Tisková zpráva FAO
Hospodářská zvířata jsou významnou hrozbou pro životní prostředí. Je zapotřebí urychleně reagovat.
29. listopadu 2006, Řím - Co je příčinou většího množství skleníkových plynů – chov dobytka nebo řízení automobilů?
Překvapení!
Podle nedávné zprávy vydané Organizací pro výživu a zemědělství OSN (FAO) vzniká díky sektoru hospodářských zvířat 18% emisí z celkového množství skleníkových plynů (měřeno v ekvivalentu CO2) a to je více, než způsobuje doprava. Současně se jedná o významnou příčinu znehodnocování půdy a vody.
Henning Steinfeld, vedoucí sekce Informací a koncepce chovu hospodářských zvířat při FAO a jeden z hlavních autorů studie, říká: „Hospodářská zvířata jsou jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dnešní doby. Má-li se situace zlepšit, je zapotřebí podniknout okamžitě adekvátní kroky.
S tím, jak se postupně zvyšuje životní úroveň, konzumují lidé každým rokem stále více masa a mléčných výrobků. Předpokládá se, že světová produkce masa stoupne z 229 milionů tun v letech 1999-2001 na 465 milionů tun v roce 2050, produkce mléka by se měla zvýšit z 580 milionů tun na 1.043 milionů tun.
Dlouhý stín
Odvětví chovu hospodářských zvířat se celosvětově rozvíjí rychleji než jakýkoli jiný druh zemědělské výroby. Poskytuje obživu 1,3 miliardě lidí a tvoří asi 40% světové zemědělské produkce. Pro mnoho chudých rolníků v rozvojových zemích představuje dobytek obnovitelný zdroj energie – je využíván k tahu a je i velmi důležitým zdrojem organického hnojiva pro pěstované plodiny.
Podle zprávy FAO “Dlouhý stín chovu hospodářských zvířat – ekologické otázky a možnosti“ si tento rychlý růst ovšem vybírá i svou daň na životním prostředí. „Environmentální zátěž způsobovaná jedním kusem dobytka bude muset být snížena o polovinu, jenom tak se nám podaří zajistit, že se situace nebude dále zhoršovat nad dnešní úroveň“, varuje.
Pokud jsou zahrnuty i emise vznikající při obhospodařování půdy a změně jejího využití, podílí se sektor hospodářských zvířat 9% na celkových emisích CO2 vznikajících v důsledku lidské činnosti. Zapříčiňuje ovšem vznik ještě mnohem vyššího podílu dalších, škodlivějších skleníkových plynů. Produkuje 65% oxidu dusíku vzniklého v souvislosti s lidskou činností, který má 296-krát vyšší potenciál globálního oteplování (GWP) než CO2. Většina ho pochází z chlévské mrvy.
Zároveň je zodpovědný i za tvorbu 37% metanu vzniklého v důsledku lidské činnosti (23-krát škodlivější pro ozónovou vrstvu než CO2), který vzniká převážně v trávicím traktu přežvýkavců a 64% amoniaku, který významně přispívá ke vzniku kyselých dešťů.
Zpráva konstatuje, že hospodářská zvířata v současné době využívají 30% celkové pevniny na Zemi. Jedná se především o trvalé pastviny, ale i o 33% orné půdy, která je využívána pro pěstování krmiva pro dobytek. Vznik nových pastvin často souvisí s likvidací lesa a jedná se tedy o jednu z hlavních příčin odlesňování, zejména v latinské Americe, kde např. 70% původních amazonských lesů bylo přeměněno na pastviny.
Půda a voda
Stáda dobytka zároveň způsobují rozsáhlé škody na půdním fondu. Odhaduje se, že přibližně 20% pastvin je ohroženo přílišným vypásáním, udusáním povrchu a erozí. Tento podíl je dokonce ještě vyšší v suchých oblastech, kde se nesprávné postupy při chovu dobytka podílejí na postupu rozšiřování pouští.
Podnikání v oboru chovu dobytka je dále jedním z největších znečišťovatelů ubývajících vodních zdrojů. Přispívá mimo jiné i ke znečištění vody, zvyšování množství živin ve vodě a ústupu korálových útesů. Mezi nejzávažnější znečišťující látky patří fekálie, antibiotika a hormony, chemikálie z úpraven kůže, hnojiva a pesticidy používané pro postřik zkrmovaných plodin. Velmi rozšířené nadměrné vypásání narušuje cykly oběhu vody v přírodě a omezuje tak možnosti doplnění podzemních i nadzemních vodních zdrojů. Nezanedbatelné množství vody je využíváno k produkci krmiv.
Dobytek bývá rovněž označován za hlavní pevninskou příčinu kontaminace Jihočínského moře fosforem a dusíkem, čímž přispívá ke ztrátě biodiversity v mořských ekosystémech.
Zvířata chovaná za účelem produkce masa nebo mléka dnes tvoří přibližně 20% veškeré zvířecí biomasy na Zemi. Přítomnost dobytka na rozsáhlých půdních plochách a jeho požadavky na krmné plodiny, také přispívají ke ztrátě biodiveristy: 15 z 24 významných „služeb ekosystémů“ je klasifikováno jako na ústupu a na vině je dobytek.
Možnosti nápravy
Zpráva, která byla vypracována s podporou mnoha institucí sjednocených v organizaci LEAD (Hospodářská zvířata, životní prostředí a rozvoj), doporučuje vzít v úvahu tyto environmentální aspekty a navrhuje řadu opatření, jak situaci řešit:
Degradace půdy – kontrola přístupu a odstranění překážek omezujících pohyb na pastvinách. Využití metod konzervace půdy a pastvin s vysázenými stromy, společně s omezením pohybu dobytka v ohrožených územích. Omezit a případně zvrátit proces degradace půdy pomohou i pravidla pro platbu za environmentální služby při využívání půdy pro potřeby chovu dobytka..
Ovzduší a klima – zvyšování efektivity chovu dobytka a pěstování krmných plodin. Zlepšení stravy zvířat za účelem omezení procesu fermentace a následného vzniku metanu a zřizování bioplynových stanic pro recyklaci chlévské mrvy.
Voda – zvýšení účinnosti zavlažovacích systémů. Zavedení plného zpoplatnění vody a zdanění, které by podnikatele odrazovaly od přílišné koncentrace dobytka v okolí velkých měst.
Tyto a další podobné otázky jsou předmětem diskusí mezi FAO a jejími partnery, kteří se setkávají tento týden v Bangkoku, aby určili směr, jímž se bude produkce dobytka do budoucna ubírat. Tyto diskuse se budou týkat i důležitých témat jako ohrožení lidského zdraví ve vztahu k rychlému růstu odvětví chovu hospodářských zvířat, neboť nemoci zvířat ve stále větším měřítku postihují i lidi. Rychlý vzestup odvětví hospodářských zvířat může mít rovněž za následek vyloučení drobných farmářů z tohoto rostoucího trhu.
Kontakt:
Christopher Matthews
Media realtions, FAO
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
(+39) 06 570 53762
Text v originále na stránkách organizace FAO.