prosím, dali byste mi do Blesk Zpráv komentář k tématu vegetariánských imitací masa - zda to považujete za udržitelnější alternativu masa, jak vidíte konzumaci  vegetariánského mletého apod. z hlediska zdraví a jaké procento vegetariánů tyto imitace opravdu konzumuje? V reakci na tento projekt Agrární komory:

 

Dobrý den,

Obrázek prezentuje vytržené informace ze souvislostí tak, aby vyvolal zcela opačný úsudek u čtenáře, oproti skutečnosti. Idylický obrázek volně se pasoucích krav, pak jateční úhledný domeček, a nakonec již hotový burger. Proti tomuto pohledu je představen obraz velmi složitého výrobního procesu sójového texturátu.

Hovězí burger

1. Jatka a ve většině případů nepravdivá idyla pasoucího se hovězího dobytka je bez uvedení informace o spotřebě a znečištění odpadní vody na produkci jednoho kilogramu hovězího. Z pohledu hladu ve světě a „děsivě“ narůstající populaci je důležité si uvědomit, že Země uživí místo jednoho masojeda 3 – 20 obyvatel, kteří se stravují bez masa. Počet od 3 do 20 obyvatel určuje způsob jejich bezmasého stravování.

2. Pro současný nárůst strachu z ohrožení kovidem nebo válkou je zcela zásadní informace, kterou mimo jiné vyslovil L.N. Tolstoj: Dokud budou jatka, budou i války. Kdo provádí a podporuje týrání a zabíjení bezbranných, musí očekávat spravedlivé vyrovnání nejen na něm samým, ale i na jeho rodině a národě.

3. Proces od zabití zvířete po hotové maso pro burger je rovněž velmi složitý a technologicky náročný. V některých případech pak výsledný produkt nemusí být vhodný ani jako žrádlo pro psy, viz Jamie Oliver vyhrál soud s McDonalds. Pro objektivnější hodnocení doporučuji diplomovou práci Jany Krejčové.

Sójový burger

1. Je bezesporu pravdou, že denaturace sóji při výrobě sójového texturátu významně sníží její původní nutriční hodnotu. Tento proces výroby je šikovně vybraný, protože patří mezi ty nejnáročnější z hlediska denaturace původní suroviny. Zcela jinak lze hodnotit výrobu tofu nebo tempehu a to jak z pohledu složitosti výroby, tak z pohledu zachování původní nutriční hodnoty sóji.   

2. Z hlediska skutečné potřeby bílkovin a jejich výživové hodnoty by stačila člověku konzumace luštěnin a olejnatých semen, včetně obilovin, ovoce a zeleniny. Muž o váze 70 kg by takto přijal cca 50 g bílkovin za den. Současná spotřeba bílkovin 70 kilového muže je v průměru 100 g za den. Světová zdravotnická organizace (WHO) však doporučuje takovému muži pouze 50 g bílkovin za den. Pokud má tento muž ledvinové onemocnění, tak v nemocnici dostane dietu s 35 gramy bílkovin za den.

3. Výzkumy na zvířatech ukázaly, že méně bílkovin znamená lepší zdraví a delší život. Moje praxe za cca 35 roků ukázala, že méně bílkovin také znamená větší citlivost jak na nerovnováhu životního, tak sociálního prostředí, tzn. v dnešní napjaté situaci nárůst stresu. V praxi to znamená, že člověku, který se stává např. vegetariánem nebo veganem se sníží příjem bílkovin na těch WHO doporučených 50 g za den. Pokud současně se změnou stravování neprovádí i kroky ke zvýšení své duševní rovnováhy, tak je pro něj velmi vhodné zvýšení příjmu bílkovin na cca 70 g za den.  Proto mají bílkovinné texturáty rostlinného původu své opodstatněné místo v současném spotřebním koši.

Příklad vyváženějšího hodnocení vlivu rostlinného a hovězího burgeru

Spotřeba masa i dalších živočišných produktů dělá na tváři planety šrámy větší než například často (a oprávněně) skloňovaný palmový olej. Může je zahladit umělé (ne)maso?

nebo

Petr Beneš: Kampaň „Žeru maso“ šíří za veřejné peníze propagandu agrární lobby.

 

Jaroslav Škvařil

Předseda České společnosti pro výživu a vegetariánství