MUDr. Zbyněk Luňáček
Úvodem
V současné době jsme svědky toho, že někteří mladí lidé vylučují ze svého jídelníčku maso a stávají se vegetariány, a to z důvodů zdravotních, ekonomických, ekologických, etických či filozofických Toto rozhodnutí provází často nejistota vyvolaná informacemi zpochybňujícími správnost takovéhoto kroku. Přibývá pak i rodičů, kteří mají obavy o svoje dítě, které se náhle rozhodlo pro vegetariánství a rodiče nevědí, zda je to strava dostatečná a bezpečná. Přibývá i rodičů, kteří již stravují své dítě vegetariánsky a jsou proto vystaveni určitému tlaku svého okolí a často dokonce i dětského lékaře.
Pramenem těchto negativních informací o vegetariánství je neinformovanost laické a bohužel někdy i odborné veřejnosti o současných vědeckých poznatcích. A také skutečnost, že se čeští lékaři zabývající se výživou na svých pracovištích setkávají převážně s vegetariány (nebo jinak alternativně se stravujícími), kteří si svým způsobem stravování sami poškodili zdraví, obvykle pro nedostatek správných informací (což je ovšem zcela běžné a často i významnější u konvenčně se stravujících). Vegetariánství a ostatní alternativní stravování je pak chybně hodnoceno jako problematické, neboť chybí srovnání všech alternativně se stravujících, tedy i těch zcela zdravých, kterých je naprostá většina. Česká společnost pro výživu a vegetariánství pak logicky z uvedených faktů vyvozuje nezbytnou potřebu zvýšení informovanosti, aby bylo možno předejít zdravotnímu poškození nevhodnou výživou a naopak využít pozitiva, které vegetariánství přináší pro zdraví tělesné i duševní.
V tomto letáku přinášíme několik informací podložených posledními výsledky světového výzkumu v oboru zdravé výživy a vegetariánství.
Rozdělení vegetariánství
Termínem vegetariánství se označuje několik směrů, které mají společnou filosofii odmítání zabíjení a proto i odmítání konzumace masa a navzájem se liší různou mírou odmítání dalších živočišných potravin. Je to:
1. Laktoovovegetariánství. Laktoovovegetariáni vylučují ze své stravy maso.
2. Laktovegetariánství. Laktovegetariáni nekonzumují maso a vejce, konzumují rostlinnou stravu a mléčné produkty.
3. Veganství. Vegani vylučují veškeré živočišné produkty, konzumují pouze rostlinnou stravu.
(Poznámka: samozřejmě že vegetariáni nekonzumují také další součásti živočišných těl, jako jsou vnitřnosti, sádlo, kůže, vývary z masa atd., pro zjednodušení se v přehledu uvádí pouze maso).
Několik bodů o dětském vegetariánství
Bod č.1: Vegetariánství a růst dětí.
Je prokázáno, že děti konzumující vegetariánskou nebo veganskou stravu se vyvíjejí normálně. Jejich růst je v určitém období trochu pomalejší, ale plynulejší a dosahují normální výšky. Je třeba si uvědomit, že v dnešní době, kdy obchody nabízejí obrovská množství potravin, není problémem podvýživa, ale obezita. A ta je při vegetariánském způsobu stravování mnohem méně častá než při konvenční stravě s masem. Jasnou odpověď na otázku dostatečnosti vegetariánské stravy můžeme najít ve Stanovisku Americké dietetické asociace k vegetariánství z roku 1996. Tam se říká: ”Správně složená laktoovovegetariánská a veganská strava uspokojí nutriční požadavky dětí a dopívajících a vede k normálnímu vzrůstu”.
Bod č.2: Vegetariánství a potřeba živočišných bílkovin
Dítě potřebuje během kojeneckého věku bílkoviny mateřského mléka . Mateřské mléko je pro kojence bezesporu nejlepší potravinou. Je-li dítě běžnou dobu, to je asi půl roku až jeden rok normálně kojeno, tak po ukončení kojení neexistuje žádný důvod pro nutnost konzumace živočišných bílkovin. Není-li z různých důvodů kojeno, tak musí dostávat kojeneckou výživu, tato problematika však přesahuje rozsah tohoto článku. Rostlinná strava poskytuje dostatek bílkovin i esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytnou složkou potravy. Při správně složené vegetariánské stravě je celkový příjem bílkovin optimální.
Toto bylo vědecky prokázáno již před řadou let. V České republice stále přetrvává mýtus o tom, že je nutné, aby děti konzumovaly velké množství bílkovin. V řadě zemí se toto již dlouho neuznává. Jen pro srovnání, doporučená denní dávka bílkovin pro děti ve věku 4-6 let je v ČR ( podle oficiálních doporučení stále ještě platných začátkem roku 2001) 66 g bílkovin denně.
Naproti tomu v Německu doporučují pro takto staré děti 21 g bílkovin denně, ve Velké Británii 20 g bílkovin denně a v USA 24 g bílkovin denně. Jak je vidět, ve jmenovaných zemích doporučují dětem zhruba třetinové množství bílkovin než v České republice. Jsou si vědomi, že příjem velkého množství bílkovin ( kterého se dosahuje převážně živočišnou stravou) je pro děti spíše škodlivý než prospěšný. Za škodlivé je považováno množství nad 2 g/kg hmotnosti, tj. pro tuto věkovou kategorii množství nad 36 g/den.
Bod č.3: Vegetariánské děti a fyzická zdatnost
Rostlinná strava obsahuje velké množství škrobů, které jsou pro organismus výhodným zdrojem energie. Naopak živočišná strava má větší obsah bílkovin a tuků a jejich spalování při fyzické zátěži není tak výhodné. Existuje celá řada atletů, tenistů, triatlonistů i hokejistů a fotbalistů, kteří si výhody vegetariánské stravy při sportu vyzkoušeli a používají ji proto, aby dosáhli lepších sportovních výsledků než ostatní. I v České republice je řada sportovců - juniorů, kteří jsou dlouhodobě vegetariáni a podávají výborné sportovní výkony. Např. Jan Kunta je úspěšným juniorským reprezentantem v cyklistice. V roce 2001 obsadil 3. místo na mistrovství světa juniorů v cyklokrosu. On i jeho rodiče jsou již řadu let vegetariáni.
Bod č.4: Čím nahradit maso po jeho vyloučení z jídelníčku.
V době přechodu na vegetariánskou stravu se doporučuje konzumovat sójové a obilné bílkovinné koncentráty, které vytvářejí optickou a chuťovou náhradu masa na talíři. Polotovary jako tofu, Klaso, Robi, seitan, sojové plátky a kostky jsou velmi výživné, mohou sloužit jako náhrada masa a přitom nepůsobí negativně na lidské tělo jako maso. Správně složená vegetariánská strava založená na obilovinách, zelenině, ovoci a luštěninách však poskytuje dostatek živin a žádná specifická náhrada masa není nutná.
Bod č.5: Vegetariánství a příjem železa.
Správný přísun železa je pro dítě důležitý. Podobně jako příjem všech dalších živin, i příjem železa by měl být optimální. Při nižším nebo vyšším příjmu se totiž mohou vyskytnout zdravotní problémy. Má-li dítě ve stravě nedostatek železa, může onemocnět chudokrevností z jeho nedostatku. Naopak příjem železa vyšší než je jeho potřeba zvyšuje riziko cévní aterosklerozy. Chudokrevnost z nedostatku železa je poměrně častý zdravotní problém. Vyskytuje se stejně často mezi vegetariány jako mezi nevegetariány, vegetariánské děti tudíž netrpí chudokrevností častěji než děti nevegetariánské. Vyskytne-li se chudokrevnost vegetariánského dítěte, je třeba hledat její příčinu, stejně jako je ji nutno hledat u každého jiného dítěte. Stejná je pak i léčba, podle toho jaká je příčina chudokrevnosti. Pokud by se za příčinu chudokrevnosti mylně označila vegetariánská strava, mohlo by to vést k tomu, že by se nezjistila skutečná příčina a léčba by se mohla zanedbat.
Bod č.6: Vegetariánství a pevnost kostí
Jedním z projevů špatného zdravotního stavu lidí jsou časté zlomeniny velkých kostí. Je zajímavé, že počet těchto závažných zlomenin, které v některých případech mohou vést i k úmrtí člověka je výrazně ovlivňován složením stravy. Rizikovým faktorem je zde konzumace živočišných bílkovin. Živočišné bílkoviny totiž negativním způsobem ovlivňují hospodaření organismu s vápníkem. Největším zdrojem živočišných bílkovin v lidské stravě je maso. Proto v těch zemích, kde se konzumuje mnoho masa, jsou závažné zlomeniny velmi četné. V zemích, kde se konzumuje masa málo, je těchto případů mnohem méně. Například v Německu je průměrná spotřeba živočišných bílkovin přes 60 g /den na jednoho obyvatele, počet zlomenin krčku stehenní kosti je 200 na 100000 obyvatel za rok. V Nigérii je spotřeba živočišných bílkovin 8 g/den a počet zlomenin pouze 0.1 případů na 100000 obyvatel za rok. Přesněji znázorňují závislost zlomenin krčku stehenní kosti na konzumaci živočišných bílkovin následující 2 grafy a Výskyt zlomenin steheních krčků v poměru rostlinných a živočišných bílkovin.
( Frassetto, L.A.: Worldwide incidence of hip fracture in elderly women. In: The Journals of Gerontology, Series A, 55, M585-M592, 2000. V České republice je konzumace masa vysoká a proto mnoho spoluobčanů ve vyšším věku postihují závažné zlomeniny. Přitom často doporučovaný vysoký příjem vápníku v produktech z kravského mléka není řešením tohoto problému, neboť se tím ještě zvyšuje příjem živočišných bílkovin a tím i riziko zlomenin.
Je však třeba říci, že jsou některé živiny, které jsou v lidské výživě obecně nedostatkové a jejich příjem by si měli zabezpečit i vegetariáni. Jsou to především: Jód - výborným zdrojem jsou mořské řasy, pro laktovegetariány také mléčné výrobky a samozřejmě běžně používaná kuchyňská sůl, která je jodidovaná. Hodně jódu obsahují také některé minerální vody. V případě rizika nedostatku jodu lze konzumovat běžné potravinově doplňky, například Jodamin. Hořčík - zdrojem jsou celozrnné obiloviny, luštěniny i běžná zelenina. Nedostatek hořčíku hrozí vegetariánům mnohem méně než nevegetariánům, jejichž strava obvykle obsahuje velké množství cukru a bílé mouky. Dále je pro vegetariány vhodné dbát na dostatečný příjem vitaminu B 12 - laktovegetariáni ho konzumují v mléčných výrobcích, přičemž denní množství, které zabezpečí příjem nezbytného množství vitaminu B12 je poměrně malé, odpovídá asi 5 g sýra, 8 g jogurtu nebo 25 ml mléka. Veganům se doporučuje pravidelně zařazovat do svého jídelníčku potraviny obohacené vitraminem B12, například některé cereální výrobky.
Výhody vegetariánského způsobu života
Zdravotní - vegetariánská strava snižuje riziko vzniku řady onemocnění především rakoviny, srdečního infarktu, cévních mozkových příhod, žlučových kamenů a dalších. Je jasné, že tyto nemoci většinou děti nepostihují. Ale vhodnými stravovacími návyky jim lze předcházet již od dětství. Důsledné vegetariánství zaručuje ochranu před BSE - nemocí šílených krav, přenosnou na lidi jako Kreutzfeld - Jakobova choroba..
Etické - řada vegetariánů respektuje princip nezabíjení zvířat.
Ekologické - produkce rostlinných potravin je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než produkce potravin živočišných.
Ekonomické - rostlinné potraviny jsou mnohem levnější než živočišné.
Sociologické - příklon bohatých zemí k vyšší konzumaci rostlinných potravin by umožnil uvolnění prostředků k nasycení hladovějících lidí. Jen číslo pro ilustraci. Kdyby občané USA snížili spotřebu masa o pouhých 10%, z ušetřených rostlinných zdrojů by se mohli nasytit všichni hladovějící lidé na celé planetě.
Co říkají o vegetariánství odborníci
Prohlášení Lékařského výboru pro zodpovědnou medicínu (1995)
Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu je nevládní organizace v USA, která se zabývá především výživou a preventivní medicínou. Jejím cílem je přenášet vědecké poznatky do každodenního života, šířit zdravý životní styl a propagovat stravu založenou na vědeckých poznatcích. Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu má asi 100.000 přívrženců, z toho 5000 lékařů. Oficiálním stanoviskem tohoto výboru je, že optimální strava pro děti je založena na konzumaci obilovin, zeleniny, luštěnin a ovoce. Vegetariánství dětí je hodnoceno jako zdravý a všeobecně prospěšný způsob dětské výživy
Stanovisko Americké dietetické asociace k vegetariánství (1996)
Americká dietetická asociace je nezávislá organizace, která sdružuje odborníky na výživu, diplomované dietní poradce. Asociace vydává stanoviska k rozličným problematikám, které souvisejí s lidskou výživou. Jedním z těchto postojů je Stanovisko k vegetariánské stravě. Bylo sestaveno na základě současných poznatků a vědeckých výzkumů. Ve stanovisku se tvrdí, že vegetariánská strava je pro děti zdravá, vede k normálnímu rozvoji a chrání člověka před některými civilizačními onemocněními. Podmínkou ovšem je, že vegetariánská strava musí být správně složená, založená na konzumaci rozličných rostlinných potravin.
Dr.Hebbelinck a kolektiv - Růst, vývoj a fyzická kondice vlámských vegetariánských dětí, adolescentů a mladých dospělých (1999)
Tato pečlivě provedená studie sledovala antropometrické parametry a fyzickou zdatnost. Výsledky hodnotí vegetariánské děti i dospělé mladé vegetariány jako zdravé a zcela normálně rozvinuté. V některých parametrech, například ve vytrvalostním testu dokonce předčila vegetariánská skupina kontrolní vzorek populace. Práce byla publikována v American Journal of Clinical Nutrition ( Hebbelinck, ročník 1999, číslo 70, str. 579)
Dr.Sanders a kol. - Vegetariánská strava a děti (1994)
Práce shrnuje výsledky předchozích studií o vegetariánských dětech. Uzavírá, že možné nutriční nedostatky vegetariánské stravy se nevyskytují, je-li strava správně složená podle běžných pravidel pro vegetariánskou výživu. Sledované děti jsou v naprosté většině případů zdravé a zcela normálně rostou. Studie byla uveřejněna také v American Journal of Clinical Nutrition ( Sanders, ročník 1994, číslo 59, str.1176)
Podobných odborných prací, jako jsou výše citované existuje více, a jejich závěry jsou vesměs obdobné. Vegetariánská strava je pro děti vhodná a poskytuje jim všechny živiny nutné k růstu. Strava však musí být pestrá, založená na konzumaci převážně obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce. Pak se není třeba vegetariánství dětí obávat. Přehled studií zabývajících se zdravotními účinky vegetariánské stravy můžete nalézt na www.eatright.org a www.vegetarian.cz
Copyright © by Ceska spolecnost pro výživu a vegetariánství All Right Reserved.