Vyberte si z hlavních oblastí našeho portálu

Výživová doporučení ČSVV 2001

 
   ÚVODEM

Bohatý je ten, kdo má dobré zdraví. Získat a udržet si toto bohatství však pro mnohé z nás není jednoduché, zvláště pak s přibývajícím věkem. Na naše zdraví působí životní prostředí, dědičné dispozice a také lékařská péče (asi z 15 - 40 %). Osobním životním stylem však můžeme své zdraví uchopit do vlastních rukou (z 60 - 85 %). Podstatnou součástí každodenního života je strava, která zásadním způsobem ovlivňuje náš současný i budoucí zdravotní stav. Je tedy užitečné vědět jaké možnosti nám v tomto směru skýtá zdravá výživa doporučená ČSVV:

  ZÁKLADNÍ VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ

  • Obiloviny, ovoce, zeleninu a luštěniny používejte jako hlavní potraviny ve výživě dospělých i dětí.

  • Vyhýbejte se konzumaci živočišných a ztužených tuků.

  • Konzumujte potravu bez rafinovaného cukru nebo jenom s jeho co nejmenším množstvím.

  • Konzumujte potravu s co nejmenším množstvím soli a bez jejího přídavku v jídle.

  • Vyhýbejte se konzumaci alkoholických nápojů. Pijete-li je, mělo by být jejich denní množství menší než odpovídá asi 2 dl vína pro muže a 1 dl vína pro ženy.

Podle výživových doporučení "Lékařského výboru pro zodpovědnou medicínu" (USA, květen 2000). Na výše uvedeném "Doporučení" se shodla Odborná skupina pro nutrici ČSVV a Valná hromada ČSVV je schválila jako výživová doporučení ČSVV dne 18. 6. 2000.

DALŠÍ VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ ČSVV PRO PODPORU
ZDRAVÍ, K ROZVOJI A HARMONIZACI OSOBNOSTI

  • Příjem energie podřiďte individuální potřebě pro udržení optimální tělesné hmotnosti a pocitu vitality.
  • Počet jídel během dne volte individuálně dle celkového příjmu energie. Hlavním kritériem je nasycení bez přejedení.

  • Během týdne vystřídejte více druhů obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny.

  • Věnujte pozornost přípravě jídla a čistotě prostředí, ve kterém je pokrm připravován, aby Vaše jídlo bylo chutné a smyslově přitažlivé.

  • Poměr jednotlivých druhů potravin, jejich kombinace a skladbu jídel přizpůsobte svým individuálním potřebám.

  • Rozdělení jídel během dne a jejich velikost přizpůsobte roční době a dalším rytmům přírody.

  • Soustředěností při jídle a vděčností za ně získáte větší osvěžení i z menšího množství jídla.

Samotná změna stravovacích návyků však není ještě zárukou zdraví, tak jak je definuje WHO: "Zdraví je stav úplného tělesného, duševního a společenského blaha". Pro záruku takto definovaného zdraví je třeba včlenit do našeho životního stylu dostatek pohybových aktivit, dechová cvičení, duševní hygienu, osobnostní a mravní rozvoj. Mravní hodnoty lze rozvíjet podporou všeho, co přispívá k udržitelnému rozvoji, toleranci a úctě k životu, nebo lépe přímou účastí na těchto aktivitách. Těmi jsou např. ochrana přírody, ekologické zemědělství, ochrana zvířat, vegetariánství, ochrana bezbranných a slabých a mnohé a mnohé další.

Ve všech výše uvedených oblastech lze dnes najít dostatečné odborné zázemí. Pro oblasti výživy a vegetariánství nabízí ČSVV tuto odbornou spolupráci v rozsahu definovaném v jejím Prohlášení.

STANOVISKO AMERICKÉ DIETETICKÉ ASOCIACE K VEGETARIÁNSKÉ STRAVĚ (UPRAVENO A KRÁCENO)

Americká dietetická asociace je ve světě uznávaná skupina odborníků, která sdružuje diplomované dietní poradce, odborníky v oblasti výživy. Její stanovisko k vegetariánské stravě je jedním z mnoha odborných stanovisek, které vydala podle současných vědeckých poznatků.

Vědecká zjištění ukazují na pozitivní vztah mezi vegetariánskou stravou a sníženým rizikem řady chronických degenerativních onemocnění a stavů jako je nadváha, srdeční choroby, vysoký krevní tlak, cukrovka a některé typy nádorových onemocnění. Vegetariánská strava, stejně jako i jiné typy stravy musí být správně plánována a nutričně vyvážena.

Studie ukazují, že vegetariáni mají často nižší nemocnost a úmrtnost na některá chronická degenerativní onemocnění než nevegetariáni. Přestože určitou roli zde mohou hrát také nedietní faktory, jako je fyzická aktivita, nekouření a abstinence, strava je jednoznačně faktor stěžejní.

Dobře rozvržená veganská nebo lakto-ovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství a laktace. Vhodně plánovaná veganská nebo lakto-ovo-vegetariánská strava zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i dospívajících a vede k normálnímu růstu.

Lakto-ovo-vegetariánská a veganská strava může zabezpečit nutriční a energetické požadavky i těhotných žen. Hmotnost dětí narozených správně se stravujícím vegetariánkám odpovídá normám porodní hmotnosti a neliší se od hmotnosti dětí porozených nevegetariánkami.

Vegetariánská strava také může uspokojit nároky vrcholových sportovců.

Zdravotní účinky vegetariánství

Vegetariánská strava s nízkým obsahem tuku může úspěšně zmírnit těžké onemocnění srdečních tepen (ischemickou chorobu srdeční)a působí i ochranně proti různým onemocněním díky nízkému obsahu nasycených tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin. Vegetariáni ve srovnání s nevegetariány mají nižší nejen úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční, ale jejich strava je rovněž účinná při zastavení postupu tohoto onemocnění. Vegetariáni mají obvykle nižší hladinu celkového cholesterolu, jakož i ve srovnání s nevegetariány i nižší výskyt. onemocnění vysokým krevním tlakem. Tento efekt je nezávislý na tělesné hmotnosti a příjmu sodíku.

Úmrtí vegetariánů na cukrovku jsou mnohem méně častá než nevegetariánů, možná z důvodu vyššího příjmu komplexních polysacharidů a nižšího indexu tělesné hmotnosti. Vegetariáni mají i nižší výskyt nádorů plic, tlustého střeva a konečníku. Snížené riziko karcinomu tlustého střeva a konečníku souvisí se zvýšenou spotřebou vlákniny, zeleniny a ovoce. Střevní mikroflora vegetariánů se významně odlišuje od střevní mikroflóry nevegetariánů, takže může výrazně snižovat riziko rakoviny tlustého střeva. Multikulturální údaje dokazují, že v populacích, které konzumují převážně rostlinnou stravu, je nižší výskyt rakoviny prsu. Ochranně zde může působit nižší hladina estrogenu vegetariánek. Dobře rozvržená vegetariánská strava může být užitečná i v prevenci a léčbě ledvinových onemocnění.

Stanovisko bylo přijato Sněmem delegátů Americké dietetické asociace 18. října 1987 a bylo potvrzeno 12. září 1992 a 6. září 1996. Toto stanovisko je platné do 31. prosince 2001. Po tomto datu bude opět doplněno o nové poznatky moderní lékařské vědy.

Originál kompletního znění stanoviska Americké dietetické asociace najdete na http://www.eatright.org

 

Copyright © by Ceska spolecnost pro výživu a vegetariánství All Right Reserved.

TOPlist

NAVRCHOLU.cz