Doporučení a stanoviska ČSVV

1. Zdravotní stav je výslednicí složitých vztahů mezi životním prostředím, osobním chováním, sociálním uspořádáním, genetickými faktory, vnějšími psychickými vlivy a ekonomickým chováním společnosti.

Negativní působení některých z nich nelze osobně ovlivnit. Proto docílení pozitivního působení výše uvedených vztahů na zdraví člověka vyžaduje pochopení jejich mechanismů a spolupráci celé společnosti na změně jednotlivých ukazatelů. Každý z nás ovšem může osobním rozhodováním přispět k ovlivnění svého zdravotního stavu.
V současné době má tato možnost velký význam vzhledem k celkově neuspokojivému zdravotnímu stavu populace a stagnujícímu průměrnému věku. Jednou z možností dlouhodobé podpory zdraví je volba stravy a stravovacích zvyklostí.
Individuální rozhodování o výši rizika narušení zdraví osobní výživou nebo výživou v rodině může ovlivnit pouze velikost zátěže zdravotně rizikovými vlivy. K nim bezesporu patří vyšší přívod energie a tuků, vysoký přívod živočišných bílkovin, cukru a soli a nedostatek vitamínu C, vlákniny a dalších ochranných faktorů převážně z rostlinné stravy.
Stoupající energetický přívod daný především rostoucí spotřebou tuku v souvislosti se stoupající spotřebou masa, masných výrobků, vajec, mléka a mléčných výrobků jednoznačně souvisí s nárůstem degenerativních chorob (srdečně-cévní choroby, rakovina, cukrovka, ledvinové choroby atd.), které jsou nejčastější příčinou úmrtí.

2. Na základě toho považujeme za nejdůležitější výrazné snižování spotřeby tuku zejména snižováním spotřeby živočišných potravin a tuku z nich. Případné úplné vyloučení živočišných potravin je možné za podmínek uvedených ve stanovisku Americké dietetické společnosti (viz příloha).

Zdravotní riziko ze zvýšené spotřeby živočišných potravin snižuje: zvýšený příjem zeleniny a ovoce, zvýšený příjem potravin s vysokým obsahem potravinové vlákniny, snížení spotřeby tuků, soli, alkoholu a cukru a omezení kouření.
Pozitivně působí i dostatek pohybu a vytvoření duševní rovnováhy.
Pozitivně i negativně může významně působit vnější fyzické a sociální prostředí a genetické předpoklady.

3. Nízká spotřeba živočišných potravin není ještě sama o sobě plnou zárukou prevence proti civilizačním chorobám výživou.

Základem ochranné stravy by se měly stát obiloviny (převážně s využitím všech složek zrna), doplňované luštěninami a bramborami. Je nutné přijímat dostatek zeleniny a ovoce, které obsahují rozmanité mikroživiny a ochranné faktory nepřítomné v jiných zdrojích. Vhodným doplňkem jsou olejnatá semena a ořechy, med a sušené ovoce. Množství rostlinných potravin by mělo být takové, aby se dosáhlo zdravotního kritéria doporučovaného příjmu vlákniny nad 30g za den, optimálně 38-50 g za den.
Ze živočišných potravin je třeba dávat přednost nízkotučným masům (drůbež), rybám a zakysaným mléčným výrobkům s nízkým obsahem tuku. Příjem živočišných potravin by měl být v takovém množství, aby celkový příjem cholesterolu byl nižší než 300 mg za den. Při této stravě je přirozeně snižována spotřeba viditelných tuků, cukru a soli.
Výše uvedená strava přirozeně přispívá k omezení spotřeby alkoholu, nekuřáctví a duševní rovnováze.

4. Ze současné úrovně průměrné spotřeby je třeba v nejbližší době dosáhnout snížení energetického příjmu o 20%, snížení spotřeby tuků o 45%, snížení spotřeby cukru o 50%, zvýšení příjmu vlákniny o 50%, snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den a zvýšení příjmu vitamínu C o 100%. Tyto cíle vedou k požadavku zvýšení spotřeby výrobků obsahujících všechny složky zrna, luštěnin, zeleniny, ovoce a snížení spotřeby živočišných potravin.
Za dlouhodobý cíl je vhodné považovat snížení energetického příjmu o 35%, snížení spotřeby tuků o 65%, zvýšení příjmu vlákniny o 80%, snížení příjmu cholesterolu na max. 160 mg za den a zvýšení příjmu vitamínu C o 160% a další snižování rizikových nutričních faktorů (soli, cukru (sacharózy)). Pro skupiny se zvýšeným rizikem neinfekčních chorob hromadného výskytu by však tato doporučení měla být uplatňována co nejdříve. Údaje o množství platí pro dospělou zdravou populaci, pro dětský věk by měla být kvantifikace upřesněna.

5. Dávky poživatin podléhají individuální úpravě pro udržení optimální hmotnosti a pocitu vitality. Pro zdravou dospělou populaci by podíl jednotlivých živin na přívodu energie měl být následující: bílkoviny 8-14 % ( optimálně 12%), tuky 10-30 % (optimálně 20%, při vyšším energetickém výdeji až 25%), sacharidy minimálně 60 %.

6. Předpokládáme, že realizace těchto principů ve stravě naší populace povede:

  • ke snížení společenských nákladů na zabezpečení výživy obyvatel, snížení lze odhadnout na 50 mld Kčs ročně i více
  • k výraznému snížení znečišťování životního prostředí zemědělsko-potravinářským komplexem, který je jedním z jeho největších znečišťovatelů
  • ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel a snížení nákladů na léčení a nemocenské dávky.
  • ČR by se mohla zhostit úkolů vyhlášených WHO: Zdraví pro všechny do roku 2000

K úspěšné realizaci Komplexního programu je třeba vytvořit systém shromažďování a předávání odb. informací a systém uvádění poznatků do výroby surovin, poživatin i pokrmů a distribuce poživatin.
Samotná změna stravovacích návyků však ještě není zárukou zdraví, tak jak je definuje WHO: "Zdraví je stav úplného tělesného, duševního a společenského blaha".
Záruku úplného zdraví může poskytovat teprve taková každodenní aktivní životospráva, která by vedla k aktivizaci a harmonizaci tělesné, duševní (emocionální), a duchovní (myšlenkové).
Proto doporučujeme vypracovat výchovný systém k aktivní životosprávě a zabezpečit jeho realizaci u všech věkových kategorií.
Prohlášení je stanoviskem, na kterém se sjednotili níže podepsaní na základě jim známých vědeckých poznatků. Každý bod bude doplněn přílohou včetně zásad pro vytvoření jednotné nutriční fronty. Prohlášení bude upřesňováno na základě odborné diskuse mezi zastánci rozdílných stanovisek formou osobních setkání a na stránkách odborného tisku.

Brno, 12.7.1989 (doplněno 14.9.1989 v Praze) 

MUDr. Bohumil Turek, CSc., v.r.
vedoucí centra hygieny výživy IHE Praha,
hlavní odborník ministerstva zdravotnictví ČR pro obor hygieny výživy
a předmětů běžného užívání
Institut hygieny a epidemiologie
100 42 Praha, Šrobárova 48
 
Jaroslav Škvařil, v.r. 
předseda Komise
vegetářské výživy
PPV Praha  
 
dr. Pavel Beran, v.r.
jednatel ČZS SZO       
Přátelé přírodní výživy Praha       
razítko:
Čís. org. 801007
Český zahrádkářský svaz
spec. základní org.
Přátelé přír. výživy
poštovní přihrádka 648
111 21 Praha 1


V  tomto  vydání  jsou  akceptovány  připomínky  vznesené na jednání  v  Praze  dne  14.9.1989,  kterého  se  zúčastnili  MUDr.Stanislav  Hejda,  DrSc.,  zástupkyně Ústavu zdravotní  výchovy  s.  Janáková,  RNDr.  Kateřina Ošancová, CSc. a prof. MUDr. Augustin Wolf, DrSc.

Odborná stanoviska a doporučení České společnosti pro výživu a vegetariánství

  • All
  • Odborné Grémium
  • Publikace
  • Stanoviska
  • Výchozí
  • Titulek
  • Datum
  • Náhodně

TOPlist

NAVRCHOLU.cz