Stanovisko FAO

Hospodářská zvířata mají významný vliv na životní prostředí

Dlouhý stín hospodářských zvířat  - ekologické otázky a možnosti - zpráva organizace LEAD (součást FAO)
Autor: H. Steinfeld, P. Gerber, T. Wassenaar, V. Castel, M. Rosales, C. de Haan - 2006, 390 pp

Dlouhý stín Kapitola 1 ÚVOD

Aktivity související s chovem hospodářských zvířat mají významný vliv na životní prostředí. Tento dopad může být přímý, např. vypásání porostu dobytkem, nebo nepřímý, např. rozšiřování ploch pro produkci krmných plodin.
Technologie chovu hospodářských zvířat jsou velmi rozmanité. V chudých zemích převažuje nízkoefektivní chov pro vlastní potřebu, v rozvinutých zemích se jedná o vysoce komerční záležitost.
Jak intenzivní tak extenzivní formy chovu hospodářských zvířat si ovšem zasluhují náležitou pozornost.
Negativní dopady chovu hospodářských zvířat jsou řešeny většinou až v okamžiku, kdy dojde k havarijní situaci. Prevence dosud není rozšířená. Při vytváření budoucí koncepce chovu hospodářských zvířat je třeba brát ohled na miliony chudých zemědělců, pro něž chov dobytka představuje jediný zdroj obživy. Poptávka stále početnější střední třídy po větším množství živočišných bílkovin v potravě rovněž nemůže být ignorována.
Předchozí hodnotící zprávy iniciativy LEAD (Hospodářská zvířata, životní prostředí a rozvoj) analyzovaly danou problematiku především z pohledu chovatelů. Tato studie naopak na celou problematiku pohlíží z perspektivy životního prostředí.
Hospodářská zvířata jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících naše životní prostředí. Sektor hospodářských zvířat okupuje přímo nebo nepřímo 30% pevninského povrchu Země. Hospodářská zvířata jsou hlavním zdrojem znečištění řek, jezer i pobřežních vod, produkují i značné množství plynů poškozujících ovzduší. Kvůli zvyšujícím se nárokům na krmiva se mění využití zemědělské půdy. Tempo těchto procesů se neustále zrychluje, zejména v rozvojových zemích.
Velmi zásadní je vliv člověka na složení atmosféry. Množství CO2 v atmosféře se za posledních 200 let zvýšilo o 40%, koncentrace metanu v ovzduší je dnes více než dvojnásobná. A právě hospodářská zvířata k tvorbě těchto plynů významně přispívají.
Dopady intenzivního chovu hospodářských zvířat na životní prostředí jsou značné. Mohou být ovšem částečně eliminovány aplikací nejmodernějších vědeckých poznatků a technologií. Otázky životního prostředí jsou zároveň otázkami sociálními – škody na životním prostředí způsobené jednou skupinou musejí nakonec řešit jiné skupiny nebo národy - často se jedná o celosvětový problém.
Otázky životního prostředí jsou také často dávány do souvislosti s válkami a násilnými konflikty. Existuje mnoho důvodů domnívat se, že s postupujícím globálním oteplováním a jeho průvodními jevy bude podobných násilných konfrontací přibývat. Kauzální vztahy nakonec působí oběma směry – válečné konflikty vedou k narušení životního prostředí a následná sucha, hladomory nebo vyčerpání přírodních zdrojů se mohou stát příčinou ozbrojených střetů. Řada takovýchto případů může být uvedena z afrických zemí.
Změny klimatu dále vedou i k šíření různých nemocí do geografických pásem, kde dosud nebyly běžné (např. malárie, bilharióza). Těmito nemocemi jsou ohroženy zejména nejchudší vrstvy obyvatelstva, a to jak v rozvojových, tak i v rozvinutých zemích.

1.2. Prostředí: Faktory ovlivňující sektor chovu hospodářských zvířat 
Sektor chovu hospodářských zvířat prochází v poslední době bouřlivým rozvojem, který je vyvolán zejména vnějšími faktory. Přírůstek obyvatelstva, urbanizace a demografický vývoj ovlivňovaly rozvoj tohoto odvětví v posledním století. V posledním období se přidávají i ekonomické faktory, zejména postupné zvyšování příjmů, které má za následek změny stravovacích návyků v mnoha zemích. Spotřeba živočišných bílkovin i dalších zemědělských produktů se zvyšuje. Zemědělství na to reagovalo zejména zdokonalením výrobních procesů. Pochopení těchto změn nám napomůže pochopit prostředí, v němž chov hospodářských zvířat v současnosti funguje.
Urbanizace nadále postupuje rychlým tempem. V současné době žije ve městech 49% světové populace, ve vyspělých zemích a latinské Americe je to 70-80%. Lidé žijící ve městech konzumují díky svému pracovnímu vytížení a životnímu stylu mnohem více jídla „na ulici“, ve formě polotovarů, jídel určených k ohřevu apod. Podíl živočišných bílkovin v této stravě je vysoký. Významné změny stravovacích zvyklostí související s urbanizací byly zaznamenány například v Číně. V průběhu dvaceti let zde poklesla spotřeba obilnin, ale raketově se zvýšila spotřeba vajec a masa,  řádově v desítkách až stovkách procent.
Ekonomický růst
V posledních desetiletích je světová ekonomika na vzestupu. HDP rozvojových zemí roste rychleji, než je celosvětový průměr. Tento růst se má i nadále zvyšovat a je evidentní, že zvyšující se příjmy se významně promítají do zvýšené konzumace živočišných produktů. Výrazné rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi se tedy v budoucnu budou snižovat.

ZMĚNY VE VÝŽIVĚ
Celosvětový trend změny stravovacích návyků
Přechod z lovecko-sběračského stylu života na zemědělský umožnil vzrůst počtu pravěkého obyvatelstva, ovšem zároveň omezil rozmanitost lidské stravy. Před počátkem zemědělské revoluce měly údajně živočišné produkty v lidské stravě daleko větší podíl. Zvyšování životní úrovně a pokroky v zemědělství umožnily v období posledních 150 let významné obohacení lidské stravy. Tento proces může být charakterizován jako přechod od stavu podvýživy k vydatné a rozmanité stravě a mnohdy dokonce až k přejídání. Oproti rozvinutým zemím nyní tyto změny v rozvojových zemích probíhají velmi rychle, často v průběhu jediné generace.
Lidé se postupně odvracejí od jednotvárné stravy nízké nutriční hodnoty (obilniny, podomácku pěstovaná zelenina, atd.) a přecházejí ke stravě, která zahrnuje průmyslové polotovary, více živočišných bílkovin, a přídavky cukru a tuků. Tyto změny jsou provázeny i snížením fyzické aktivity a nadváhou. Počet obézních lidí na světě už překročil počet podvyživených (1 miliarda oproti 800 milionům). Vysoký počet obézních lidí dnes žije v rozvojových zemích, jejichž vlády musejí zavádět preventivní programy.
Změna stravovacích návyků je urychlována neustálým zvyšováním příjmů a současným poklesem cen potravin. V reálných cenách jejich ceny klesají od padesátých let 20. stol. Současný trend je vysvětlitelný bohatnutím společnosti a urbanizací, ovšem i kulturní rozdíly mají lokálně významný dopad. Thajsko a Brazílie mají např. přibližně stejný HDP, ovšem spotřeba potravin živočišného původu je v Brazílii oproti Thajsku přibližně dvojnásobná.
Jiným faktorem je dostupnost přírodních zdrojů. Některé krajiny mají přístup k moři, jiné ideální podmínky pro chov dobytka. Velký počet obyvatel východní Asie trpí tzv. nesnášenlivostí laktózy, což má pochopitelně dopad na konzumaci mléka. Jiným příkladem může být zákaz konzumace vepřového masa u muslimů. Stravovací návyky začínají v poslední době rovněž ovlivňovat různé etické a zdravotní směry. Rozvíjí se hnutí „informovaných spotřebitelů“, pomalu vzrůstá i počet vegetariánů. Stravovací zvyklosti koneckonců ovlivňují i probíhající osvětové kampaně.

Technologické změny
Odvětví hospodářských zvířat bylo technologickým vývojem ovlivněno ve třech oblastech:
- genetika, šlechtitelství a poznatky o krmných směsích vedly ke zvýšení váhových přírůstků zvířat
- zavlažování a účinnější hnojení vedly k vyšším výnosům při pěstování kulturních plodin
- aplikace moderních informačních technologií usnadnila proces zpracování a distribuce
K největším změnám došlo zejména u chovu hospodářských zvířat, zejména u drůbeže (brojleři), vajec, vepřového masa a mléka. V oblasti chovu masného skotu byly změny prozatím méně výrazné.
Zvyšující se podíl zrnin v krmivu
Tradiční chov hospodářských zvířat v minulosti využíval pro krmení jinak dále nevyužitelné výpěstky. S tím, jak se chov zvířat rozvíjí, přestává být závislý na místních zdrojích, ale využívá se ve stále větší míře krmných koncentrátů, se kterými se také intenzivně obchoduje. V roce 2002 bylo zkrmeno 670 milionů tun obilnin, což představuje třetinu světové produkce. K tomu je třeba připočíst 350 milionů tun dalších na proteiny bohatých produktů (rybí moučka, otruby, zbytky po lisování olejnatých semen).
Tento typ krmiv dokáží dobře trávit zejména zvířata s jedním žaludkem, tedy prasata a drůbež. Právě drůbežářství prošlo bouřlivým rozvojem, provázeným poklesem cen, protože živiny z krmiva dokáže drůbež nejúčinněji přeměnit ve svalovou hmotu. Zkrmování obilnin je závislé na poměru cena masa/cena obilí. Tam kde je cena obilí v poměru k ceně masa vysoká (rozvojové země) je zkrmování obilnin neekonomické. Důvodem pro zkrmování obilnin je zejména jejich klesající cena, což je trend, který trvá už od poloviny padesátých let 20. stol. Celková produkce obilnin se od roku 1980 zvýšila o 43%. V reálných cenách ovšem cena obilí od roku 1963 poklesla o polovinu.
Příčinou je zejména pokrok při šlechtění kvalitnějších rostlin, hnojení a mechanizace. Rozšiřování obdělávaných ploch je typické pouze pro rozvojové země, zejména Latinskou Ameriku a subsaharskou Afriku. Využitelnost krmiva se zvýšila zejména po zavedení komputerizace a možnosti programovat optimální složení krmné dávky, použití enzymů a aminokyselin, které dále zvyšují využitelnost živin.

Produktivnější zvířata
V oblasti genetiky a šlechtitelství urychlily celý proces využívání hybridů a umělého oplodnění. Genetické experimenty přinesly nejlepší výsledky zejména u drůbeže, která má krátký životní cyklus. Podobně je tomu u prasat. Největší důraz je při tom kladen na váhový přírůstek, na významu ale nabývají i spotřebitelské preference, např. obsah tuku. Výsledky jsou skutečně impozantní, např. v USA byl poměr gram krmiva / gram hmoty vejce snížen z hodnoty 2,96 v roce 1960 na 2,01 v roce 2001.
Šlechtění prozatím nepřineslo výsledky, které by umožnily chov zvířat v tropických oblastech. V těchto případech je dosud zapotřebí používat klimatizaci, což chov prodražuje. Zdravotní stav zvířat samozřejmě vylepšují i různé medikamenty (např. antibiotika), od jejichž používání se ovšem již v některých částech světa upouští (EU). 

Lacinější krmné obilí
V odvětví rostlinné výroby proběhly podobné procesy o něco dříve (60. – 70. tá leta) a vedly k poklesu cen. V blízké budoucnosti je možné očekávat zvýšení výnosů i rozvojových zemích, přičemž největší význam zde bude mít zavlažování. Hnojení a ochrana rostlin před škůdci má pochopitelně také svůj význam.
Změny v logistice, distribuci a marketingu jsou také dalekosáhlé a souvisejí s nástupem velkých obchodních řetězců. Na jedné straně sice snižují ceny pro koncové zákazníky, ovšem na straně druhé znesnadňují pozici malým výrobcům.

1.3 Trendy v sektoru hospodářských zvířat
Až do 80.tých let minulého století byla strava založená na denní konzumaci masa a mléka výsadou obyvatel zemí OECD a nejbohatších vrstev v ostatních zemích. Většina rozvojových zemí měla tehdy spotřebu masa nižší než 20 kg na osobu a rok. Maso, vejce nebo mléko bývalo luxusem, který si mohli lidé dopřát jen při mimořádných příležitostech. Většina hospodářských zvířat v těchto zemích nebyla chována na maso, ale k tahu, případně jako určitá forma kapitálové investice. To se ovšem v poslední době mění. I v rozvojových zemích vstupuje chov hospodářských zvířat do stádia industrializace, kdy přestává být vázán na ostatní zemědělské činnosti.

Produkce a konzumace hospodářských zvířat je na vzestupu na jihu, na severu stagnuje.
V rozvojových zemích vzrostla průměrná spotřeba masa na osobu a rok za posledních dvacet let na dvojnásobek – ze 14 na 28 kg. Největší změny proběhly v oblastech s nejrychlejším hospodářským růstem – např. v Číně. Tento trend by měl pokračovat minimálně dalších 20 let. Jako významní hráči na světovém jevišti se jeví Čína, Indie, a Brazílie.   
S touto situací kontrastuje stav v rozvinutých zemích, kde již produkce masa roste pomalu nebo dokonce stagnuje. Tyto země mají mnohdy záporný přírůstek obyvatelstva, trh je nasycený a obyvatelé se začínají přiklánět ke zdravé životosprávě.
V rozvinutých zemích došlo za období 1980 – 2002 k růstu o pouhých 22%. Počet masného skotu poklesl o 7%, významně se ovšem zvýšil podíl drůbeže, o 42%. Patrný je také trend přesunu výroby z tradičních oblastí, kde existuje určitá kontrola ekologických standardů, do oblastí, kde jsou podmínky méně přísné.
Celosvětově se budou kulturní rozdíly dále stírat a je možné předpokládat nárůst konzumace živočišných bílkovin prakticky ve všech oblastech světa. Tuto domněnku podporuje i skutečnost, že šíření jídel z polotovarů a „fast food“ je celosvětově rovněž na postupu.

Strukturální změna
Výše popsaný vývoj byl usnadněny strukturálními změnami v odvětví např:
* Zvětšování velikosti průměrné výrobní jednotky
* Koncentrace výroby, snižování nákladů. Malí producenti jsou vytlačováni na okraj zájmu. 
* Koncentrace výroby je efektivní zejména při chovu drůbeže, produkce mléka prozatím zůstává záležitostí rodinných hospodářství. Malí producenti jsou ovšem nuceni snižovat své zisky pod přijatelnou úroveň, aby jejich produkty vůbec zůstaly prodejné.
Podpora zemědělské výroby (včetně daňových výhod) směřuje především k velkým výrobcům, pro drobné farmáře zůstává z různých důvodů nedosažitelná.

Geografické posuny
Výskyt hospodářských zvířat v krajině byl dříve předurčen především dostupností krmiva. V poslední době ustupují faktory dostupnosti krmiva do pozadí (je možno ho dovést), větší roli hraje přístup na trhy, cena zemědělské půdy, atd. S postupem urbanizace začal produkční centra v blízkosti měst. V posledním období se ovšem produkční centra začala velkým aglomeracím opět poněkud vzdalovat – příčinou je zlepšená dopravní infrastruktura i nižší cena pracovní síly na venkově.

Vertikální integrace odvětví
V celém světě je patrná snaha velkých obchodních řetězců kontrolovat co největší část trhu a zároveň i celý proces vzniku potravinářského výrobku. Tento trend se projevil v rozvojových zemí již v 90. letech 20. století a v současnosti se šíří do dalších oblastí. Rozvoji tohoto odvětví napomohl zejména nástup výpočetní techniky a internetu. Zákazníkům to přineslo snížení cen, ovšem producentům jsou centrálně diktovány podmínky, za kterých od nich bude zboží odebíráno.
Závěrem je možno konstatovat:
* Sektor hospodářských zvířat zažívá v současné době růst, zejména v rozvojových zemích. Nejrychlejšího růstu bylo dosaženo u chovu drůbeže.
* Zvyšující se poptávka je příčinou strukturálních změn v odvětví.
* Vývoj směřuje k posílení významu drůbeže a prasat na úkor dobytka a ke zkrmování energeticky vydatného krmiva – obilí a koncentrátů.
Dopady a komplikace způsobené těmito změnami, zejména v oblasti poškozování půdy, odpadních vod a ovzduší, budou rozvedeny v následujících kapitolách.

TOPlist

NAVRCHOLU.cz