Zpravodaj č. 3 - Poselství časem nedotčená
Významné osobnosti vegetariánství
Přemysl Pitter (21. 6. 1895 - 15. 2. 1976)
byl jedním z nejvýznamnějších českých exulantů. Do světových dějin lidské společnosti vstoupil jako publicista, humanista, spisovatel, náboženský myslitel, pedagog a sociální právník. Za první světové války poznal hrůzy válečného vraždění, což ho přimělo k hledání smyslu života. Stal se zastáncem pacifizmu a důsledným odpůrcem násilí. Odmítal je v jakékoliv podobě. Všestranně pomáhal, zaopatřoval, podporoval a přinášel radost především všem, jimž bylo ukřivděno nebo ublíženo. Na svých přednáškách šířil křesťanské zásady a to jak slovem tak každodenním křesťanským životem. Nekompromisně hájil přikázání "NEZABIJEŠ" a přenesl je i na oblast živočišné říše. Spolu se svou životní partnerkou Olgou Fierzovou byl důsledným vegetariánem. Byl přesvědčen, že každý kdo se dopouští násilí na živých bytostech, nebude mít zábran použít je i v lidské společnosti.
Přemysl Pitter působil v Internacionále odpůrců války v Londýně. Založil československou pobočku Hnutí pro mezinárodní mír a v Praze na Žižkově také proslulé útočiště opuštěných dětí Miličův dům. Za druhé světové války ukrýval v tomto domě a v ozdravovně v Mýtě u Rokycan židovské děti. Po válce si od československých úřadů vyžádal další objekty ke zřízení ozdravoven pro děti z koncentračního tábora v Terezíně. Dodnes na laskavého "strýčka Přemysla" s vděčností vzpomíná mnoho válečných dětí různých národností, kterým Přemysl Pitter pomohl najít ztracenou rodinu a životní směr.
Kategoricky také zasáhl proti novému násilí a nelidským podmínkám v táborech, kde byla po válce internována část německého obyvatelstva a vzal pod svou ochranu zuboženou německou mládež. K dramatickým okamžikům tohoto období patřilo setkání mládeže židovského původu s německým dorostem ve věku 15 - 16 let, mnohdy ještě oblečeným v uniformě "Hitlerjugend". Přemysl Pitter dokázal se svými spolupracovníky nemožné; zklidnění a soužití mládeže ze dvou na život a na smrt znepřátelených táborů.
V roce 1951 mu byla komunistickou úřední mocí zakázána pedagogická činnost v Miličově domě a hrozilo mu zatčení. Za pomoci přátel se mu v témž roce podařilo odejít do Německé spolkové republiky. Poté půl roku působil v Anglii a v období let 1952 - 1962 se plně věnoval svým krajanům v uprchlickém táboře Walka u Norimberka. Jako dlouholetý spolupracovník rádia Svobodná Evropa promlouval v křesťanském duchu k lidem za železnou oponou.
Generální konference UNESCO v Paříži vyhlásila rok 1995, na nějž připadá sté výročí narození Přemysla Pittera, za světové kulturní výročí I. kategorie. Doufejme, že jeho často citovaná myšlenka - "bez lásky, bez lidskosti, bez soucítění, nic neobstojí" - se rozšíří a dočká naplnění v celém lidském společenství.
Podívejme se co Přemysl Pitter, jako hluboce věřící křesťan, říká o vztahu vegetariánství a náboženství: "Pojídání masa je již proto závadné, že mu předchází něco, co je hříchem. Je to vražda nevinného tvora. Je to zločin proti lásce. Nezabíjím-li zvíře sám, dám je pro sebe zabíjet jinými, tím stejně hřeším, neboť je to provinění dvojnásobné a tím ještě větší. Avšak i to mne činí spoluviníkem na strašlivém týrání a jatečním vraždění, i kdybych sám masa nepojídal, jestliže nečiním nic proti tomu, aby tento barbarský, zhoubný, hříšný zvyk vymizel. Svou netečností beru podíl na tom, že lidstvo hubením zvířat hubí samo sebe. Moje poznání mi ukládá i odpovědnost a úkol. Vegetarismus neznamená jen nejíst masa, být abstinentem a nekuřákem.
Vegetarismus toť neustálé úsilí o vyšší mravní a sociální život. Vegetarismus je přirozený důsledek správně chápaného a prožívaného náboženství, toť poslání výslovně křesťanské. Člověk, který se zhostil masojedství a osvobodil se od kletby alkoholismu, kuřáctví a jiných mravních, společenských zel, bude schopen i hlubšího života duchovního. Jemné vlivy vyšších duchovních oblastí naleznou k němu přístup. Pozná pravdu, která ho osvobodí."
Copyright © by Ceska spolecnost pro výživu a vegetariánství All Right Reserved.