II. POTŘEBA energie 3 – 6 letých dětí
1. doporučené příjmy energie
a) Stávající doporučený příjem energie dle vyhlášky MŠMT ČR č. 48/1993 je: 1722 kcal/den = 7200 kJ/den (MŠMT ČR 1993)
b) Návrh ČSVV z 21. 8. 1999: 1180 kcal/den = 4960 kJ/den (příloha č. 4)
2. Požadavky na doplnění podkladů z jednání konaného dne 29. 2. 2000
a) General Nutrition, r. 1994, uvádí pro diskutovanou věkovou kategorii ještě vyšší doporučení (1800 kcal/den – 7 531 kJ/den) než je návrh MŠMT (Turek). Podle zjištění (citovaného výzkumu) činí spotřeba děvčat předškolního věku 1600 kcal/den (Nevoral). Zdůvodněte rozdílnost citovaných doporučení a zjištění energetického příjmu oproti návrhu ČSVV.
b) Stanovte u výpočtu energetické potřeby dle WHO velikost termického účinku (Hlúbik).
c) Doporučení ČSVV předpokládá (dle přiloženého výpočtu) pouze lehkou aktivitu dítěte. Nezohledňuje zátěže, jako např. sport, který zvyšuje celkovou potřebu o 10 - 15 %.
d) Energetická spotřeba na metabolismus je dána konkrétním organismem a nedá se měnit. Zdůvodněte biochemický mechanismus 40 % změny v příjmu energie, který tvoří rozdíl mezi současným doporučením MŠMT a doporučením ČSVV (Ševčík).
3. výpočet potřeby energie
Hodnocení potřeby energie pro uvažovanou věkovou skupinu dětí je provedeno podle dnes mezinárodně uznávaných doporučení vypracovaných WHO (FAO/WHO 1985). Uvedená publikace FAO používá pro výpočet potřeby energie dětí do 10 let dva způsoby:
a) Výpočet potřeby energie dle skutečného energetického příjmu
Tento způsob výpočtu potřeby energie je založen na průměrném energetickém příjmu dětí živených běžnou stravou ve vyspělých státech a dětí z bohatých rodin v rozvojových zemích. Takto zjištěný energetický příjem z běžného stravování dětí stravou tzv. „západního typu“ je ještě zvýšen o 5 % pro tzv. „žádoucí úroveň fyzické aktivity“.
b) Výpočet potřeby energie na základě fyziologické potřeby
Uvedená publikace FAO uvádí ještě druhý způsob výpočtu potřeby energie (str. 71, 92, 95, 96), který lépe vystihuje skutečnou energetickou potřebu dětí tvořenou nerafinovanými potravinami a je založen na objektivně stanoveném bazálním metabolismu dětí, jejich průměrné tělesné hmotnosti, obvyklé intenzitě aktivity a energii potřebné pro růst. Tato strava dostatečně kryje fyziologickou potřebu energie této skupiny dětí.
(1) Stanovení potřeby energie pro bazální metabolismus:
Skutečná optimální energetická potřeba dětí ve věku 3 až 6 let je dána energií bazálního metabolizmu (EBM), která kryje potřebu energie v době spánku. Vzorec pro výpočet EBM chlapců je /(22,7 x průměrná tělesná hmotnost) + 495 ± 62/. Vzorec pro výpočet EBM dívek je /(22,5 x průměrná tělesná hmotnost) + 499 ± 63/.
Výpočet energie bazálního metabolizmu na den v kcal (podle uvedené publikace WHO, str. 71, 92, 95, 96):
|
Věk [roky] |
Průměrná těl.hmotnost V [kg] |
Vzorec pro výpočet EBM |
EBM [kcal] |
|||
|
Chlapci |
Dívky |
Chlapci |
Dívky |
Chlapci |
Dívky |
|
|
3 |
14,6 |
14,1 |
22,7xV+495 (SD 62) |
22,5xV+499 (SD 63) |
827 |
817 |
|
4 |
16,7 |
16,0 |
874 |
859 |
||
|
5 |
18,7 |
17,7 |
919 |
897 |
||
|
6 |
20,7 |
19,5 |
965 |
938 |
||
|
Průměrná hodnota EBM všech |
887 |
|||||
(2) Stanovení potřeby energie pro aktivitu:
Z měření potřeby energie pro různé aktivity dětí bylo vypočteno, že průměrná potřeba energie pro obvyklou aktivitu u této skupiny dětí (tj. v době mimo spánek) je přibližně rovna polovině EBM (tzn. že EBM se vynásobí faktorem 1,5).
(3) Stanovení potřeby energie pro růst:
Energie pro růst činí 5 kcal na jeden gram hmotnostního přírůstku. Pro tuto věkovou skupinu dětí je průměrný hmotnostní přírůstek 5,5 g/den (podle průměrného zvýšení hmotnosti v uvedeném věku).
(4) Vzorec pro výpočet skutečné potřeby energie:
Výpočet skutečné potřeby energie za den u uvedené skupiny dětí (9,5 hodin spánek, tj. 40% z denní doby, f. 0,4 a 14,5 hodin lehká aktivita tj. f. 0,6 ): 0,4 x EBM (doba spánku) + 0,6 x EBM x 1,5(doba aktivity) + 5 x 5,5 (růst) = kcal/den
(5) Vypočtená potřeba energie na den pro jednotlivé věkové skupiny.
|
Věk [roky] |
Chlapci [kcal] |
Dívky [kcal] |
|
3 |
1 074 |
1 061 |
|
4 |
1 136 |
1 117 |
|
5 |
1 195 |
1 166 |
|
6 |
1 254 |
1 219 |
|
Průměr |
1 153 |
|
c) Stanovení velikosti termického účinku
(1) Předpokládáme, že výpočet energetické potřeby dle FAO/WHO je úplný a že termický účinek zahrnují již uvedené koeficienty. Uvedená publikace (viz bob 3) jiným způsobem termický účinek nezohledňuje (WHO)
(2) Pokud budeme předpokládat opomenutí zahrnout termický účinek do výpočtu současně u tolika kapacit uvedených v přehledu autorů dané publikace, pak je třeba již uvedený výpočet zvýšit o 8%, tzn. 1153 kcal/den x 1,08 = 1245 kcal/den (Wolf A. 1985).
d) Mimořádné zátěže, např. sport
Metabolické odchylky a náhodný vyšší výdej energie jsou zohledněny ve výše uvedeném výpočtu. Pravidelnější zvýšení zátěže je třeba řešit dle potřeby individuálně. Vzhledem k rizikům z nadměrného příjmu energie (viz bod 3) považujeme za nevhodné zvyšování doporučení energetického příjmu pro všechny děti vzhledem k zohlednění nízkého počtu výjimek.
4. Fyziologické příčiny až 40 % rozdílů v potřebě příjmu energie
a) Adaptace změnou energie bazálního metabolizmu (EBM):
(1) Při dlouhodobém zvýšení příjmu energie nad fyziologickou potřebu je u respondentů zjišťována vyšší EBM než ve srovnatelných skupinách (Van Zant RS 1992).
(2) Dlouhodobým snížením příjmu energie dochází i ke snížení EBM (Vansant G 1989, Thompson JL 1996). EBM se mění s věkem a tělesnou hmotností (Van Zant RS 1992).
b) Adaptace změnou termického účinku (TÚ)
Vyšší příjem energie vyvolá vyšší TÚ (Kinabo JL 1990, Thompson JL 1996, Weststrate JA 1990, Morgan JB 1984, Tai MM 1991, Van Zant RS 1992).
c) Samotné vegetariánství neovlivní EBM ani TÚ
Pokud vegetariáni přijímají stejné množství energie jako nevegetariáni, není u nich ovlivněna ani EBM ani TÚ (Donovan UM 1996, Bissoli L 1999, Supawan V 1992, Toth MJ 1994).
d) Vliv podnebního pásma.
Očekávali bychom, že v zemích, které jsou blíže rovníku než ČR, bude spíše nižší energetický příjem než je doporučený v ČR. V Jižní Africe je to pravda pro dvanáctileté chlapce, ale pouze pro černé (1545 kcal/den). Bílí chlapci mají stejný příjem jako udává doporučení ČR pro tuto věkovou skupinu (2530 kcal/den). Rozhodujícím vlivem v tomto případě není podnební pásmo, ale životní styl (Steyn NP 1986, Blatná J 1992).
V severněji položených zemích bychom předpokládali spíše vyšší energetický příjem než je v ČR. Čeští senioři však mají o 16 % vyšší doporučený energetický příjem než je skutečný energetický příjem švédských seniorů (Elmstahl S 1987, Blatná J 1992).
5. rizika ze zvýšení energetického příjmu nad fyziologickou potřebu
a) Energetického příjmu dětí 1722 kcal/den je možné dosáhnout jen potravou s velkým podílem tuků a rafinovaných potravin, které by se však měly používat minimálně. Nadměrný příjem energie, mnoho tuku a bílkovin v potravě a nedostatek ochranných biologicky aktivních látek z rostlinných potravin podporuje rozvoj aterosklerózy a nádorových onemocnění a to již od dětského věku. Obě tato onemocnění se většinou vyvíjejí postupně i několik desítek let, objevují se však ve stále v nižším věku a jsou u nás nejčastější příčinou smrti. U poloviny dětí zemřelých ve věku 10 - 14 let v západních hospodářsky vyspělých státech, tj. dětí živených stravou západního typu obdobné stravě u nás, jsou při nekropsiích prokazovány tukové pláty v artériích, tvořící první stádia vývoje aterosklerózy. Nevhodná strava tvořená převážně rafinovanými potravinami s malým podílem čerstvého ovoce a zeleniny významně přispívá i k vývoji nádorových onemocnění. Ze zhoubných onemocnění jsou např. děti nejvíce ohroženy vznikem leukémie, jejíž incidence se snižuje až o 90 % stravou nerafinovanou s pravidelným konzumem zeleniny (M.J.Hill 1994).
b) Dosažení příjmu energie dle doporučení uvedeného ve vyhlášce MŠMT č. 48 /1993 Sb. je možné jen za podmínky překročení nejvyšší dávky cholesterolu a neumožňuje zařazení celozrnné mouky, celých zrn a bílkovinných koncentrátů rostlinného původu do jídelníčku (viz příloha č. 5).
c) Při přechodu z konvenční stravy na vegetariánskou nestačí jen pouhé vyloučení masa a obvyklá jeho náhrada zvýšeným konzumem mléčných výrobků nebo obilovin. Je důležité volit celkově pestrou stravu s optimálním množstvím jednotlivých potravin. Při špatné skladbě vegetariánské stravy zůstává riziko poškozování zdraví (tak jako i při špatné masité stravě) a nedošlo by k optimalizaci hmotnosti (Skov AR 1997)
6. nedostatečný příjem energie
a) Všechny hospodářsky vyspělé země trpí důsledky nadměrného příjmu energie a hledají řešení tohoto problému.
b) Setkáme-li se v současném světě s důsledky nedostatečného příjmu energie, je obvykle jeho příčinou hlad způsobený nedostupností potravy.
c) Nedostatečný přívod energie se při dostupnosti potravy vyskytuje spíše jen výjimečně a to obvykle u lidí s psychickými poruchami (mentální anorexie), nebo pod vlivem profese (baletky, modelky) apod.
7. závěry k návrhu doporučeného příjmu energie
a) Současný příjem energie
(viz vyhláška MŠMT č. 48/1993 Sb.) nelze považovat za objektivně potřebný a zdraví prospěšný, ale za konvenční (s určitým zdravotním rizikem), který odpovídá stravovacím návykům, v současnosti převažujícím.
b) Ve výživovém doporučení pro ČR upozornit na zdravotní riziko nadměrného energetického příjmu
V západních zemích i u nás by v současné době mělo být prioritní varovat před zvýšeným energetickým příjmem, neboť jeho zdravotní následky jsou časté a velmi závažné, než důsledně sledovat, aby nedošlo k podvýživě, která se v průměrných sociálních podmínkách prakticky nevyskytuje.
c) Možnosti stanovení doporučení pro příjem energie potravou současně pro konvenční i alternativní způsob stravování:
(1) Individuální způsob stanovení
Vzhledem k velkému rozpětí hranice od fyziologické potřeby k současnému příjmu energie navrhuje ČSVV stanovení doporučení energetického příjmu podle dohody signatářů Nutriční jednoty ČSFR (viz příloha č. 1):
Příjem energie podléhá individuální úpravě pro udržení optimální hmotnosti a pocitu vitality.
(2) Stanovení rozpětí
Jako minimální hranici stanovit fyziologickou potřebu 1200 kcal na den a současně stanovit horní hranici pro zdraví ještě poměrně bezpečného energetického příjmu. Mohlo by jít o doporučení energetického příjmu v současnosti uvažované SZÚ, které bude v praxi reálné pro konvenčně se stravující děti.
d) Stanovení opatření při zařazení alternativního stravování v mateřských školách
Děti musí mít při každém jídle zajištěnou možnost přídavku.
Seznam použité literatury
Bissoli L, Armellini F, Zamboni M, Mandragona R, Ballarin A, Bosello O. Resting metabolic rate and thermogenic effect of food in vegetarian diets compared with Mediterranean diets. Ann Nutr Metab 1999;43(3):140-4
Blatná J., Hejda S., Kušiak J., Perlín C., Šmrha O., Štiková O., Šulcová E. Potravinové tabulky v hodnotách jedlého podílu, SpV, 1992, ISBN 80-85 120-429
Donovan UM, Gibson RS. Dietary intakes of adolescent females consuming vegetarian, semi-vegetarian, and omnivorous diets. J. Adolesc Health 1996 Apr;18(4):292-300
Elmstahl S. Energy expenditure, energy intake and body composition in geriatric long-stay patients. Compr. Gerontol [A] 1987 Sep;1(3):118-25
FAO/WHO (1985) Energy and Protein Requirements. Technical Report Series no. 724, World Health Organization, Geneva, Switzerland.
Kinabo JL, Durnin JV. Thermic effect of food in man: effect of meal composition, and energy content. Br. J. Nutr. 1990 Jul;64(1):37-44
M.J.Hill. Epidemiology of Diet and Cancer. At al. (eds), Ellis Horwood, 1994).
Morgan JB. Weight-reducing diets, the thermic effect of feeding and energy balance in young women. Int. J. Obes. 1984;8(6):629-40
MŠMT ČR. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o školním stravování. Částka 14, strana 282-6. Sbírka zákonů č.48/1993
Skov AR, Toubro S, Buemann B, Astrup A. Normal levels of energy expenditure in patients with reported "low metabolism'. Clin. Physiol. 1997 May;17(3):279-85
Steyn NP, Albertse EC, van Wyk Kotze TJ, van Heerden L, Kotze JP. Analysis of the diets of 12-year-old children in Cape Town. S. Afr. Med. J. 1986 Jun 7;69(12):739-42
Supawan V, Pongpaew P, Tungtrongchitr R, Tawprasert S, Changbumrung S, Migasena P, Schelp. Lipid profile, anthropometry and dietary intake of 132 Thai vegetarians. Int. J. Vitam. Nutr. Res. 1992;62(4):324-9
Tai MM, Castillo P, Pi-Sunyer FX. Meal size and frequency: effect on the thermic effect of food. Am. J. Clin. Nutr. 1991 Nov;54(5):783-7
Thompson JL, Manore MM, Thomas JR. Effects of diet and diet-plus-exercise programs on resting metabolic rate: a meta-analysis. Int. J. Sport. Nutr. 1996 Mar;6(1):41-61
Toth MJ, Poehlman ET. Sympathetic nervous system activity and resting metabolic rate in vegetarians. Metabolism 1994 May;43(5):621-5
Van Zant RS. Influence of diet and exercise on energy expenditure--a review. Int. J. Sport. Nutr. 1992 Mar;2(1):1-19
Vansant G, Van Gaal L, Van Acker K, De Leeuw I. Short and long term effects of a very low calorie diet on resting metabolic rate and body composition. Vansant G, Van Gaal L, Van Acker K, De Leeuw I
Weststrate JA, Hautvast JG. The effects of short-term carbohydrate overfeeding and prior exercise on resting metabolic rate and diet-induced thermogenesis. Metabolism 1990 Dec;39(12):1232-9
Wolf Augustin. Hygiena výživy. Avicenum 1985, 08-059-85