Stanoviska

Stanoviska

  • Být či nebýt breathariánem?

    Breathariánství je také označováno jako pránická výživa, což je výživapránou. Nelze zaměňovat pránickou výživu s půstem a již vůbec ne s hladověním. Jedná se o plnohodnotnou výživu těla jiným způsobem, než je dnes obvyklé.

  • Být či nebýt vegetariánem?

    To je, oč tu běží, dalo by se říci. Co nám vegetariánská a veganská strava nabízí a proč vlastně nejíst maso, přestože je valná většina z nás takto naučená odmalička? Důvodů PRO opuštění klasické stezky „masojeda“ je hned několik, na cestě však číhá i nejedno úskalí…

    Na otázky redaktorky měsíčníku Moje zdraví  Heleny Míkové odpovídá Jaroslav Škvařil, člen odborného grémia České společnosti pro výživu a vegetariánství.

  • Co nám přinesl pořad "Máte slovo" na téma "Jídlo škodící zdraví"

    Co pozitivního přinesl pořad Máte slovo s paní Jílkovou?

    Pořad dal silný impuls k sebeuvědomění skupiny alternativně se stravujících občanů!

    Jsou oblasti, v kterých bychom měli být jednotní a pak jsou oblasti, v kterých se přirozeně budeme rozcházet. Je zcela přirozené, pokud se budeme rozcházet v názoru na výběr potravin, z kterých si každý směr sestavuje svůj talíř. Jednotní bychom měli být v názoru na nutriční úroveň (kvalitu) potravin.

  • Dítěti které nejí maso hrozí komplikace

    Odpověď na článek v Lidových novinách z 29. 2. 2000 v rubrice zdraví

  • Hodnocení vyhlášky č. 48/1993 Sb. (č. 107/2005 Sb.)

     

     

  • Návrh na zrušení vyhlášky č. 48/1993 Sb

    Návrh na zrušení části vyhlášky č. 48/1993 Sb., o školním stravování

    V Brně dne 17. 4. 2002

  • Otevřený dopis hlavnímu hygienikovi ČR

    Vážený pan
    hlavní hygienik ČR
    náměstek ministryně zdravotnictví
    MUDr. Michael Vít
    Ministerstvo zdravotnictví

    Dne 22. 12. 2003

    Autorky:
    Mgr. Zdeňka Vašíčková, nutriční specialista, ÚPL LF MU v Brně.
    Mgr. Miroslava Slavíková, vedoucí oddělení hygieny dětí a dorostu, KHS Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, územní pracoviště Teplice.

  • Prohlášení Nutriční jednoty

    sestavené účastníky akce dny zdravé výživy - Břeclav 1990

  • Prohlášení pro vytvoření Nutriční jednoty v oblasti nutričního uvědomění

    1. Zdravotní stav je výslednicí složitých vztahů mezi životním prostředím, osobním chováním, sociálním uspořádáním, genetickými faktory, vnějšími psychickými vlivy a ekonomickým chováním společnosti.

  • Rizika vegetariánské stravy v dětském věku

    Rozhovor dětské lékařky MUDr. Moniky Antošové s redaktorkou RTVS Ivetou Malachovskou

    Pořad RTVS – Dámský klub odvysílaný 20. 6. 2014. Záznam najdete zde.

    Pořad vyzněl významně proti vegetariánsky. Pojďme se proto podívat na argumentaci dětské lékařky.

  • Školní stravování jako výchova a vzdělávání

    DOPORUČENÁ DÁVKA – Výchova k závislosti a nesamostatnosti

    Jednostranné řízení školního stravování systém doporučených dávek živin

    Od roku 1993 (Vyhláška o školním stravování 48/1993 Sb.) je základem pro řízení školního stravování tzv. Konvenční spotřební koš, což je systém, který řídí skladbu stravy. Jeho cílem je zajistit všechny potřebné živiny. Jde pouze o doporučenou dávku s filosofií sociální podpory – levně a dobře děti nakrmit. Jistě se jedná se o významné pozitivum, které si zaslouží ocenění, má však i své významné nedostatky. Systém sociální podpory nutričně hodnocenou dávkou jídla byl velkým krokem kupředu v padesátých letech, tzn. v době nedostatku. Dnes řešíme opačný problém – nadbytku, kdy již dominantním hlediskem ve stravování dětí není překonání hladu, ale uspokojení z jídla. Tzn., dominantní se stává psychologická potřeba. Současný způsob řízení školního stravování však téměř výhradně sleduje pouze splnění doporučené dávky živin. Psychologie výživy není nijak zahrnuta ve vyhlášce o školním stravování a ani není součásti výuky na našich vysokých a středních školách zaměřených na problematiku výživy. Tato skutečnost pak významně přispívá k plýtvání, některé děti vyhazují maso a jiné zase naopak zeleninu.

  • Stanovisko slovenských odborníkov k stravovaniu

    Žiadosť o aktualizáciu legislatívnych noriem a rozvoj programov na skvalitnenie stravovania na Slovensku

    Připojit se ke Stanoviskumůžete zde.

    Martinská iniciatíva za kvalitné školské stravovanie oceňuje doterajšie aktivity slovenskej vlády, ministerstiev a ďalších inštitúcií v oblasti stravovania obyvateľov a obracia sa na ne, aby (s ohľadom na ľudské, občianske i ďalšie práva, aktuálny stav zdravia slovenskej i svetovej populácie, životného prostredia, názory odborníkov a hlasy volajúce po pozitívnych zmenách v týchto oblastiach na Slovensku i vo svete) umožnili a rozvinuli na Slovensku ďalšie programy v záujme skvalitnenia zdravia a životného prostredia, v rámci nich aj programy vegetariánskeho stravovania v predškolských, školských a ďalších stravovacích zariadeniach.

  • Těhotné vegetariánky?

    Reakce na článek, který byl uveřejněn dne 24. 6. 2010 na novinky.cz: Těhotné vegetariánky stravou ohrožují vývoj mozku dítěte

    Článek je nejen nevědecký, ale je i snůškou nesmyslů a protimluv.

  • Tisková zpráva k pořadu "Máte slovo s Michaelou Jílkovou"

    Omyly zástupců odborné veřejnosti v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou
     

    Pořad „Máte slovo s Michaelou Jílkovou“ odvysílaný ČT 1 dne 12. 1. 2017 na téma: „Jídlo škodící zdraví“ ukázal velkou zmatenost v názorech na zdravé stravování, významně ji podpořili i zástupci odborné veřejnosti. V pořadu nebylo umožněno, aby mohly zaznít objektivní informace, které diváci očekávali.

  • Vápník v konvenční a vegetariánské stravě

    Příjem vápníku má zásadní význam pro metabolismus kosti, vznik osteoporózy a následných fraktur. Problematika osteoporózy a zlomenin patří mezi dnes v medicíně diskutovaná a stále ne zcela vyjasněná témata. Podle incidence onemocnění osteoporózou a výsledků epidemiologických studií současná doporučovaná množství vápníku spíše přispívají k nárůstu výskytu zlomenin než k jejich snižování.

  • Vegetariánství škodí dětem?

     Prohlášení České společnosti pro výživu a vegetariánství

  • Výživová doporučení ČSVV 2001

     
       ÚVODEM

    Bohatý je ten, kdo má dobré zdraví. Získat a udržet si toto bohatství však pro mnohé z nás není jednoduché, zvláště pak s přibývajícím věkem. Na naše zdraví působí životní prostředí, dědičné dispozice a také lékařská péče (asi z 15 - 40 %). Osobním životním stylem však můžeme své zdraví uchopit do vlastních rukou (z 60 - 85 %). Podstatnou součástí každodenního života je strava, která zásadním způsobem ovlivňuje náš současný i budoucí zdravotní stav. Je tedy užitečné vědět jaké možnosti nám v tomto směru skýtá zdravá výživa doporučená ČSVV:

  • Závěry WHO (2003) o vápníku jsou stejné jako závěry OSpN (2002)

    Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém Technical Report Series 916: DIET, NUTRITION AND THE PREVENTION OF CHRONIC DISEASES, strana 131 kapitola 5.7.5  dochází v roce 2003 ke stejným závěrům, ke kterým došla i Odborná skupina pro nutrici (OSpN) ČSVV již v květnu 2002. Tyto své závěry OSpN rozeslala ještě v témže roce předním světovým odborníkům na problematiku vápníku.

TOPlist

NAVRCHOLU.cz