Výroční zprávy ČSVV

Výroční zpráva ČSVV 2003 b

Výroční zpráva ČSVV 2003

 Úvod
   Píše se rok 2004 a proto mi dovolte, abych  krátce zhodnotil pětileté působení České společnosti pro výživu a vegetariánství.
   ČSVV byla založena 2.4.1999. Hlavním smyslem jejího založení bylo hájit zájmy vegetariánů a změnit povědomí celé společnosti o  vegetariánství a o tom, kdo je vegetarián. Chceme, aby vegetariánství bylo nejširší společností chápáno jako životní styl, který je zdravý a prospěšný, ne jako nějaká úchylka. Já osobně vidím srovnání nedezení masa s nekuřáctvím. Obojí zdraví prospívá. Vegetariánství však není pouze zdravotní záležitost, ale hlavně záležitost etická a filozofická. Většině z nás vegetariánů náš životní styl totiž přináší  radost z  vědomí, že kvůli našemu nasycení  nemusí být trápena a zabíjena zvířata. Podobně jako nekuřák netouží po cigaretě, tak i my nijak nestrádáme bez masa.
   Je jasné, že změna nazírání celé společnosti na  vegetariánství nemůže být dosažena během několika let. Avšak  určitě během několika minulých let nastaly pozitivní změny. Zkusím zde některé vyjmenovat.  Vegetariánských potravin je v obchodech dostatek. I když nemáme přesnou statistiku aspoň podle svého okolí (okres Frýdek-Místek) soudím, že vznikají nové kvalitní vegetariánské restaurace. V médiích (denní tisk, časopisy, Internet) se začaly objevovat články, které snaží objektivně informovat o vegetariánství a kladně hodnotí jeho zdravotní účinky. Měli jsme možnost vystoupit na několika výživářských konferencích, kde jsme hovořili o výhodách vegetariánského způsobu života. Je pravda, že reakce byly pozitivní i negativní, ale mnozí přítomní se rádi seznámili s našimi argumenty. Spolupracujeme se zahraničními organizacemi - Evropská Vegetariánská Unie (EVU), Mezinárodní Vegetariánská Unie  IVU ), Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu (PCRM). V r. 2000 uspořádal výbor Evropské Vegetariánské Unie svou výroční členskou schůzi v Praze.
   Je jasné, že stále vyskytují situace, kdy jsou vegetariáni zrazováni od nejedení masa a strašeni nedostatkem bílkovin, železa a různých dalších nepostradatelných látek. To se týká zejména dětí a dospívajících, i zde se ale situace postupně mění. Česká pediatrická společnost i Společnost pro výživu uznávají že správně složená strava je vhodná a plnohodnotná pro dospělé i děti.  Věřme, že těchto bude i nadále ubývat a lidé budou oceňovat, zlepšení zdraví, ochranu životního prostředí a záchranu živých tvorů vegetariánskou stravou.

Za výbor ČSVV
MUDr. Zbyněk Luňáček

Co se událo v roce 2003
16.3. 2003 Ing. Eva Appeltová a MUDr. Zbyněk Luňáček hovořili o vegetariánství v pořadu Nocturno Českého Rozhlasu Ostrava (celostátní vysílání). Téma: Nejíte maso? Stravujete se jinak než ostatní? Odlišujete se tím, jak jíte? Program zajímavě informoval o vegetariánském způsobu života a následovala diskuse na základě mnohých telefonických dotazů.

2.  4. 2003 přednášel Ing. Richard Barták  ve Vysokém Mýtě pro organizaci "Nesehnutí" na téma racionálního  vegetariánství.   Přednáška byla dobře navštívena (cca 50 lidí) a měla dokonce kladný ohlas i v místních novinách TRS.
V úterý 22. dubna 2003 se konal na náměstí ve Valašském Meziříčí Den Země. Tuto akci pořádá již tradičně Dům dětí a mládeže ve VM ve spolupráci s dalšími organizacemi.  
ČSVV se zde prezentovala informačním stánkem,  kde měli zájemci možnost získat letáčky a další propagační materiály i vegetariánské recepty. Součástí prezentace byla ochutnávka vegetariánských jídel, kterou připravilo ve spolupráci s ČSVV Střední Odborné Učiliště Potravinářské ve Valašském Meziříčí. ČSVV zastupovala Jitka Skočková.

28.4. 2003 vedl MUDr. Luňáček seminář pro učitele na téma Vegetariánství - součást zdravého životního stylu. Organizovalo Krajské pedagogické centrum Ostrava . Seminář byl součástí oficiálního vzdělávání pedagogů. Zúčastnilo se  ho asi 30 pedagogů. Velmi pozitivně ocenili předložené novinky o zdravotní prospěšnosti rostlinné stravy někteří se rozhodli vyzkoušet  vegetariánská jídla.

Červen 2003 MUDr. Luňáček - Vystoupil v pořadu Pod pokličkou - O vegetariánské stravě Celkem 3x proběhlo v televizi ČT 1,.
V říjnu měl MUDr. Luňáček veřejnou přednášku o vegetariánství ve Zlíně. Přednáška se konala na pozvání sdružení Jóga v denním životě Zlín a účastnilo se jí asi 50 posluchačů.

V listopadu 2003 vyšel v MFD velmi solidní článek o vegetariánství. Text byl však doplněn tzv.  "odborným názorem" prof. Hyánka, dětského lékaře a šéfa biochemické laboratoře pražské nemocnice "Na Homolce". Tento názor byl hrubým útokem na vegetariány a  z obecně odborného hlediska byl chybný. Na to reagovali zdvořilou kritikou a žádostí o veřejnou diskusi společným dopisem Ing. Richard Barták a RNDr. Petr Blahut, dále MUDr. Luňáček, Mgr. Ivo Sedláček a několik dalších. Kromě velmi stručného a nevěcného, až hrubého dopisu Ing. Bartákovi, kterým pan profesor diskusi odmítl, pak nikterak nereagoval, ba nebyl ani ochoten se zástupci vegetariánů hovořit po telefonu. ČSVV však tuto  záležitost nepovažuje za uzavřenou.
Přeložili jsme a připravili k vydání Stanovisko Americké dietetické asociace k vegetariánství. Děkujeme tímto za překlad MUDr. Kateřině Klepišové, za korektury textu Ing. Richardu Bartákovi a RNDr. Petru Blahutovi, Mgr. Jitce Skočkové za přípravu obálky a Americké dietetické asociaci za povolení k publikaci v českém jazyce.  Brožuru dostáváte spolu s tímto zpravodajem České pediatrické společnosti a Společnosti pro výživu k vegetariánské stravě.

Na podnět Jana Šťastného podpořila ČSVV  v prosinci nominaci slavného vegetariána - sportovce Emericha Ratha na cenu Fair Play, kterou pak v březnu 2004 Emerich Rath in memoriam  slavnostně obdržel. O Emerichu Rathovi si můžete přečíst více v tomto zpravodaji.

Co nového v doporučených dávkách živin
   Jedním z našich hlavních úkolů při založení ČSVV před 5 lety bylo přispět ke změně doporučených dávek živin v České republice. Doporučené dávky živin udávají množství živin, které by měl člověk denně sníst, aby netrpěl jejich nedostatkem. České doporučené dávky jsou velmi zastaralé a neodpovídají současným poznatkům vědy ani doporučeným dávkám v okolních, nám podobných zemích. Největší rozdíly jsou v doporučeních pro děti, neboť českým dětem jsou doporučovány obrovské dávky bílkovin. Českému dítěti se doporučuje zkonzumovat 3 - 3.5 x více bílkovin než dítěti slovenskému, rakouskému nebo francouzskému. Že nadměrné dávky bílkovin zdraví neprospívají se ve světě ví. U nás asi ještě ne. Tato zastaralá doporučení nejenže neprosívají zdraví dětí ve školkách, ale jsou brzdou zakládání vegetariánských škol a školek.
   Zástupci ČSVV se zúčastnili v průběhu několika minulých let několika jednání o přípravě nových doporučených dávek a na každém z nich zástupci ministerstva zdravotnictví slibovali brzké vydání inovovanýc dávek, ale ani po letech nová doporučení nevydali. A tak i v květnu 2004 platí vyhláška č. 48. z r. 1992 o školním stravování, podle které má tříleté dítě ve školce dostat  v potravě denně 66 gramů bílkovin.
   Je zajímavé, že sami pracovníci hygienických stanic a zdravotních ústavů nesouhlasí se stávajícími doporučeními. Proto loni skupina hygieniků, kteří se zabývají výživou, zaslala  otevřený dopis hlavnímu hygienikovi.V něm žádali o rychlé vyřešení problematiky nových doporučených dávek. Zatím ani oni nebyli vyslyšeni. Z jejich dopisu si dovoluji přetisknout srovnání doporučených dávek bílkovin pro děti ve věku 3 - 6 let v ČR a některých jiných zemích. (DACH = Německo, Rakousko, Švýcarsko).

Doporučení pro děti 4 - 6 let
g bílkovin za den
ČR dop Spol. pro výživu 60
ČR vyhláška č. 48/1993 Sb. 66
Slovensko 27
DACH 21
Francie 18
UK 19,7
USA 24

Mezinárodní srovnání denní doporučené dávky bílkovin pro děti ve věku 4 - 6 let
Věřme že rok 2004 nám přinese i nové doporučené dávky živin.

Z historie vegetariánství
Emerich Rath - významný představitel evropského vegetariánského hnutí

 16. března 2004 byl Českým klubem pro Fair Play oceněn významný český sportovec Emerich Rath . Jeho životní osud je velmi zajímavý.
Celkem získal Emerich Rath přes 500 vítězství v široké škále sportů, zejména úspěšný byl ve vytrvalostních sportech, boxu, cyklistice, vodních sportech. Zúčastnil se dvakrát Olympijských her (1908, 1912). Měl obchod se sportovními a tábornickými potřebami, podporoval sportovce, vyvíjel nové sportovní náčiní,  u své chaty vybudoval sportovní hřiště. Za druhé světové války zachránil život Borisi Efenbergerovi, kterého skryl před nacisty ve skladě svého obchodu. Komunisté mu jeho obchod ukradli a Ratha uvěznili na jeden rok za "propagaci západního stylu života". Pak se musel živit jako metař a pomocník na stavbách. Aktivně sportoval až do konce života. I ve svých 70 letech uběhl známý desetikilometrový závod Běchovice - Praha za méně než hodinu. Jeden čas žil jako bezdomovec v Broumově, ale byl policií odvezen do domova důchodců, kde po několika  měsících, 20. prosince 1962, zemřel.
I když je dnes téměř neznámý, s jednou události je přece jen občas připomenut. V březnu 1913 se v Krkonoších konal tragický lyžařský závod, při kterém zahynuli sportovci Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Závod se konal za velmi obtížných podmínek, velkého mrazu, větru a sněhové bouře. Většina závodníků vzdala a Hanč byl pohřešován. Noviny tehdy psaly: V boudě sedí v teple 16 lyžařů a ti nečiní na ochranu ubohého Hanče, zápasícího o život,  zhola nic. Toliko šlechetný Em. Rath a pak Ing. Fischer a K. Jarolímek se pouštějí za Hančem, což za daných okolností bylo přímo šílenstvím. Skutečně, Rathův výkon byl opravdu nadlidský, sám vzdal závod pro velice bolestivé odřeniny nohou, nicméně pro záchranu svého kamaráda udělal maximum. Po dvou kilometrech náročné jízdy jej najde, půl kilometru nese  bezvládného Hanče hlubokým sněhem, ale vidí, že takto by se do tepla živí nedostali. Vrací se tedy pro své lyže a vyrazí v bouři zpět na Labskou boudu pro záchrannou skupinu.Určí Hančovu polohu a pak padne vysílením. Záchranné výpravě se ale Hanče zachránit nepodařilo  a Rath si často vyčítal, že selhal, i když pro jeho záchranu udělal více než kdokoli jiný
Emerich Rath byl ale ve své době znám nejen jako sportovec, ale i jako významný evropský přestavitel vegetariánů mezi sportovci.
     Rath (nar. 1883) se stal vegetariánem z etických důvodu již velmi mladý v roce 1899. Nechtěl, aby se pro jeho stravu zabíjela zvířata, Rath sám k tomu v roce 1906 ve své knize říká : "Od šestnácti žiji zcela vegetariánsky a na základě svých zkušeností mohu říci, že rozumná bezmasá strava zcela splňuje požadavky fyzicky činného člověka na výkonnost a výdrž. Zdravotní výhody čisté stravy - a tou je pro mě z ethických a fyziologických důvodů vegetariánství - je též nutno ocenit. Snažím se o střídmost v jídle, samozřejmě jsem též nekuřákem a abstinentem." Uvádí jako svou stravu hlavně ovoce, chléb, zeleninu, ořechy, během svých slavných dálkových pochodů byl známý tím, že doplňoval energii mandlemi, rozinkami a vinným moštem.
    
     Jeho přesvědčení bylo opravdu silné, vegetariánem zůstal až do konce svého nesnadného života, dokonce i za první světové války na východní frontě a později v Alpách se bez masa obešel, stejně jako za druhé světové války i za svého věznění komunisty. V této souvislosti vypadají stesky některých lidí, že být vegetariánem je těžké, jako plané výmluvy.
Byl v kontaktu i s Mezinárodní vegetariánskou unií, jejíž sjezdy vždy podpořil alespoň dopisem či pozdravem (dle záznamů Mezinárodní vegetariánské unie již v roce 1910) a také se stal členem londýnského Vegetarian Cycling and Athletic Club, prvního vegetariánského sportovního klubu, jehož členové tehdy šli od vítězství k vítězství.
Vegetariánské knihy a časopisy jej úplně obdivovaly, nejen Evropě, ale je slavný i ve Spojených státech. V roce 1911 o něm píše J.L Buttner v knize Fleshless Diet vydané v New Yorku. Rath sám nikdy neopomněl po vítězném závodě informovat novináře že je vegetarián a že maso pro vysoké výkony nemusí být nutné, naopak. Též sportovní kruhy často zmiňovaly jeho životní styl, v časopise Mezinárodního Olympijského výboru z roku 1941 se píše: mezi vítěznými vegetariány si vzpomínám na výjimečného vytrvalostního chodce, vítěze nespočetných pochodů se zátěží, dálkových běhů na lyžích, veslařských závodů Emericha Ratha. Rozhodně nebyl hubený, jako to často u vegetariánů bývá. Naopak je silný a atletický a má zvlášť silné kosti a ohromně vyvinutou muskulaturu, opravdový Herkules. Směřuje k asketické formě života, která prokázala účinnost i v jeho padesáti letech a i dnes mu umožňuje dosáhnout náročných výkonů.
 
Než se stal vegetariánem a začal sportovat byl velmi hubený a slabý. Později díky své mohutné postavě byl často nazýván "obrem" čí "Herkulem", pózoval jako model pro knihu o posilování a dokonce se úspěšně umístil v soutěži krásy, kterou vyhlásil berlínský sochař, profesor Begas. Díky svým fyzickým schopnostem a osobní obětavosti zachránil v horách několik lidí. Byl jeden z prvních otužilců, již začátkem 20.století přeplavával v zimě Vltavu.
Rath vyvracel dodnes rozšířené předsudky, že vegetariáni jsou slabí a nevýkonní a poukazoval na to, co se ukázalo až později s rozvojem výzkumu v oblasti výživy a sportu -  že vegetariánství může být zejména pro vytrvalostní sporty přínosné.
Komunistický režim jej připravil nejen o majetek, práci a svobodu, ale také se snažil zamazat po něm všechny stopy. Jeho slavné sportovní úspěchy byly zapomenuty a nahrazeny sportovci pro režim vhodnými.Známý zůstal jen v zahraničí, mezi sportovci ale také mezi vegetariány. V knize prof. Stolzenbergera je Rath označen za jednoho z nejvýznamnějších vegetariánů - sportovců všech dob. Loni o něm v  Německu vyšlo několik článků ve sportovních časopisech ale až v poslední době se u nás Rath dočkal rehabilitace. V Broumově má pamětní desku,  vyšel o něm pěkný článek v Reflexu (2004, č.31) a byl oceněn cenou Fair Play. Nominaci podpořila i Česká společnost pro výživu a vegetariánství která se hlásí k jeho odkazu a považuje ho za patrona současných sportovců - vegetariánů.
Emerich Rath právem patří mezi takové vynikající sportovce - vegetariány jakými byli -  či jsou - Paavo Nurmi, Carl Lewis, Billie Jean King a další, nebo současný český mistr ultramaratonů Jaroslav Kocourek či mistr světa v thajském boxu Jan Müller.

 Prameny:
Emerich Rath - Der Gepäckmarsch über 50 Kilometer und warum ich siegte, 1906.
Wilhelm Kaiser - Das Gehen und der Gehsport, 1907.čas. Leichtathletik,č 15, 1955.
Günther Stolzenberg - Medizin zwischen Heil und Unheil, 1976.
Bob Hurikán - Dějiny Trampingu, 1990.
Miroslav Rampa - Drama na zlatém návrší.
Ivan Makásek - Poselství Svatojánských proudů, 2001.
http://www.ivu.org/history/europe20a/rath.html
http://vegetarierbund.de/nv/dv/__Sporthoechstleistung_und_Vegetarismus,_Guenther_Stolzenberg.htm
Tomáš Hnyk, Jaroslav Marek - První lyžař na Broumovsku, 2003, http://www.broumovsko.info/broumovsko/er/index.html
Jürgen Kollosche - Emmerich Rath, ein deutscher Athlet unter Tschechen, DGLD Bulletin 36/2003.

Jan Šťastný  
IVU Supporter

TOPlist

NAVRCHOLU.cz