Podpora školního stravování

Nutriční význam vajec

V roce 2010 dochází k diskusi zda musí vegetariánský jídelníček obsahovat vejce.

V roce 1993 byl vyhláškou MŠMT ČR č. 48/1993 Sb. vymezen spotřební koš pro lakto-ovo-vegetariánské stravování dětí v mateřských školách a pravidla pro zavedení tohoto způsobu stravování všech takto stravovaných děti. Od vydání vyhlášky došlo v ČR mnohokrát (1995 Frýdek Místek, 1998 Brno, 1999 Jilemnice – Hrabačov) ke znemožňování zavedení a uplatnění tohoto způsobu stravování z důvodů nevhodně stanovených doporučených dávek živin a spotřebního koše ve výše uvedené vyhlášce. 

Nutriční význam vajec

ve spotřebním koši vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování

A. Historie vyhlášky o školním stravování

1. Vznik vyhlášky

Spotřební koš ve vyhlášce č. 107 /2005 Sb. vychází z „Výživových doporučených dávek pro obyvatelstvo ČSSR“, které byly vydané v roce 1989 a platné od roku 1990 na základě jejich schválení hlavním hygienikem naší republiky. Na základě těchto „Výživových doporučených dávek“ byla vydána v roce 1993 první vyhláška o školním stravování č. 48 / 1993 Sb., která obsahovala jak tabulky doporučených dávek živin, tak spotřební koš. Vyhláška č. 107 /2005 Sb. převzala z vyhlášky č. 48 / 1993 Sb. nezměněný spotřební koš a tím nepřímo převzala i tabulky doporučených dávek živin.

2. Nutriční hodnocení spotřebního koše vyhlášky č. 107 / 2005 Sb.

V minulosti došlo k celé řadě nutričních hodnocení vyhlášky č. 107 /2005 Sb. (48 / 1993 Sb.). Z pohledu nutričního významu vajec ve spotřebním koši těchto vyhlášek je zásadní konstatování nadbytku bílkovin, především živočišných, které je společné všem hodnocením:

  1. 2000 0229 – SZÚ Praha, ČSVV: ZÁPIS Z JEDNÁNÍ A NÁVRH ZÁVĚRŮ: Posouzení návrhu doporučených dávek živin a energie pro alternativní stravování dětí ve věku 3 – 6 roků a hodnocení vegetariánské stravy dětí.
  2. 2002 0417 – ČSVV: Hodnocení doporučených dávek živin, energie a spotřebních košů ve vyhlášce MŠMT ČR č. 48/1993 Sb. (Příloha dopisu ministrovi MŠMT ČR).
  3. 2003 1222 – Mgr. Mirka Slavíková, Mgr. Zdeňka Vašíčková: Otevřený dopis hlavnímu hygienikovi ČR.
  4. 2005 0110 - STANOVISKO VĚDECKÉHO VÝBORU PRO POTRAVINY VE VĚCI: „výživových doporučených dávek“.
  5. 2008 0923 – Mz ČR: Zpráva o pilotní studii, screeningu školního stravování (viz nezveřejněný zápis z jednání Mezirezortní pracovní skupiny pro rozvoj školního stravování).

B. Historie nutričního pohledu na význam živočišných bílkovin v lidské stravě

1. Prvním významným mezníkem v pohledu na potřebu a na biologickou kvalitu bílkovin bylo stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO) publikované v roce 1985:

Energy and protein requirements. Report of a Joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation. Geneva, World Health Organization, 1985 (WHO Technical Report Series, No. 724).

2.      Druhým významným mezníkem se stalo jednání předních světových odborníků na problematiku bílkovin v Ženevě:

Joint WHO/FAO/UNU Expert Consultation on Protein and Amino Acid Requirements in Human Nutrition Geneva, 9–16 April 2002,

Závěry těchto jednání byly publikování WHO v roce 2007:

Report of a joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation Technical Report Series No 724, ISBN-13    9789241207249.

3. Rozdíly v pohledech WHO z roku 1985 a z roku 2007

  1. Významně se snížila potřeba bílkovin (g za den) pro děti ve školním věku. Důvodem je to, že se potřeba bílkovin (g na kg) pro tuto věkovou skupinu téměř sjednotila s potřebou pro dospělé. Dříve se proto považovalo za výhodné konzumovat potraviny živočišného původu, které obsahují oproti potravinám rostlinného původu vyšší procento bílkovin. Nově potřebu bílkovin plně pokryje pouze konzumace potravin rostlinného původu a naopak konzumace potravin živočišného původu způsobuje nadbytečný příjem bílkovin, který zbytečně zatěžuje organizmus.
  2. Změnili se požadavky na ideální složení esenciálních aminokyselin tak, že se téměř sjednotili s požadavky pro dospělé. Dřívější pohled vedl k dnes mylné domněnce, že pro školní děti je třeba více potravin živočišného původu.
  3. Změnil se pohled na stravitelnost rostlinných bílkovin. Dříve se mělo za to, že rostlinné bílkoviny mají nižší stravitelnost oproti bílkovinám živočišného původu. To vedlo k dnes mylné domněnce, že potraviny rostlinného původu nemohou pokrýt potřebu bílkovin dětí ve školním věku, protože by jich muselo být konzumováno velké množství. Nově je stravitelnost rostlinných i živočišných bílkovin bez významného rozdílu. Tím se stává i bezpředmětný požadavek na povinné procentuální zastoupení živočišných bílkovin ve školním stravování.

C. Závěr

Spotřební koš ve vyhlášce č. 107 /2005 Sb. vychází z dnes již překonaných vědeckých poznatků. Vyloučení vajec ze spotřebního koše nejen nemůže ohrozit zdraví takto stravovaných dětí, ale naopak vyloučením vajec se strava dětí přiblíží současným vědeckým poznatkům a doporučením platných v EU.

 

V Brně dne 11. Června 2010

 

Jaroslav Škvařil

Člen Odborné skupiny pro nutrici České společnosti pro výživu a vegetariánství, člen Mezirezortní pracovní skupiny MŠMT ČR pro rozvoj školního stravování

 

 

TOPlist

NAVRCHOLU.cz