbaveno pouhou smrtí? Musíme se i ještě propůjčiti za hřbitov, za mršiště mrtvolám zvířecím? A je-li takové zabíjení dobrodiním, proč jsme tak dobročinnými a útlocitnými jen ku zvířatům, která méně cítí útrapy, nemajíce smyslu ani pro minulost ani pro budoucnost, užívajíce toliko okamžiku přítomného, a ne též k lidem, kteří prvé zasluhují v míře ještě větši něžnou naši péči, a druze duševně skutečně se trápí, a proč neubíjíme i lidí stárnoucích a trudně životem se klopotících?

- Že prý, aby dosáhl člověk tutéž hodnotu krmící stravné hmoty z rostlin, co nyní z masa, musil by do sebe cpáti strašné spousty zelenin, luštěnin, ovoce atd. Prvně luštěniny, jak i statistikové Moleschottovští3 a Liebigovští4, tudíž masožraví, dokazují, a co každému známo, mají bez mála tutéž hodnotu živnou co maso; druže: jedí vegetariáni dle mých a jiných zkušeností mnohem méně než masojedi, kteří ani netuší, jak málo potravy vůbec člověku třeba, aby nejen nezahynul, nýbrž zůstal úplně při síle dostatečné, a že maso je jen jako jakýsi přebytek, jakási přítěž, žaludek jen a střeva přetěžujíci a tím škodlivé pro celé ústrojí.
Maso, jež, jak známo, má v poměru ku značné krmnosti - hodnotě živné - malý objem, má tím tu neblahou vlastnost, že je člověk může do sebe cpáti bez prostorné obtíže v žaludku, jenž ale pak tím více trpí klopotným trávením. Rostliny se značným objemem svým chrání žaludek proti přeplnění. - Jsem přesvědčen, že každý masojed by mohl žíti úplně od toho, co požívá rostlin vedle masa, tohoto naprosto nechaje, a že by se takto měl jen tím lépe, na síle ničehož netratě.

- Jedni protivníci tvrdí, že vegetarián rostlinnou stravou musí nabobtěti, břichatěti, jiní opak toho, že musí hubeněti a konečná zahynouti na úbytě. Dle všech zkušeností není pravda ani toto ani ono, neb tím, že oběh krve je u vegetariána stejnější, výkony těla pravidelnější, celý jednotlivec čilejší, živější, břichatěti nemůže. A že rostlinná strava nepůsobí hubenosť, dokazuje jasně léčení t. zv. Bantingovo5, jež proti tučnění přílišnému předpisuje právě vše to, čeho se vegetarián ani nedotkne, a zapovídá všeho, čím se živí vegetarián. Rostlinná strava právě zachovává ústrojí tělesné v nejlepší rovnováze, v jistém normálním středu mezi tučností a suchotou. V léčištích vegetariánských, kde nemocné svědomité váží, nabyli zkušenosti, že tlustým na váze ubývá a vyhublým přibývá.
- Co prý by se stalo se všemi řezníky, uzenáři? Kde se jedná o dobro, blaho a spásu celého člověčenstva, přec nemůže býti řeči o jednotlivcích, jako při rušení mučíren a více nepálení čarodějek nikdo se netázal, co se stane s lidmi zaměstnanými při lidumilých oněch výkonech, s dráby, biřici atd.
1 dnes víme, že lidoopi jsou velmi učenliví, pokusy v 60. letech ukázaly, že šimpanzi jsou schopni se naučit znakovou řeč, naučené znaky správně používat, kombinovat a dokonce vytvářet nová slova skládáním několika znaků.
2 Huróni byli severoameričtí a Botokudové jihoameričtí původní obyvatelé.
3 Jacob Moleschott (1822- 1893) dánský vědec.
4 Justus von Liebig (1803 – 1873) německý chemik.
5 William Banting byl Angličan, který se po roce 1862 díky Dr. Harveymu zbavil své obezity nízkosacharidovou dietou.

Co nového v doporučených dávkách živin
   …Věřme, že rok 2004 nám přinese i nové doporučené dávky živin. Takto končil článeček v loňské výroční zprávě o doporučených dávkách živin. A držte se – nepřinesl. Jednání o nových doporučených dávkách a spotřebním koši pokračují, ale nyní se na tom pracuje na ministerstvu školství a zdravotnictví a tak každý další krok je záležitostí měsíců nebo roků. ČSVV se teď na dalším postupu nepodílí. Obrovskou a velmi záslužnou iniciativu v této oblasti vyvinuly Mgr. Zdeňka Vašíčková a Mgr. Miroslava Slavíková, které z pozice pracovnic hygienických stanic zaslaly loni otevřený dopis hlavnímu hygienikovi. Tento dopis měl závažný vliv na další postup v této již roky trvající problematice. Obě magistry nejsou členky ČSVV, ale pokládáme jejich činnost za nesmírně užitečnou a podporujeme ji. Věříme, že i jejich zásluhou dojde k napravení řadu let trvajícího pokřivení výživových doporučení pro děti. Pro osvěžení paměti přetiskujeme Vám již známou tabulku doporučených dávek živin v různých zemích. Podle českých dietologů jsou zřejmě české děti anomálií, neboť potřebují třikrát více bílkovin než děti v jiných zemích.
      Zároveň lékaři zjistili, že polovina! Českých dětí má vysokou hladinu cholesterolu. Mezi dospělými má zvýšenou hladinu cholesterolu pouze pětina. Bylo například zjištěno, že každý den konzumuje zeleninu jen 27 % dětí a ovoce pouze 43 %! Toto vše je důsledek nevhodného školního stravování, chybné vyhlášky o školním stravování a nulové informovanosti o výživě mezi běžnou populací a propagace nadměrné konzumace masa, mléka a dalších živočišných produktů.
      Vybíráme z výsledků celorepublikového průzkumu Floraporaden „Děti a cholesterol 2004“, který pod odborným vedením provedla v průběhu měsíce října Společnost Unilever  ve spolupráci s vytipovanými školami z 5 regionů ČR. Jednalo se o celorepublikový průzkum hladiny cholesterolu a stravovacích zvyklostí u dětí ve věku 10 – 14 let.
(celá zpráva je zde
http://www.flora.cz/download/doc/TM_pruzkum.doc)

Hraniční až zvýšený obsah cholesterolu v krvi (4,3 mmol/l a vyšší) měla více než polovina námi vyšetřených dětí. Z chlapců to bylo 50,9 % a z dívek 51,5 %. Řečeno obráceně, z hlediska cholesterolémie byla „normální“ necelá polovina žáků základních škol. Velmi vysokou koncentraci cholesterolu v krvi, tedy hodnotu 5,0 mmol/l a vyšší, mělo 17,7 % námi vyšetřených dětí. Z chlapců to bylo 17 % a z dívek 18,2 %. To je o něco méně než procento zjišťované v pilotní studii z loňského roku, kdy hodnoty dosahovaly 20 %. Nevýznamně vyšší měly průměrnou cholesterolémii děti z menších lokalit (ve Štětí 4,2 a v Chlumci nad Cidlinou 4,12 mmol/l) než ve velkých městech (v Praze, Brně, Českých Budějovicích a v Ostravě shodně4,0 mmol/l). V některých lokalitách se také lišila průměrná cholesterolémie podle pohlaví. V Českých Budějovicích byla vyšší u dívek a v Ostravě naopak u chlapců.

…poměrně vysoký počet, zejména chlapců (6,7 %), má v jídelníčku zařazeny uzeniny či paštiky až 7x týdně. Naproti tomu, vepřové maso jako takové, chlapci vůbec nejí! Převážná část vyšetřených dětí (78,1 %) střídavě konzumuje vícetučné a nízkotučné mléčné výrobky. Poměrně nízké je v jídelníčku námi vyšetřených dětí zastoupení jídel z vnitřností. Celkem 3x v týdnu je konzumují necelá 2 procenta. Příznivým nálezem bylo zjištění, že 7x týdně má zařazenu do jídelníčku zeleninu 26,6 % a ovoce 43,1 % vyšetřených dětí.

Srovnání doporučených dávek bílkovin pro děti ve věku 3 - 6 let v ČR a některých jiných zemích. (DACH = Německo, Rakousko, Švýcarsko, VDD = výživová doporučená dávka).

Doporučení pro děti 4 - 6 let
g bílkovin za den
ČR VDD 60
ČR vyhláška č. 48/1993 Sb. 66
Slovensko 27
DACH 21
Francie 18
UK 19,7
USA 24

Společnost pro výživu vydala Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. Jsou na této adrese: http://www.spolvyziva.cz/dokumenty/vyzivova_doporuceni.pdf
Různé informace a zajímavosti

Stanovisko Americké dietetické asociace: Vegetariánská strava (2003)
Se svolením Americké dietetické asociace jsme vydali tiskem překlad jejího stanoviska. V textu je souhrn současných vědeckých názorů na vegetariánskou stravu a zdraví. Součástí brožury je i vyjádření České pediatrické společnosti k dětské vegetariánské výživě a Společnosti pro výživu. Jejich postoj je v zásadě kladný, což považujeme za určitý přelomový okamžik v názorech lékařů na vegetariánství v dětském věku. Myslíme, že tuto brožuru by měl mít doma každý vegetarián.

Nabídka materiálů
V současné době jsou k dispozici tyto odborné a propagační materiály:
Brožura s odborným textem „Stanovisko Americké dietetické asociace: Vegetariánská strava“
Brožura „Vegetariánství a děti“.
Tričko s textem „Vegetariánství ano“.
Samolepka s textem: „Zvířata jsou mí přátelé a já své přátele nejím“.
Samolepka s textem: „Daruj krev, zachráníš život, buď vegetarián, zachráníš jich stovky“.
Samolepka s textem: „Veselé Vánoce? Jak pro koho! Kapři se jich nedožijí“.
Placku s textem: „Vegetariánství Ano“.
Časopis Vegetarián & Vegan

Videoklipy a filmy
Nové filmy o vegetariánství a mase!
Důvody proč být vegetariány je název strhujícího krátkého filmu propagující vegetariánství. Ve třiceti argumentech jasně říká, proč se stát vegetariány. Jedná se o překlad původního reklamního klipu americké organizace PeTA (Lidé pro etické zacházení se zvířaty), s jejíž svolením šíříme tento film i v ČR.
Film měl velký úspěch na Vegetariánském dni a proto jej nabízíme i zdarma ke stažení na našich webových stránkách a můžete jej tak šířit dál mezi své známé, či jej pouštět na různých prezentacích, ve školách apod.

Otitulkovali jsme také další film organizace PeTA– Pravda o mase (Meet your Meat), 12 minutový dokument o chovech na maso a jatkách. Je to velice vhodný dokument pro veřejné přednášky, protože nevegetariáni si obvykle nedovedou představit, co se skrývá za konzumací masa jaká je realita zacházení se zvířaty na jatkách.

Oba filmy budou k dispozici na CD a DVD pravděpodobně v polovině roku.
Máte-li možnost vypalovat větší množství CD a DVD, ozvěte se nám ke spolupráci s šířením těchto filmů!

ČSVV je řádným členem Evropské vegetariánské unie a Světové vegetariánské unie.
V Brazílii se 36. ročník Kongresu Světové vegetariánské unie (IVU). Z České republiky se nikdo (alespoň pokud je nám známo) nezúčastnil. Reportáže a informace z kongresu si můžete přečíst na
www.ivu.org.

Nová vegetariánská mateřská školka
V Praze byla otevřena vegetariánská mateřská školka. Kromě běžných služeb a vegetariánského jídla pro děti a případně i pro rodiče, nabízí výuku cizích jazyků. Gratulujeme k založení školky a přejeme si, aby ji s radostí navštěvovalo mnoho šťastných dětí – happy children. Věříme, že vegetariánských školek bude přibývat. Zde je kontakt na školku: HAPPY CHILD, Soukromá mateřská škola, Jana Masaryka 627/31, Praha 2, Královské Vinohrady, Tel.: 605 911 983, 224 251 992
www.happychild.cz.

 Zpráva o hospodaření za rok 2004
      Co se týče příjmů ČSVV za loňský rok, největším zdrojem příjmů byly členské příspěvky, oproti roku 2003 vrostl objem Vámi zaslaných příspěvků o 20 procent, za což všem přispívajícím členům děkujeme a svědčí to o Vaší důvěře v naše aktivity. Prosíme o pokud možno včasné zaslání příspěvků za rok 2005, neboť na nich závisí plány naší činnosti.
Dalšími příjmy byly finanční dary (Petr Vachler
www.zvirevtisni.cz – 10 000 Kč), příjmy z prodeje našich materiálů a propagačních předmětů, vybrané vstupné na Vegetariánském dni apod.
      Letošní výdaje o něco přesáhly příjmy, ale bylo to způsobeno vysokými náklady pro vydání Stanoviska ADA k vegetariánské stravě. Účet ČSVV v eBance je v plusu a je na něm přes 70 tisíc Kč. Největším výdajem v loňském roce byla příprava a tisk brožury Stanovisko Americké dietetické asociace k vegetariánské stravě, které jsme vydali v počtu 5000 ks. Pokud máte možnost tuto brožuru distribuovat, nebo alespoň šířit mezi dalšími vegetariány, či dát např. Vašemu lékaři, objednejte si ji na naší adrese. Větším výdajem byla i příprava předmětů propagujících vegetariánství – triček, samolepek, odznaků apod., které prodáváme, popř. rozdáváme při našich aktivitách. Tímto způsobem lze také šířit větší zájem o vegetariánství. Další položkou jsou provozní výdaje - materiály na poštovné pro Vás, kopírování, provoz P.O.Boxu apod., organizace Vegetariánského dne a v neposlední řadě odměna pro sekretáře ČSVV, který tuto náročnou práci dělá dobrovolně, jen za formální odměnu 1000,- Kč měsíčně.
      Snažíme se naše výdaje (a Vaše peníze) maximálně využít tak, aby hlavní objem byl využit na šíření vegetariánství a zvyšování povědomí o našem životním stylu. Velice Vám děkujeme za Vaši přízeň a podporu.
      Příspěvky prosím plaťte přiloženou složenkou, nebo na náš účet v eBance č. 407090001/2400, vítána je jakákoli podpora z Vaší strany.

Přehled o příjmech a výdajích za rok 2004

Příjmy za účetní období 154 904,07 Kč
Příjmy z reklamy 0,00 Kč
Ostatní příjmy 52 860,00 Kč
Členské příspěvky 62 233,00 Kč
Dary 10 000,00 Kč
Úroky z běžných účtů 146,22 Kč
Průběžné položky 29 664,85 Kč
 
 Výdaje za účetní období 158 195,04 Kč
Realizace tisku brožury Stanovisko ADA (nákl. 5 000 ks) 59 893,00 Kč
Poplatky do EVU, IVU 4 876,50 Kč
Výroční zpráva ČSVV 3 265,50 Kč
Reklamní materiály a předměty (ČSVV) 18 333,00 Kč
Provozní režie 25 012,19 Kč
Mzdy, daně a sociální pojištění z mezd 14 000,00 Kč
Zdravotní a sociální pojištění z mezd a úrazové pojištění zaměstnavatele 0,00 Kč
Daňový audit a poradenství 3 150,00 Kč
Pořízení dlouhodobého majetku 0,00 Kč
Průběžné položky 29 664,85 Kč
 
Rozdíl mezi příjmy a výdaji -3 290,97 Kč

Peníze v hotovosti 4 453,50 Kč
Peníze na bankovních účtech 72 918,82 Kč

Pozvánka na Valnou hromadu ČSVV 2005

Valná hromada 2005
Dovolujeme si tímto pozvat členy na valnou hromadu, která se uskuteční v sobotu 14. 5. 2005 ve 13 hodin v sále Dr. Karla Hašpla, Anenská 5, Praha 1 (Unitaria). Sál je na Starém městě, v blízkosti Karlova mostu (mapka je na konci Výroční zprávy). Dostanete se tam tramvajovou linkou č. 17 a 18, zastávka Karlovy lázně.

Na loňské valné hromadě se diskutovalo i o změně názvu na Česká vegetariánská společnost, ale převládajícím názorem bylo, aby se hlasování o změně názvu z Česká společnost pro výživu a vegetariánství na Česká vegetariánská společnost odložilo na rok 2005. O změně názvu se tedy bude hlasovat na letošní valné hromadě. Prosíme všechny členy, kteří mají zájem se k tomu vyjádřit, aby přišli na valnou hromadu a psali nám své názory na přejmenování.


TOPlist

NAVRCHOLU.cz