Rozhovory

 

Rozhovor se Zbyňkem Luňáčkem do časopisu Regenerace

MUDr. Zbyněk Luňáček (32) se narodil v Ostravě, vystudoval všeobecné lékařství v Olomouc. Nyní pracuje jako praktický lékař a homeopat ve Frýdlantě nad Ostravicí. Již 10 let je důsledným vegetariánem a tento životní styl doporučuje jako lék. Je jedním ze zakladatelů České společnosti pro výživu a vegeteriánství a zároveň vedoucím Odborné skupiny pro nutricii při této společnosti.

Proč propagujete vegetariánství?
Protože považuji vegetariánství za zdravý životní styl, který může pomoci řešit různé problémy dnešní doby - zdravotní, sociální, ekologické i ekonomické. Myslím si, že kdo se začne stravovat vegetariánsky, má velkou šanci, že si prodlouží život. Bude žít déle, zdravější i kvalitnější. Bude méně chodit k lékaři, méně si pobude v nemocnici, bude užívat méně léků.

Myslíte, že v Česku je hodně nemocí díky tomu, že se konzumuje mnoho masa?
Před 10 lety jsme patřili mezi státy s nejvyšší spotřebou masa a vajec na osobu a také jsme byli na špici světových tabulek v úmrtnosti na cévní mozkové příhody, infarkt myokardu a rakovinu tlustého střeva a konečníku. Za 10 let spotřeba masa a vajec klesla a snížila se také úmrtnost na uvedené choroby. Jsem přesvědčen o tom, že když se konzumace masa a vajec ještě více omezí, úmrtnost na tyto nemoci klesne ještě více a lidé v naši zemi budou zdravější. Některé státy se již touto cestou vydaly, my jsme teprve vykročili.

Jak dlouho nejíte maso vy? Pozorujete na sobě nějaké změny?
Maso nejím 10 let a cítím se dobře. Při přechodu na vegetariánskou stravu jsem neměl žádné potíže. Někdo ale nějaké problémy mít může, proto je dobré mít základní informace o skladbě potravy aby si dotyčný uměl sestavit vyvážené vegetariánské jídlo, kterým si dodá potřebné množství bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů.

Co vaším názorům říkají vaši kolegové lékaři?
Je to individuální, ale často, hlavně poslední dobou se setkávám s příznivými ohlasy. Dříve si kolegové z vegetariánství dělali spíše legraci, ale dnes to hodnotí jako pozitivní životní styl. Já sám vegetariánství považuji za něco normálního, jako třeba nekouřit. Lékaři specialisté se u nás zatím příliš nezabývají výživou, ta je při tom příčinou tolika neduhů.

Sledoval jste ve své lékařské praxi zdraví vegetariánů a masorádů?
Vím, že je dobré vycházet nejen z teoretických znalostí, ale i praktický zkušeností a vlastních pozorování Provedl jsem proto studii asi na stovce vegetariánů z celé republiky. Tento malý výzkum byl zaměřen na existenci rizikových faktorů arterosklerózy a na některé další parametry a byl proveden ve spolupráci s praktickým lékaři jednotlivých vegetariánů. Výsledky ukázaly, že vegetariáni jsou na tom z
tohoto hlediska velmi dobře a četnost rizikových faktorů arterosklerózy je nižší, než je průměr v populaci. Tento závěr prakticky potvrzuje literální údaje.

Co je podle vás příčinou odporu k vegetariánství, myslím především na ty protesty, které se zdůvodňují vědecky. (Hraje tu roli tradice české kuchyně, uražená ješitnost lékařů, kterí maso doporučovali, politika, nebo jen dobrý pocit člověka, který se dosyta najedl...?)
Myslím, že od každého trochu. Když se ale podíváme kolem sebe a do historie, vidíme že většina nových myšlenek se neprosazuje snadno, bez ohledu na to, nakolik jsou přínosné, můžeme jmenovat například hygienická opatření, biozemědělství, nekuřáctví, homeopatii atd, atd. Kritériem úspěšnosti je v těchto případech čas.

Existují v západním světě studie, vědecky podložené, které svědčí o tom, že vegetariánství je zdravé?
Studie existují, jsou publikovány v odborných lékařských časopisech a jejich závěry jsou jasné. Každý, kdo by měl zájem se s nimi seznámit se může obrátit na Českou společnost pro výživu a vegetariánství nebo přímo na mne a může si pořídit jejich kopie.

Proč je naši výživáři ignorují, nebo odmítají?
Nevím, možná jim tyto studie nejsou známy.

Nechybí vegetariánům přece jen nějaká složka potravy, například zinek, vápník, B12?
Nevím jestli je účelem toho rozhovoru zabíhat do odborných záležitostí, ale když už jsme to nakousli, tak k tomu něco řeknu. Je jasné, že složení vegetariánské stravy je odlišné od složení stravy nevegetariánské. Proto je zákonité, že některých látek je ve vegetariánské stravě více, některých méně a některých třeba stejně jako ve stravě nevegetariánské.
K výše jmenovaným látkám: zinek je stopový prvek a jeho nedostatek se může vyskytnout u vegetariánů i nevegetariánů. V převážně rostlinné stravě je obsah zinku nižší než ve stravě živočišné, proto má vyvážená vegetariánská strava obsahovat dobré zdroje zinku, například dýňová a jiná semena. Případ, že by se vegetarián poškodil nedostatkem zinku mi není znám.
Situace s vápníkem je velmi zajímavá. Vegetariáni obecně mají nižší příjem vápníku než nevegetariáni. Ale neplatí to obecně, závisí to na tom, kolik dotyčný vegetarián (za předpokladu že je lakto-vegetarián) vypije mléka. Lakto-vegetariáni, kteří konzumují hodně mléčných výrobků, mívají příjem vápníku i vyšší než je průměr v populaci. Protože vápník je velmi důležitý pro stav kostí byli vegetariáni opakovaně
zkoumáni, zda se netrpí řídnutím kostí častěji než ostatní populace. Závěr vyzněl velmi příznivě, vegetariánství k řídnutí kostí nepřispívá, dokonce u žen vegetariánek po menopauze byl stav kostí lepší než u nevegetariánek. Na světě je hodně zemí, kde lidé žijí ještě původním způsobem života, živí se převážně rostlinnou stravou a vůbec řídnutím kostí netrpí.
Vitamin B12 je obecně obsažen jen v živočišných potravinách, i když jsou někdy zmiňovány i zdroje vitamínu B12 rostlinného původu (pivo, pivovarské kvasnice, některé kvašené produkty). Protože potřeba vitamínu B12 je velmi malá, stačí lakto-vegetariánům k jejímu pokrytí malé množství mléčných výrobků denně. Veganům se často doporučuje užívat potravinový doplněk s vitamínem B12.
Co se týče bílkovin a esenciálních aminokyselin, tak to, že vegetariánská strava plně pokrývá jejich potřebu je prokázáno již od padesátých let. Na druhé straně je tu ale řada látek, které jsou často v nedostatkové v běžné nevegetariánské stravě a vegetariánská strava je dodá tělu mnohem lépe. Je to
například vláknina, kyselina listová nebo v naši populaci velmi deficitní hořčík. A také existují složky, které jsou v běžné nevegetariánské stravě obsaženy v takovém množství, že jsou tělu škodlivé a vyvolávají nemoci a ve vegetariánské stravě jsou obsaženy mnohem méně. Jsou to například cholesterol a nasycené mastné kyseliny.

Jaký je váš názor na makrobiotiku, v čem je typická a v čem se od běžného vegetariánství liší? Připustíte, že nakonec nesklidila velký úspěch?
Můj názor na makrobiotiku je velmi kladný, ale nejen na makrobiotiku, ale i na jiné odlišné výživové směry, např. mazdaznan, veganství, živou stravu atd. Myslím, že nemusím čtenářům Regenerace opakovat zásady makrobiotiky. Stejně jako neexistuje jeden lék vhodný pro všechny pacienty, tak není ani jeden
výživový směr ideální pro všechny lidi. To znamená, že někdo se bude cítit výborně při makrobiotické stravě a někdo při vegetariánské stravě. Ani vegetariánství není vhodné pro všechny, člověk by měl vědět proč je vegetarián. Když se někdo rozhodne pro makrobiotiku, tak asi ví proč to dělá a cítí v čem je tento způsob stravy pro něj přínosný. Je pak možné, že zůstane makrobiotikem celý život, ale je i možné, že přejde k jinému stravovacímu systému. Ale to už je věc každého jednotlivce. Nemyslím si ale, že by některý z výše jmenovaných výživových směrů mohl člověka nějak poškozovat, samozřejmě ovšem za předpokladu, že individuální strava obsahuje pro jedince potřebné množství bílkovin, tuků, sacharidů, minerálů, vitamínů a vody.
A zda makrobiotika sklidila nebo nesklidila úspěch? Znám řadu makrobiotiků, kteří jsou se svou stravou velmi spokojení a zdraví. Možná je problém některých makrobitiků v tom, že přesvědčují jiné lidi, aby dali na makrobiotiku a těm se to zákonitě nemusí líbit.

Máte dost odvahy k tomu, abyste doporučil pacientovi vyřadit maso, které jedl celý život a na ničem jiném si nepochutná?
V případě, že vidím, že si tím jednoznačně poškozuje zdraví, například když má zvýšenou hladinu cholesterolu a triglyceridů v séru, tak to dělám běžně. Rozhodnutí je ovšem na přístupu pacienta ke svému zdraví. Velmi často je pak vidět, že dotyční sníží konzumaci masa a hladina lipidů v séru a sníží nebo i znormalizuje.

Myslíte, že bezmasá strava může skutečně nasytit těžce pracujícího člověka, nebo se tento životní styl dá považovat za výstřelek hrstky intelektuálů, kteří se fyzicky nenamáhají?
Vegetariánská strava umožňuje plnou fyzickou výkonnost člověka, což je prokázáno teoreticky i prakticky. Pro dostatečnou vytrvalostní výdrž je z metabolického hlediska sníženi příjmu masa velmi výhodné. Organismus má potom dostatek sacharidů, ze kterých bere energii. Řada sportovců toto ví a svou stravu takto upravují. Např. Ivan Lendl, když začal být světová tenisová špička, tak záhy pochopil, že se musí stravovat jinak, než byl zvyklý z tehdejšího Československa a přešel na stravu podle
doktora Haase, která spočívala v omezení masa a velké konzumaci ovoce, zeleniny a příloh jako rýže a špagety. Zjistil, že tento způsob výživy mu dodává energii při dlouhých zápasech. Vegetariánská strava je velmi vhodná zejména pro vytrvalostní sporty. Jsou i úspěšní sportovci - vegetariáni, jsou i ve fotbalové a hokejové reprezentaci. Ve Francii působí profesionální cyklistický tým složený z vegetariánů. Úspěšným sportovcem - vegetariánem je také Jaroslav Kocourek, specialista na ultramaratony, extrémní vytrvalostní závody, při který se běží třeba několik dní. A uběhnout 900 kilometrů za 6 dní, to opravdu není výkon pro intelektuála, který se fyzicky nenamáhá.

Co si slibujete od svého členství v České společnosti pro výživu a vegetariánství, hájí jejich zájmy?
Cílem ČSVV je ukázat, že vegetariáni u nás jsou normální lidé, kteří se rozhodli žít určitým způsobem, tj. vyloučit ze svého jídelníčku maso. Při této společnosti existuje odborná skupina pro nutricii, která aktivity ČSVV zaštiťuje z odborného hlediska. Já jsem se zapojil do práce v této skupině.

Hlásáte svůj životní styl veřejně do světa a nabádáte k němu ostatní? Nebylo by vhodnější nechat každého, aby žil, jak sám chce?
Nemáme zájem nikoho nutit do vegetariánství a vnucovat mu nový způsob života. Situace je spíš taková, že vegetariáni jsou v české společnosti určitým způsobem omezováni ve svém životním prostoru. Především ve věcech, které se týkají lidských práv. Například když se některý ocitne se v nemocnici, nastane veliký problém, protože tam se bezmasá strava nepodává. Podobně je to se stravováním dětí ve
školkách, stravováním v armádě, na služebních cestách, seminářích atd. Tam všude většinou problém dostat vegetariánskou stravu dotyčný vegetarián, aby se najedl, tak se často ihned stane středem pozornosti, což každému nemusí být příjemné. A přitom v řadě jiných zemí je vegetariánský způsob života zcela akceptován jako normální a zdravý životní styl, a to nejen v zemích na západ od našich hranic, ale i na sever, východ a jih.

Jídelníček pro školní stravování se sestavuje podle norem?
Ano, existují výživové normy a spotřební koš. Obojí sice určitým způsobem definují vegetariánskou stravu, vymezují koleje, ve kterých se může pohybovat bezmasý jídelníček. Bohužel normy i spotřební koš jsou stavěny tak, že je prakticky nelze použít a tak je zákonem vegetariánská strava ve školním stravování vlastně znemožněna. To znamená, že rodiče, kteří jsou vegetariáni, a chtějí, aby jejich děti dodržovaly tradici jejich rodiny, mají smůlu. Pokračovat se dá v řadě jiných případů, kdy se vegetariáni dostávají do problémů, například veřejné stravování v armádě.

Co je to spotřební koš ve smyslu dětského jídelníčku?
Existují určité dávky živin, které jsou stanoveny jako optimální, nebo minimální - nezbytně nutné. Člověk je musí přijímat během dne potravou. To jsou živiny ve smyslu množství energie, množství bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů.
Druhá věc je spotřební koš, který definuje potraviny, kterými se tyto doporučené dávky budou prakticky naplňovat. Výživové dávky nám určují například potřebu bílkovin, a člověk se může rozhodnout, zda je bude hradit masem a vejci nebo luštěninami a obilovinami. To znamená, že výživové dávky se vztahují na živiny, ale spotřební koš jsou potraviny. Podle současného zákona pro alternativní lakto-ovo-vegetariánskou stravu je odlišný spotřební koš, než má smíšená strava pro děti, jsou stejné denní doporučené dávky. Celý vtip je v tom, že vegetariáni potřebují i jiné doporučené dávky živin, protože mají jiné složení potravy, jak jsme o tom hovořili již dříve. Vytvořit normu pro lakto-vegetariánskou stravu tak, že se ponechají doporučené dávky pro běžnou nevegetariánskou stravu a jenom se změní spotřební
koš je postup špatný. Byl uplatněn při tvorbě stávající vyhlášky pro školní stravování a výsledek je takový, že spotřební koš je nepoužitelný. Nelze podle něj prakticky vařit vegetariánskou stravu pro děti. Ta školní zařízení, která dětem vegetariánskou stavu připravují mohou být a často také jsou napadána ze strany hygienické služby, že nestravují děti podle norem. A chyba není v kuchařích, ani v ředitelích ani
v hygienicích, ale ve špatné zákonné vyhlášce. Proto chceme její novelizaci.

Jste tedy příslušníkem společenské menšiny, která je trošku utiskovaná?
Ano, my sami sebe vnímáme jako určitou menšinu, která se definuje tím, že má odlišný způsob stravy. Jestliže většina má nějaká práva, tedy dostat své jídlo v lázních, nebo na školním výletě, chceme, abychom měli stejné právo jako menšina - vegetariáni.

V zahraničí jsou na tom menšiny lépe. Jak jsou na tom právě vegetariáni?
Jejich postavení je mnohem lepší, než u nás, možná tím, že jich je víc. Když jsem byl na studijní stáži ve Švédsku, stačilo v nemocniční jídelně jen přistoupit k jinému výdejnímu okénku a dostal jsem kvalitní a velmi chutné vegetariánské jídlo. Také na návštěvě se v cizině nepozastavovali nad tím, že jsem vegetarián a nikdo mi nevnucoval masné speciality.

Jak to dělají ve školkách?
Asi tam moc školek nemají, děti se hlídají například ve skupince po pěti, takže se lidé snadno domluví.