Otázky a odpovědi

Moje dcera je vegetariánka. Bojím se, aby měla všechny potřebné živiny, je totiž v pubertě a začal jí menstruační cyklus. Jak jí mohu pomoci, aby měla například dostatek železa?
Předně vyřiďte své dceři moji gratulaci k rozhodnutí stát se vegetariánkou. Nejdříve bych uvedl na pravou míru Vaše vnímání rizik plynoucí z konvenční a vegetariánské stravy.

Vliv životního stylu na vznik onemocnění je více jak 50%. Výživa je důležitou složkou životního stylu. Ne u všech civilizačních chorob je přesně určen vliv výživy. V případě některých druhu rakovin je však míra vlivu nevhodné stravy na její vznik stanovena na 40 %. Tzn., konvenční strava se podílí cca 40 % na předčasném úmrtí 80 % naší populace (na srdečně cévní choroby v ČR předčasně zemře 55 % osob a na rakovinu více jak 25 %).
Naopak vegetariánská strava dle vědeckých studií přispívá ke snížení výskytu různých chorob:

• výskytu hypertenze o 33 % - 50 %
• úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 33 % - 50 %
• výskytu rakoviny o 25 % - 50 %
• výskytu cukrovky o 40 % - 90 %
• operací žlučníku o 75 %

K obavě z nedostatku železa. Železa je ve stravě rostlinného i živočišného původu vzhledem k jeho lidské potřebě spíše nadbytek než nedostatek. Ve vegetariánské stravě je jeho vstřebatelnost dobrá a vegetariáni netrpí anémií častěji než masem se stravující populace. Pro konvenčně se stravující je nesrovnatelně větším rizikem nadbytek železa než jeho nedostatek. Při zvýšené zásobě železa v organismu se zvyšuje riziko akutního infarktu myokardu. Toto patologické navýšení způsobuje hemové železo (tzn. železo z masa), jehož vstřebávání neumí organismus dobře regulovat na rozdíl od nehemového (tzn. z rostlinných zdrojů). Maso proto není vhodným zdrojem železa z pohledu prevence proti civilizačním chorobám.
Pro vegetariány je naopak důležité vědět, že vstřebatelnost železa snižuje například kyselina fytová obsažená v obilovinách. Tento její negativní vliv však eliminují tradiční úpravy obilovin jako je jejich namáčení před vařením, nakličování a při přípravě chleba používání klasického kvásku místo kvasnic.
Pokud máte ve své rodině lékaře, který vegetariánství nedůvěřuje, doporučuji pro něj opatřit „Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů k vegetariánství z roku 2003, které přeložila a vydala v 2004 ČSVV. Jedná se o dnes nejrozsáhlejší vědeckou práci na toto téma. K ní zaujala svoje odborné stanovisko i Česká pediatrická společnost a Společnost pro výživu.
Pokud by Vaše dcera hledala ucelený nadhled nad problematikou vegetariánství, pak doporučuji knihu Výživa pro člověka a Zemi od Christiana Opitze. Pokud by radši dala přednost víkendovému setkání, kde se dozví vše potřebné a hlavně se setká s lidmi, kteří vegetariánství úspěšně mnoho let praktikují, tak pak jí zvu na SETKÁNÍ zájemců o vegetariánské stravování podle zásad ochranné stravy, které pravidelně pořádá Česká společnost pro výživu a vegetariánství (www.csvv.cz).

Pro časopis DIETA  odpovídal Jaroslav ŠKVAŘIL