Doporučené informace

MASO, HLAD VE SVĚTĚ, OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

XXV. ukázka z knihy Výživa pro člověka a Zemi od Christiana Opitze

DÍL I. JEDNOTA ŽIVOTA - 7

   Mnozí rodiče s dobrým úmyslem vedou své děti k tomu, aby nevyhazovaly zbytky jídel. Dítě se má naučit cenit si své potravy. Naše potrava je skutečně něco velmi hodnotného, umožňuje-li nám život na Zemi.Vzhledem k miliónům hladovějících na celém světě většina lidí kritizuje plýtvání potravinami.
   A přece titíž lidé, titíž rodičové, kteří své děti takto vychovávají, znehodnocují každodenně v obrovském měřítku základní potraviny. S každým masitým jídlem nepřímo zahazují patnáct úplných pokrmů složených z obilí, zeleniny a luštěnin.
   Neboť dříve, než je jatečné zvíře vhodné  pro  porážku, musí být po určitou dobu krmeno. Žaludkem  zvířete se  při produkci  1 kg masa "ztrácí" 7 - 16 kg obilí nebo luštěnin. Spočítáme-li přitom ještě velkou spotřebu vody, vynaložení energie a pracovní síly, které jsou potřeba pro výkrm  zvířat,  dojdeme k výsledku, že při stejném vynaložení vody, energie a pracovní síly může být na úrodné půdě vyprodukováno  patnáctkrát  víc rostlinných potravin, než masa. Také produkce  vajec a mléčných produktů je rozmařilá, i když nikoliv ve stejné míře, jako je tomu u  masa.
   Je tragédií, že velká část masných výrobků a krmiv, určených ke spotřebě v bohatých průmyslových státech, se produkuje  v zemích třetího světa. Jen z Brazílie dovezlo Německo v roce 1991 kolem 10.600 tun hovězího masa. (35)
   Pastvinám, které jsou pro chov zvířat potřebné, padne za oběť nenahraditelný tropický deštný prales. V Brazílii bylo kvůli dobytčím farmám  zničeno už 100.000 km? deštného pralesa.
   Vedle deštného pralesa trpí vývozem masa také drobní rolníci. Polovina úrodné země v Brazílii je obhospodařována pouhými 0,8 % podniků. (35) Drobní rolníci musí uhnout z cesty velkým farmám, stěhují se do chudinských čtvrtí měst a rozšiřují tak armádu miliónů hladovějících, navždy zchudlých lidí v Latinské Americe. Kráva bohatého člověka je krmena obilím chudého muže.
   V evropských zemích je maniok jedním z důležitých krmiv pro výkrm  vepřů. Dováží se z Thajska, kde se jeho pěstování v 80. letech ztřicetinásobilo. Jestliže v roce 1979 zakrýval 72 % plochy této země  tropický les, pak dnes je to již jen 14 %. Zbytek musel ustoupit manioku, protože přináší vývozcům větší zisk, než neporušená ekologie.
   V hlavní oblasti pěstování manioku je polovina dětí podvyživená. Malé zemědělské podniky jejich rodičů padly za oběť farmám pěstujícím  maniok. Ročně umírá v Thajsku 60.000 dětí na podvýživu. Evropani naproti tomu mají nadváhu a trpí chorobami způsobenými konzumací vepřového masa, které bylo vyprodukováno pomocí thajského manioku.(35)
   A přece, i tyto hrozné podmínky jsou téměř neškodné v porovnání s katastrofami hladomorů, které jsou vyvolávány plýtváním krmivy na produkci  masa v celém světě. V otázce světové výživové problematiky lze namítnout, že existují veliké  přebytky potravin, především obilí, které je nejdůležitější základní potravinou. Ale časy velkých obilných zásob se rychle blíží ke  konci. Podle světoznámého Worldwatch Institute existovala v roce 1987 na celém světě rezerva  461 miliónů tun obilí, což je dostatek pro uživení celosvětového obyvatelstva na dobu 102 dní. Od té doby byla spotřeba každým rokem větší, než produkce. V roce 1990 představovala rezerva už jen 290 milionů tun, čímž mohla být světová populace uživena  62 dnů.  (36)
   Pokud bude tento trend pokračovat, budou v roce 1996 světové zásoby obilí vyčerpány. Vzhledem k tomu, že vinou  klimatických změn neustále přibývají sucha a neúrody, může pak dojít ke katastrofě hladomoru v dosud nepoznané míře. Toto zůstává se  strany společnosti, která má přebytek (zvláště v USA), nepovšimnuto. USA jsou zdaleka největším světovým producentem obilí.  Obyvatelé více než stovky zemí jsou závislí na obilí dováženém  z USA. Rychlou ztrátou  úrodnosti půdy a neustálým zahříváním  zemské atmosféry se úrody v USA stále více snižují. Sedm nejteplejších let ve spojení s největšími neúrodami amerických dějin bylo zaznamenáno po roce 1980.
   Vyskytne-li se už jen jedna podobná neúroda, jaká byla při suchém létě roku 1988, pak více než 100 zemí postihne hladomor gigantických rozměrů.
   Také v Evropě se obilí z USA používá jako krmivo pro výkrmová  zvířata. Naše spotřeba masa má na světovou vyživovací situaci v budoucnosti stejně zničující účinky jako spotřeba Američanů. Avšak očekávaným katastrofám by bylo možné zcela snadno předejít, kdyby se obilí dalo plně k dispozici pro lidskou výživu, místo toho, aby bylo asi 49 % světové výroby zkrmeno zvířaty v masném výkrmu.  (23)
      
   Ochrana životního prostředí začíná u jídelního stolu
  
   Na ničení tropických deštných pralesů v souvislosti s produkcí  masa bylo již poukázáno. Tím však ani zdaleka nejsou vyčísleny všechny ekologické škody způsobované produkcí  krmiva pro zvířata. Toto téma je samo o sobě dosti rozsáhlé k tomu, aby zaplnilo celé knihy, a proto  zde musí postačit krátký přehled.
   Pro velkochovy dobytka musí být vymýceny obrovské lesní plochy pro získání půdy k pěstování obilovin. Používání umělých hnojiv a pesticidů přitom ve velké míře přesahuje množství, které by bylo potřeba  pro pěstování obilí jen pro lidskou potřebu. Škody způsobené přírodě a lidem vyplývající z používání chemikálií v zemědělství jsou podle průzkumu známého chemika dr. Americo Mosca každoročně tak velké, jako záření po výbuchu 72.500 atomových bomb typu použitého v Hirošimě.(37)

Závěr: je-li toto tvrzení nesmyslné, může – zvláště mezi vzdělanějšími lidmi (konečně i jako mnohá jiná, která ponechávám bez komentáře) -  napáchat mnoho škody. Bude vylita vanička i s dítětem a kniha odhozena celá, nečtená, což by byla, věru, velká škoda!  
   
Množství pesticidů, které jsou každoročně rozptýleny na pole této Země stačí k tomu, aby stonásobně usmrtilo obyvatelstvo celého světa.  Škody způsobené přírodě jsou nenapravitelné. Mnohým z nich by se dalo předejít, kdyby se v zemědělství pěstovala rostlinná strava přímo pro člověka a ušetřilo by se tak plýtvání způsobené chovem zvířat.
  
"Dnes víme, že znečištění Severního a Baltického  moře je způsobeno zemědělstvím ze 60 - 70 % a nikoliv, jak se dosud předpokládalo, jen ze 30-40 % ...“
   „...dusík, přenášený vzduchem, pochází z více než  60 % z amoniaku, z čehož je 90 - 95 %  ze zemědělství, převážně z oblastí chovu hovězího dobytka a vepřů, jakož i ze zpracování kejdy...“
   „... jedna kráva produkuje ročně 36 kg dusíku, což je zhruba dvojnásobek produkce průměrného automobilu bez katalysátoru….“

    Dr. Erich Horstmann
   Instit für Meereskunde, Kiel

(Zdroj: Wolfgang Buttner:"Waldsterben durch Landwirtschaft“, Umírání lesů vyvolané zemědělstvím)
  
   *  Podíl obilí spotřebovaného krmným dobytkem z roční světové úrody   49 % 
  
   *  Podíl živin,  které se ztratí při přeměně obilí na maso
  bílkoviny          90 %          
  uhlohydráty     99 %        
  vláknina          100 %                    
  
   *  Výnos jedlých produktů, které  mohou  být produkovány během 1 roku na 1 ha půdy (Pozn. 3):
  
    třešně             1.000 kg                                           
    fazole              2.000 kg                        
    jablka              4.000 kg                 
   
mrkev              6.000 kg                         
    rajčata           10.000 kg                      
    celer              12.000 kg                      
    hovězí maso         50 kg                  
  
   *  Každé 2-3 vteřiny umírá jedno dítě na podvýživu.
  
Pozn. 3:  Podle situačních zpráv Ministerstva zemědělství ČR jsou dnes dosahované průměrné roční hektarové výnosy uvedených komodit  v České republice následující:
   Třešně 2000 kg, Fazole 1000 kg, Jablka 15.000 kg, Mrkev 20.000 kg, Rajčata 20.000 kg, Celer 20.000 kg, Hovězí maso (výsekové) 100 kg. Výnosy těchto komodit dosahované ve státech západní Evropy jsou zhruba dvojnásobné než naše a maximální potenciál zemědělské produkce je zhruba čtyřnásobný. 

         -----------------------

   Spotřeba vody na produkci 1 kg pšenice je  asi 60 litrů. Na produkci  l kg masa je však potřeba  2.000-15.000 litrů vody. Voda spotřebovaná při produkci  masa končí  v kanalizaci. Jelikož zvířata produkují daleko více kejdy,  než je potřeba  pro hnojení polí (za vteřinu vyprodukují výkrmová zvířata ve světě přes 100.000 tun exkrementů), jsou pole přebytečně hnojena, takže se kejda  dostává do spodní vody, do řek, jezer a moří. Ekolog dr. Georg Borgström vypočítal, že znečištění vodstva produkcí  masa je 10x větší, než znečištění soukromými domácnostmi a 3x větší než celkové  znečištění všemi průmyslovými odvětvími. (38)
  

 

TOPlist

NAVRCHOLU.cz