Co pozitivního přinesl pořad Máte slovo s paní Jílkovou?
Pořad dal silný impuls k sebeuvědomění skupiny alternativně se stravujících občanů!
Jsou oblasti, v kterých bychom měli být jednotní a pak jsou oblasti, v kterých se přirozeně budeme rozcházet. Je zcela přirozené, pokud se budeme rozcházet v názoru na výběr potravin, z kterých si každý směr sestavuje svůj talíř. Jednotní bychom měli být v názoru na nutriční úroveň (kvalitu) potravin.
V čem by měli být jednotné všechny skupiny různě se stravujících občanů?
Zdraví bude poškozovat daná potravina v určitém nadbytku. Věcně správná otázka je: na jaké kvalitativní úrovni ta či ona potravina stojí ve srovnání s ostatními potravinami. Ještě přesněji: jaká je její nutriční úroveň ve srovnání s ostatními potravinami v obdobné skupině (např. zdroje bílkovin, obiloviny, zelenina ovoce, pochutiny). Lepší či kvalitnější budou ty potraviny ve stejné skupině, které budoumít více nedostatkových živin na gram nebo kilokalorii této potraviny a budou obsahovat méně abiogenních (tělu škodlivých) látek. Také je možno přibližně stanovit, jaké je bezpečné množství této potraviny konzumované za den či rok.
Za den nebo také v jednom jídle je možno zkonzumovat jen určité množství potravy (např. v ČR v průměru sní dospělý muž 1,5 kg tuhé stravy za den). Pokud v jídle tohoto muže budou výše uvedené skupiny potravin zastoupené nerovnoměrně a budou převažovat méně hodnotné potraviny s vysokým obsahem abiogenních látek, budou tyto potraviny pro něj nezdravé a poškodí jeho zdraví.
Na základě výsledků populačních studií lze obecně říci, že současná nadspotřeba potravin živočišného původu je hlavní příčinou tzv. civilizačních chorob. Tyto potraviny bez rozdílu obsahují jen malé nedostatečné množství ochranných látek nebo některé z nich neobsahují vůbec. Jedná se především o vlákninu a antioxidanty. Proto je třeba spotřebu těchto potravin snížit na bezpečné množství. Dle našeho odborného grémia (ČSVV) se jedná o snížení jejich současné spotřeby na desetinu tohoto množství. Pro jejich úplné vyloučení pak již nejsou zdravotní, ale environmentální a etické důvody.
V čem bychom se měli každý držet svého přesvědčení, tzn. V čem bychom se měli odlišovat?
Člověk by se měl stravovat dle svého psychosomatického typu, fyzické zátěže, duševní a duchovní aspirace, transformace svého organizmu. Tzn. Každý by měl mít svůj osobní způsob stravování, který se v čase mění dle jeho proměny. Člověku tak může vyhovovat a být plně v souladu s jeho potřebami vegetariánství nebo veganství nebo vitariánství nebo fruktariánství nebo i breathariánství.
Škodlivé je, pokud se tento svůj ideální způsob stravování člověk snaží vnutit všem ostatním v domnění, že jim také bude tak dobře sloužit. Také změna stravování bez vnitřní potřeby a přizpůsobení organizmu bude škodit, pokud člověk změní způsob stravování kvůli např. spolužákovi, aniž by sám cítil potřebu tohoto jiného způsobu stravování a „něco“ o tomto novém způsobu stravování věděl.
Problémem dnešní doby je to, že člověk, který chce nebo již mění stravování kvůli své zodpovědnosti za celou Zemi, tak od společnosti místo zasloužené úcty a obdivu sklízí ponižování, zesměšňování, erudované odrazování od svého předsevzetí místo pomoci na této cestě.
Mnohým se zdá, že paní Jílková je zaujatá žena, bez znalosti slušného chování.
Domnívám se, že paní Jílková může být i docela hodná, a hlavně velmi inteligentní žena. Pro svůj pořad Máte slovo si vzala vzor z velmi úspěšných společenských aktivit z dob úpadku společnosti, tzn. z doby Starého Říma, kde byly velmi populární gladiátorské zápasy. Pořad Mate slovo je moderní intelektuální verzí gladiátorských zápasů.Pořad má velkou sledovanost, tzn. je úspěšný. ČT proto nemůže brát ohled na "pár" citlivých lidí.
Většině alternativně zaměřeným divákům však přišlo, že debata v pořadu byla bez výsledku a že žádné nové poznatky nepřinesla, pouze opětovnou diskreditaci veganů a vegetariánů.
Ano, to je samozřejmě pravda, avšak problém je v tom, že tento pořad asi neměl za cíl něco vyjasnit, tak jej ani nemohl dosáhnout. Cílem pořadu je bitka. To splněno bylo, tak že pořad je úspěšný. Naše představy nejsou totožné s představami ČT a paní Jílkové. Tzn. problém cítíme my. Je to tedy náš problém. Nicméně považuji i pro nás pořad za úspěšný, protože alternativní veřejnost si mohla uvědomit, že naše nejednota a handrkování se o nepodstatné otázky je příčinou naší prohry. Je třeba se sjednotit na tom, co nás spojuje, a ne vést spor mezi sebou o tom, co nás rozděluje. Domnívám se, že to byla i příčina, proč byli Slované na začátku druhého tisíciletí poraženi na území dnešního Německa i jinde. Byla to i příčina proč jsme prohráli 1620 bitvu na Bílé Hoře a proč došlo roku 1621 k popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Stejná situace se nám opakuje a bude opakovat tak dlouho, až její význam pochopíme a zaujmeme potřebné postoje. Pochopíme ji? To je dle mě to, oč se v této hře hraje pro nás, alternativní veřejnost!
Odpovědi na otázky, které v pořadu nezazněly
Které potraviny bychom měli vyřadit ze svého jídelníčku?
Konzumaci potravin s nižší nutriční hodnotou bychom měli snížit na bezpečné množství a dále upravit toto bezpečné množství dle výkonů, které od sebe požadujeme v oblasti tělesné, duševní a duchovní. Což např. znamená, že pokud aspirujeme na realizaci mravních principů, sebepoznání, transformaci apod. tak je na místě úplně vyloučit maso a výrobky z něj.
Také se polemizuje o tom, že co nemusí být škodlivé pro dospělého, může být ale škodlivé pro děti - co Vy na to v souvislosti s alternativními způsoby stravování?
V této souvislosti je nejčastěji myšlena údajná nižší biologická hodnota bílkovin rostlinného původu. Jako ideální nebo také referenční bílkovina se bere bílkovina vajec. Z tohoto pohledu je však mateřské mléko ideální bílkovinou či vhodné pro dítě až ve věku 7 - 11 měsíců (množství lyzinu). Jedná se tedy o překonaný názor. Podle nejaktuálnějšího názoru Světové zdravotnické organizace (WHO technical report series; 916,2002) je stravitelnost potravin rostlinného původu obdobná, jako u potravin živočišného původu. Konbinací luštěnin a obilovin je dosaženo poměru esenciálních aminokyselin, který odpovídá požadavkům na ideální bílkovinu pro všechny věkové kategorie. Po skončení období laktace je tedy možno dítě stravovat jak vegetariánsky, tak i vegansky.
Naopak opodstatněný je názor o nevhodnosti některý potravin dospělých pro děti v případě např. ostrého koření, soli, cukru, glutamátu sodného apod.
Poškozují podle Vás brambory srdce?
Spíše by se mělo mluvit o opaku. Jednou z významných příčin srdečního selhání je nedostatek draslíku. Brambory jej sice neobsahují nejvíce, ale vzhledem k jejich množství v jedné porci 200 g – 300 g mohou být jeho významným zdrojem.
Je podle vás cukr rakovinotvorný, případně ještě jinak škodlivý?
Škodlivost cukru je otázkou množství jeho konzumace. Např. v množství 18 kg na osobu za rok (tj. cca 50 g na den) nebyla prokázána nijaká souvislost s výskytem tzv. civilizačních chorob. Spotřeba cukru je však v ČR vyšší více jako o 100 % (v průměru 36 kg na osobu a rok). Pak je nutno mluvit o jeho škodlivosti. Specifikace chorob, ke kterým přispívá, je bezpředmětná. Přispívá ke všem chorobám, ke kterým je konzument tohoto jeho množství náchylný tím, že cukr sám představuje jen prázdnou energii a zabírá prostor pro potraviny s živinami pro něj potřebnými.
Je sůl skutečně zabiják?
Významný rizikový faktor zvýšené spotřeby sodíku je způsoben především nevhodnou skladbou stravy. Samotný obsah sodíku je jen polovina problému jeho rizikovosti. Druhou velmi významnou polovinou je poměr draslíku ku sodíku. Minimum je dva draslíky ku jednomu sodíku. Ve stravě, kde významně převažují potraviny rostlinného původu, může být tento poměr až 5:1. V dnes běžné stravě je tento poměr 1:1 nebo dokonce převažuje sodík. Proto vegetarián či vegan zpravidla nijak problém soli řešit nemusí. Naopak v konvenční stravě je tento problém neřešitelný.
A co tuky?
Kvalitní tuky jsou lékem. Při výrazném snížení konzumace potravin živočišného původu může mít člověk i tuků nedostatek. Pro člověka s takovouto skladbou stravy je kvalitní tuk požehnáním, které velmi zvyšuje chuť jeho jídla.
Některé zdroje poukazují dokonce na to, že i rýže není zdravá, protože obsahuje příliš mnoho škrobu - co Vy na to?
Viz výše o kvalitě potravin. Celozrnnou rýži lze považovat za velmi kvalitní potravinu. Pestrost – střídání potravin z jednotlivých skupin (zdroje bílkovin, obiloviny, zelenina a ovoce) je známým tajemstvím úspěchu.
A také pivo kvůli obilovinám - co Vy na to?
Zvláště nealkoholické pivo považuji za Boží dar a ideální nápoj při fyzické zátěži.
Jsou podle Vás vhodné detoxikační kůry, případně hladovka kvůli pročištění organizmu? Případně jiné diety - jsou zdravé a účinné?
Pokud myslíme dietou stravu, kterou člověk jí ve víře, že mu nějak prospěje, ale jinak by ji nejedl, protože jej nepřitahuje, tak takové diety příliš účinné být nemohou. Jejich efekt je zpravidla krátkodobý nebo žádný.
Dále je třeba rozlišovat hladovku a půst. Půst je zaměřen dovnitř, jde o soulad tělesný, duševní a duchovní, je radostný. Hladovka je úkorné odříkání za účelem vnějšího efektu (hubnutí, odstranění neduhu, apod.). Půst je pak velmi vhodný a skoro i nezbytný pro harmonický rozvoj, pro zdraví v duchu definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace. Hladovka je velmi riskantní, s krátkodobým efektem.
Detoxikační kůry mohou být velmi prospěšné, pokud se současně řeší i důvod nemoci v oblasti duševní a duchovní. Dle akademického oboru Psychologie zdraví neexistuje nemoc těla bez příčiny v oblasti duševní a duchovní. Proto jsou očistné kůry bez současného řešení příčiny nemoci těla v oblasti duševní a duchovní málo účinné.
Obsahují podle vás běžně používané potraviny příliš mnoho chemie?
Pokud ano, myslíte, že je to pro naše tělo škodlivé a proto se zvyšují počty nemocí?
Pokud je otázka kladena mě, tak moje běžně používané potraviny příliš mnoho chemie neobsahují. Pokud se jedná o ostatní populaci v ČR, tak je třeba upřesnit, jakou skupinu má tazatel na mysli. Mnoho „chemie“ budou obsahovat potraviny té skupiny lidí, kteří je nakupují za co nejnižší cenu bez nutriční rozvahy. Trh nabízí to, co lidé kupují. Vysoký obsah nevhodných aditiv zdraví bezesporu poškozuje. Ne každé aditivum je nevhodné.
Jaká strava je podle vás nejšetrnější k lidskému organismu?
Bude to principiálně strava, která nenahrazuje energii, kterou měl člověk získat ze souladného spolunažívání s ostatními lidmi a ze souladu s přírodou. Bude to strava, která odpovídá tělesným, duševním a duchovním potřebám daného člověka. Taková to strava může být pro různé lidi velmi rozdílná.
Často se zmiňují také superpotraviny jako Acai, Aloe vera, Agave, Goji, Ječmen a chlorella, Chia semínka, Granátové jablko, Rakytnik řešetlákový, Konopná semínka, Maca peruánská, Panenský kokosový olej, kakaové boby, zelená káva apod. - myslíte, že mají opravdu takový vliv na zdraví člověka? - zvlášť, když většina z nich není u nás původní?
Pokud jíme nekvalitní stravu, tak tyto potraviny mohou tento nedostatek do jisté míry vyvažovat, ale přijde to poměrně draho. V případě výběru kvalitních základních potravin (zdroje bílkovin, obiloviny, zelenina a ovoce), tak tyto potraviny zvyšují komfort, ale nejsou nezbytné. Domnívám se, že však nemohou zcela vyvážit nekvalitní stravu a již vůbec nemohou dorovnat ztráty živin způsobené duševní nerovnováhou (dušení nepohoda, stresy, pocity nešťastnosti apod.). Jejich lokálnost z tohoto úhlu pohledu je nepodstatná.
Kdybyste měl/a jednou větou vyjádřit probírané téma - potraviny, které škodí - jak by zněla?
Zdraví škodí ty potraviny, kterých je konzumováno více než jich člověk potřebuje z fyziologických či psychických důvodů.
Na výše uvedené otázky Kateřiny Duškové / Michaely Jílkové odpovídal
Jaroslav Škvařil
Předseda České společnosti pro výživu a vegetariánství