Vážení poslanci,

návrh zákona o myslivosti předložený Jaroslavem Palasem (sněmovní tisk č. 788) je dle našeho názoru zcela nepřijatelný.  Už sama myšlenka lovu zvířat je v našem pojetí života naprosto zvrhlá, neboť podle nás není ničím jiným než zákeřnou vraždou.

Snad v pravěku a středověku byl lov omluvitelný a pochopitelný, protože sloužil člověku k prostému přežití. Dnes se však loví převážně ze sportu, což je absolutně brutální. My, vegetariáni, zvířata nekonsumujeme, protože se odmítáme - i zprostředkovaně -  zúčastňovat jejich mučení a vraždění. Nikoho ovšem k podobnému jednání nenutíme a chápeme, že mnozí lidé se bez masa zatím neobejdou. Jako psychickou úchylku chápeme i sadistické projevy lovců jakož i to, že si v dnešní době zatím ještě prosadí, aby mohli zabíjet převážně jenom pro své potěšení. Nechápeme však, proč by jim mělo být dovoleno, aby vstupovali na naše pozemky  a ostře a rozhodně  s tím nesouhlasíme. S místními myslivci se někteří z nás jako jednotlivci na tom po dobrém dohodli a tuto možnost jim povolili a oni na druhé straně zcela respektují naše práva majitelů pozemků a uhradí případné škody, jimi způsobené. Je však zcela nepřijatelné, aby měli zákonem zajištěné bezpráví vstupovat na naše pozemky bez našeho výslovného povolení.

Nesouhlasíme ovšem ani s tím, aby mohli lovit na pozemcích, sousedících s pozemky v našem vlastnictví.  Víte velmi dobře, že požívání alkoholu je mezi myslivci pravidlem a ani jejich opilost není žádnou výjimkou. Zbloudilá kulka i zcela střízlivého lovce může ublížit našim hrajícím si dětem a i dalším lidem, pobývajícím v přírodě. Proto nemůžeme s takovým návrhem zákona souhlasit a nemůžeme jej respektovat ani v případě jeho přijetí parlamentem. Kdybychom pozbyli možnost dohodnout se s myslivci i nadále po dobrém, kdyby v budoucnosti chtěli trvat na "svém zákonném právu", museli bychom hájit neporušování práva vstupu na naše  pozemky i po zlém, třeba se zbraní v ruce, bez ohledu na zákonný, leč nespravedlivý postih, který by nás následně čekal. Jsme pevně rozhodnuti naše pozemky hájit jako oázu života, bezpečnou před ohrožením zvenčí, jako soukromou přírodní  rezervaci, kde jsou přísně  chráněny životy všech bytostí, s výjimkou životů lovců.

 

Existuje však jedna varianta, při jejímž splnění bychom mohli souhlasit s lovem i na našich pozemcích. Dokonce bychom realizací této varianty i dočasně podpořili (než lidé pochopí, že je jim lépe, když zvířata považují za své přátele). Je to varianta zrušení velkochovů, jatek, všech mučíren zvířat, a nastolení stavu, kdy by všechna zvířata (kromě mléčných plemen skotu v malých soukromých chovech) žila pouze na svobodě v přirozených přírodních podmínkách. Ten, kdo by i potom ještě potřeboval jejich maso, musel by si je opravdu ulovit (nebo nechat ulovit), samozřejmě při plnění přísných bezpečnostních podmínek, aby nemohl být žádný člověk ohrožen. To by pak snad mohlo být i pro zvěř důstojnější a její utrpení by bylo ve srovnání zvláště s dnešním stavem velkochovů zanedbatelné.

 

Žádáme Vás proto, abyste udělali vše, co je ve vašich silách, aby tento návrh zákona nebyl schválen.  Daleko lepší je návrh Miloslava Kučery, předložený začátkem února skupinou poslanců ČSSD, ODS a Čtyřkoalice (sněmovní tisk č. 836). Jsme přesvědčeni, že podporou tohoto návrhu zákona lze hrozbu dalšího zhoršení již dosti špatného současného stavu ještě účinně odvrátit.

 

S poděkováním za pochopení za Českou společnost pro výživu a vegetariánství

 

Jaroslav Škvařil                              Ing. Richard J. Barták, CSc.,

předseda Společnosti                      člen výboru Společnosti a její  mluvčí

30. 4. 2001