Vegetariáni oslaví 1. října svůj svátek: Světový den vegetariánů. Roku 1977 jej vyhlásila severoamerická vegetariánská společnost. O rok později byl tento den podpořen mezinárodní vegetariánskou unií. Roku 1999 se přidali Češi založením České společnosti pro výživu a vegetariánství (ČSVV). ČSVV klade největší důraz na zdravotní prospěšnost vegetariánství:
„Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou.“ Hippokrat 5. Stol. Př. Kr.
Pozitivní vliv vegetariánského způsobu stravování na zdraví je z celosvětového pohledu uznáván a dokládán prostřednictvím Stanovisek Americké dietetické asociace k vegetariánství (1985, 1995, 2003, 2009)(Stanovisko ADA). Stanovisko ADA dnes uznávají všechna velká sdružení odborníků na celém světě.
V ČR byla seznámena odborná veřejnost se Stanoviskem ADA již v roce 1990. Výsledkem bylo zařazení vegetariánského spotřebního koše do vyhlášky ministerstva školství 48/1993 Sb., o školním stravování, který však neměl a dodnes nemá potřebnou nutriční úroveň. V roce 2004 se v souladu se Stanoviskem ADA kladně vyjádřila i Česká pediatrická společnost (ČPS) a Společnost pro výživu (SpV).
Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění.
Vegetariáni mají ve srovnání s lidmi, kteří konzumují živočišné potraviny nižší nejen index tělesné hmoty (body mass index, BMI) a mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, ale i krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev.
Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Výživová doporučení pro vegetariánské sportovce by měla být tvořena se zřetelem k vegetariánství i ke cvičení.
Vegetariánská strava je nejen zdravá a celkově prospěšná, ale i chutná a lahodí oku jak dovedně předvedli pracovníci vegetariánské restaurace Rebio v Brně. Foto: Anna Škvařilová
ČSVV podpořila v roce 2008/09 snahu ministerstva školství o rozvoj školního stravování účastí její zástupců v mezirezortní pracovní skupině. ČSVV navrhla MŠMT zlepšení nutriční úrovně vegetariánského spotřebního koše a zařazení nutričně hodnotných, senzoricky atraktivních zeleninových pokrmů do konvenčního spotřebního koše. Odchodem ministra Ondřeje Lišky však byla činnost mezirezortní pracovní skupiny pro rozvoj školního stravování přerušena.
O výsledky práce ČSVV pro MŠMT projevila zájem v roce 2010 a.s. Slovnaft, která uplatňuje zásadu, že současnou ekonomickou krizi překonají jenom zdravé podniky založené na zdravých zaměstnancích. Manažerka projektu STEP (udělej krok pro svoje zdraví) Mgr. Silvia Brodanská požádala ČSVV, aby pomohla zavést v jejich stravovacím provoze Slovgast s.d. Semafor kvality jídel. Vyzvala 3000 zaměstnanců Slovnaftu: PŘEJDĚTE NA ZELENOU! Například konvenční vepřové nebo svíčková je označena červeným smajlíkem. Racionální jídla s minimálně 30% podílem celozrnné mouky nebo luštěnin, která obsahují ryby a drůbež a jejichž součásti je vždy zeleninový salát jsou označena žlutým smajlíkem. Zelená jsou jídla s převahou zeleniny nebo ovoce a minimálně 50% celozrnné mouky nebo celých zrn. Dostatek bílkovin zajišťují luštěniny nebo bílkovinné koncentráty rostlinného původu (tofu, Klaso, Robi, tempeh, apod.) s přídavkem olejnatých semen a zakysaných mléčných výrobků.
Semafor kvality jídel přináší tato doporučení: Červená jídla by zdraví měli volit jen výjimečně a nemocní by se těmto jídlům měli zcela vyhnout. Žlutá jídla by měli strávníci volit jen tehdy, pokud se cítí být v dobré kondici a zelená jídla by měli volit strávníci pro zvýšení a udržování své jinak dobré kondice. Pro nemocné a obézní by zelená jídla měly být základem, který podpoří a urychlí jejich léčbu.
Miroslav Fašung představuje projekt Přejděte na zelenou ve Slovgastu. Foto: Anna Škvařilová
Předseda a ředitel s.d. Slovgast Miroslav Fašung na tiskové konferenci uvedl výsledky za první dva měsíce provozu Semaforu kvality jídel: před zavedením Semaforu volilo jídla odpovídající žluté a zelené barvě jen 13% zaměstnanců Slovnaftu. Během prvního měsíce zavedení „Semaforu“ (srpen 2010) se zájem o žluto zelená jídla zvýšil na 34% a na koci září již na 38%. Zájem o zelená jídla se zvýšil během těchto dvou měsíců o 100%.
Jan Müller hovoří o své kladné zkušenosti s veganstvím. Foto: Anna Škvařilová
K očekávaným výsledkům vlivu žluto zelených jídel na výkonnost zaměstnanců uvedl Jan Müller, mistr světa v thajském boxu v super těžké váze: na vegetariánské stravě jsem od začátku dosahoval velmi dobrých výkonnostních výsledků, avšak teprve po přechodu na veganskou stravu jsem dosáhl vrcholu své kondice.
Jen z kvalitních potravin může být připraveno kvalitní jídlo. Tento fakt upřesnil majitel restaurací zdravého životního stylu Rebio, Miroslav Korbička: Pokud chci nabídnout kvalitní a nutričně hodnotná zelená jídla, tak týdně musím ve své restauraci zpracovat 2000 kg čerstvé zeleniny, kterou čerpám především z místních zdrojů a upřednostňuji BIO kvalitu. Domnívám se proto, že procento čerstvých surovin, především ovoce a zeleniny je určující pro hodnocení kvality jídel.
Ing. David Bartůšek (člen Zastupitelstva města Brna) a Ing. Zdeněk Hladík (člen předsednictva Asociace kuchařů a cukrářů) se shodli, že pokud je v rodině často nemocné dítě, tak je třeba vyměnit kuchařku nebo rodinného lékaře. Pro ČR to znamená zavedení zelených jídel do výuky na školách zabývajících se výukou gastronomie.