PŘÍLOHA Č. 3 K ZÁPISU Z ŘÁDNÉHO VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ ČSVV Č. 5
OCHRANNÁ STRAVA - DOTAZY
* Jaké cíle ČSVV ochrannou stravou (OS) sleduje?
* Nestačí pro vegetariány místo OS jen Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů k vegetariánství (ADA), které již bylo v ČR kladně přijato mezi odbornou veřejností?
* Je v Ochranné stravě obsaženo maso či nikoliv?
* Proč se zabývá ochrannou stravou, tj. výživou, vegetariánská společnost? Nepatří tyto otázky v ČR spíše do kompetence Společnosti pro výživu?
* Prosazení ochranné stravy vyžaduje odborné zázemí (odborné studie, publikování odborných článků) k tomu, aby mohla být tato myšlenka společensky přijata. Má ČSVV tyto předpoklady?
JAKÉ CÍLE ČSVV OCHRANNOU STRAVOU SLEDUJE?
Ochranná strava garantuje vegetariánsky+zdravě
Vegetariánství znamená etický přístup ke stravování (nezabíjet, zabránit hladu ve světě, chránit přírodu). Vegetariánství se nerovná zdravá výživa. Vegetarián se proto může stravovat zdravě i nezdravě. Pokud se tedy chceme stravovat nejen vegetariánsky, ale i zdravě, je třeba toto přesně vymezit. Zdravá výživa je dnes bezbřehý pojem, který sám o sobě nic negarantuje. Ochranná strava zdravou výživu vymezuje tak, že garantuje její prospěšnost zdraví. Rovněž garantuje správné sestavení vegetariánské nebo veganské stravy.
Např., pokud budeme chtít zařadit vegetariánství do projektu Zdravá škola, Zdravé město nebo Zdravý podnik, nebude správce tohoto projektu zajímat, že vnímáme bolest zvířat nebo že lidé ve světě hladoví, ale bude chtít doložit, že se při naší variantě vegetariánství stravujeme zdravě.
Ochranná strava je mostem mezi odborníky na výživu, kteří zastupují ministerstvo zdravotnictví a zástupci výživových směrů
Ochranná strava je mostem mezi výživovými směry
Ochranná strava se může stát mostem mezi jednotlivými výživovými směry. Spojuje je v úsilí o zdravý způsob stravování přesto, že každý směr má jinou filosofickou nadstavbu. Jedním z cílů ČSVV je propojení výživových směrů a ochranná strava je tím nástrojem.
Ochranná strava je mostem k vegetariánství
OS se může stát mostem v rodině mezi partnery nebo rodiči a dětmi, kdy je jeden z nich vegetariánem
a druhý se chce stravovat konvenčně. To, na čem se mohou dohodnout, je ochranná strava.
Ochranná strava může být garancí zdravých potravin
Pokud budeme chtít, aby nám výrobci potravin nabídli nejen stravu bez produktů ze zabitých zvířat, ale i bez pro zdraví méně vhodných tzv. přídatných látek ("éček"), pak bude nutné takovouto zdravou výživu velmi přesně vymezit. OS může i tento úkol splnit.
NESTAČÍ PRO VEGETARIÁNY MÍSTO OCHRANNÉ STRAVY JEN STANOVISKO AMERICKÉ DIETETICKÉ ASOCIACE A KANADSKÝCH DIETOLOGŮ K VEGETARIÁNSTVÍ (ADA)?
ADA se odvolává na doporučené dávky živin (DDŽ), avšak dle současných ani dle připravovaných DDŽ nelze sestavit vegetariánský jídelníček.
ADA dokladuje, že vegetariánská a veganská strava je zdraví prospěšná, pokud je dobře sestavená. Ochranná strava je právě takové vymezení vegetariánství, kdy se lze zaručit, že tato rizika budou ošetřena.
ADA se odvolává na v USA přijaté doporučené dávky živin (DDŽ). Musíme tedy předpokládat, že v ČR se budeme řídit českými DDŽ. V ČR platí pro školní stravování vyhláška 107/2005 (dříve 48/1993), která na základě dnes v ČR platných DDŽ doporučuje pro vegetariánskou alternativu stravování tak velké množství mléka, mléčných výrobků a vajec, že tato vegetariánská alternativa více poškozuje zdraví něž ta konvenční s masem. V letošním roce budou zřejmě přijaty nové DDŽ dle EU, které jsou již tak blízké vegetariánství, že se podle nich již nepůjde (pro nízká doporučení příjmu bílkovin) stravovat konvenčně. Avšak nepůjde se podle nich stravovat ani vegetariánsky pro doporučení vysokého příjmu vápníku a energie. Proto bude nutné vymezit a obhájit variantu zdravé výživy (Ochrannou stravu), na jejímž základě bude bezproblémové vegetariánské stravování i ve školních jídelnách.
JE V OCHRANNÉ STRAVĚ OBSAŽENO MASO ČI NIKOLIV?
Ochranná strava je propagací jedení rostlinné potravy s omezením živočišných potravin. Míra omezení živočišných potravin či úplné vyloučení masa je věcí otevřené vědecké diskuse.
Ochranná strava je vymezena v přiloženém dokumentu. V prvé řadě se jedná o dokladování škodlivosti nadbytečného příjmu živočišných potravin a označení tohoto nadbytečného příjmu za hlavní příčinu tzv.
Civilizačních chorob. Dále je definovaná ochranná strava (zdravá výživa) jako model převážně rostlinné stravy, založené na konzumaci obilovin převážně s využitím všech složek zrna, ovoce, zeleniny
a luštěnin. Zcela zásadním závěrem pak je to, že "Správně sestavená vegetariánská nebo veganská strava je její vhodnou variantou".
Míra omezení živočišných potravin či úplné vyloučení masa je věcí otevřené vědecké diskuse, do níž
chce OSpN vstoupit projektem Ochranná strava.
PROČ SE ZABÝVÁ OCHRANNOU STRAVOU, TJ. VÝŽIVOU, VEGETARIÁNSKÁ SPOLEČNOST? NEPATŘÍ TYTO OTÁZKY V ČR SPÍŠE DO KOMPETENCE SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU?
ČSVV navázala na tradici, kdy ochrannou stravu zastupují ti, kteří ji také v každodenním životě přirozeně dodržují.
Pro pochopení odpovědi na tuto otázku je nutno šáhnout do historie. Poprvé (1989) došlo k nutričně definovanému vymezení pojmu ochranná strava v "Prohlášení Nutriční jednoty ČSSR", která je historicky prvním sjednocením názorů odborníků reprezentujících konvenční i alternativní způsob stravování.
Odborníci, kteří reprezentovali konvenční způsob stravování:
Odborníky Institutu hygieny a epidemiologie Praha zastupoval vedoucí Centra hygieny výživy MUDr. Bohumil Turek, CSc., v té době také hlavní odborník ministerstva zdravotnictví ČR pro obor hygieny výživy a předmětů běžného užívání. K prohlášení se v tomto roce připojili i MUDr. Stanislav Hejda, DrSc., RNDr. Kateřina Ošancová, CSc. a prof. MUDr. Augustin Wolf, DrSc.
Odborníci, kteří reprezentovali alternativní způsob stravování
Alternativní způsob stravování a tedy i ochrannou stravu reprezentovala odborná skupina (v té době největší organizace v ČR takto zaměřená) ČZS SZO Přátelé přírodní výživy Praha, zastoupená jejím jednatelem, RNDr. Pavlem Beranem a předsedou Komise vegetářské výživy Jaroslavem Škvařilem.
PROSAZENÍ OCHRANNÉ STRAVY VYŽADUJE ODBORNÉ ZÁZEMÍ (ODBORNÉ STUDIE, PUBLIKOVÁNÍ ODBORNÝCH ČLÁNKŮ) K TOMU, ABY MOHLA BÝT TATO MYŠLENKA SPOLEČENSKY PŘIJATA. MÁ ČSVV TYTO PŘEDPOKLADY?
ČSVV již byla přijata odbornou veřejností
Odborná skupina pro nutrici (OSpN) ČSVV navrhla doporučené dávky živin a energie pro alternativní stravování dětí ve věku 3 - 6 roků. Ředitel Státního zdravotního ústavu Praha Doc. MUDr. Jaroslav Kříž k tomuto návrhu uspořádal (29. 2. 2000) jednání členů OSpN s předními odborníky na výživu. Dodnes udržuje OSpN odbornou spolupráci s těmito odborníky.
V roce 2004 byla OSpN oslovena Vědeckým výborem pro potraviny, aby se vyjádřila k návrhu nových doporučených dávek živin.
Ochranná strava již byla v minulosti přijata na úrovní ministerstva zdravotnictví ČR
Ochranná strava byla v ČR přijata na úrovni ministerstva zdravotnictví již v roce 1989. Proto by se v dnešní době mělo jednat spíše o její aktualizaci než o znovu přijetí.
Odpovědi na výše uvedené otázky zpracoval člen Odborné skupiny pro nutrici ČSVV Jaroslav Škvařil