Pro vegetariány je říjen nejvýznamnějším měsícem roku. Připadá na něj hned několik důležitých výročí:
1. říjen - Světový den vegetariánů - ve světě se slaví od roku 1977, kdy jej vyhlásila Severoamerická vegetariánská společnost. O rok později byl tento den podpořen Mezinárodní vegetariánskou unií.
2. říjen - Světový den hospodářských zvířat a Gándhího narozeniny
4. říjen - Světový den zvířat a Svátek svatého Františka z Assisi
15. říjen - Světový den výživy - výročí založení Organizace pro výživu a zemědělství v roce 1945, slaví se od roku 1981 (FAO, OSN).
Pozitivní vliv vegetariánského způsobu stravování na zdraví je z celosvětového pohledu uznáván a dokládán prostřednictvím Stanovisek Americké dietetické asociace k vegetariánství (1985, 1995, 2003, 2009) (Stanovisko ADA). Stanovisko ADA dnes uznávají všechna velká sdružení odborníků na celém světě.
V ČR byla seznámena odborná veřejnost se Stanoviskem ADA již v roce 1990. Výsledkem bylo zařazení vegetariánského spotřebního koše do vyhlášky ministerstva školství 48/1993 Sb., o školním stravování, který však neměl a dodnes nemá potřebnou nutriční úroveň.
Podruhé byla oslovena odborná veřejnost v roce 2004. ČSVV požádala Českou pediatrickou společnost a Společnost pro výživu o vyjádření ke Stanovisku ADA (2003). Obě Stanoviska (ČPS, SpV) byla v souladu se Stanoviskem ADA:
Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění.
Vegetariáni mají ve srovnání s lidmi, kteří konzumují živočišné potraviny nižší nejen index tělesné hmoty (body mass index, BMI) a mortalitu na ischemickou chorobu srdeční, ale i krevní tlak a výskyt hypertenze, cukrovky II. typu, nádorů prostaty a střev.
Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců. Výživová doporučení pro vegetariánské sportovce by měla být tvořena se zřetelem k vegetariánství i ke cvičení.
Svými projekty reaguje ČSVV na Výzvu lékařů (duben 2005), kteří apelují na odborné společnosti, aby napomáhaly svou činností podpořit změnu životního stylu, zvláště v oblasti výživy. Důvodem apelu je negativní vývoj zdravotního stavu české populace po roce 2002, především v nárůstu výskytu srdečně cévních chorob, diabetu a obezity.
Významným podnětem pro ČSVV je i zpráva organizace LEAD (LEAD je součástí Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO)) Dlouhý stín hospodářských zvířat (2006).
Na základě těchto podnětů přichází ČSVV s novým Výživovým doporučením, které zachycuje současný stav poznatků vědy o výživě, tradiční pohledy na výživu a nové poznatky o environmentálních vlivech různých způsobů stravování. Jedná se tak o výživová doporučení v duchu Hippokratova výroku:
„Nechť tvá strava je tvým lékem, a ne tvůj lék tvojí stravou."
Z těchto výživových doporučení vycházejí projekty: Vegetariánství jako cesta ke zdraví a vyšší kvalitě života, Wellness jídlo pro všechny a Podpora školního stravování
Všem projektům ČSVV je společná nabídka pozitivních praktických zkušeností a osvědčených postupů, které pomohou konvenčně se stravujícím občanům udělat první kroky na cestě ke:
- snížení konzumace potravin živočišného původu
- zvýšení procenta obilovin převážně s využitím všech složek zrna, na úkor výrobků z bílé mouky
- zvýšení konzumace luštěnin, zeleniny, ovoce a olejnatých semen
Základní informací pro občany je „Výživové doporučení ČSVV“, které vzniklo díky mnohaleté vědecké práci členů odborných skupin ČSVV, která navazuje na společný projekt s ministerstvem zdravotnictví "Ochranná strava" z roku 1989.
Novinkou ve Výživových doporučeních ČSVV a pro dnešek významnou informací jsou „Environmentální rizika stravy“, která vzhledem k prohlubující se ekologické krizi budou v budoucnu nabývat na významu.
ČSVV, v Praze 1. 10. 2009